Kandidáti na prezidenta

V lednu 2023 proběhly v České republice prezidentské volby. Češi si volili nástupce Miloše Zemana, který byl jako první zvolen přímou volbou a v čele státu úřadoval dvě funkční období za sebou, tedy 10 let. Z celkem devíti, respektive osmi kandidátů zvítězil Petr Pavel.

Do klání o Hrad mělo zájem zapojit se mnoho uchazečů, ministerstvo vnitra nakonec uznalo celkem devět kandidátů: Andrej Babiš, Jaroslav Bašta, Karel Diviš, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Danuše Nerudová, Petr Pavel, Josef Středula (odstoupil před 1. kolem) a Tomáš Zima.

V prvním kole nejvíce hlasů získali Petr Pavel a Andrej Babiš. Po vyhrocené kampani následovalo druhé kolo, v němž zvítězil Petr Pavel. Hlasovalo pro něj 3 358 926 voličů a získal 58,32 %. Expremiér Andrej Babiš za Pavlem zaostal o více než 15 procent - jemu voliči vhodili do volebních uren 2 400 271 hlasů a získal 41,67 %. Čtvrtým prezidentem České republiky se stal Petr Pavel oficiálně po inauguraci, která proběhla 9. března 2023.

Níže pod fotografiemi naleznete profily všech prezidentských kandidátů ve volbách 2023. Jsou seřazení podle toho, jak se ve volbách umístili.

Petr Pavel je bývalý náčelník generálního štábu. Již od počátku byl volebními průzkumy i bookmakery považován za jednoho z nejsilnějších kandidátů. Životopis a názory Petra Pavla čtěte zde >>

Andrej Babiš ve volbách neuspěl a skončil druhý. Podle politologů mu uškodila i jeho vlastní agresivní kampaň. Jak se Andrej Babiš dostal do politiky? A jak to vlastně bylo s jeho soudními spory a kauzou Čapí hnízdo? O životě a politické kariéře Andreje Babiše čtěte zde >>

Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně patřila mezi nejdiskutovanější kandidáty. Společně s Pavlem a Babišem patřila do "top 3". Před volbami jí uškodila kauza kolem univerzity i slabší výkony v televizních debatách. Dosáhla na 13,92 % hlasů. Více o životě a názorech Danuše Nerudové čtěte zde >>

Pavel Fischer nebyl v prezidentské volbě nováčkem, o nejvyšší post usiloval již v roce 2018. Ani tentokrát nedokázal voliče oslovit. Skončil čtvrtý a získal 6,75 % hlasů. Celý životopis a politickou kariéru Pavla Fischera čtěte zde >>

Jaroslav Bašta byl kandidátem za SPD. Před volbami opakovaně prohlašoval, že by v případě zvolení odvolal vládu, ačkoliv takové pravomoci prezident nemá. V prvním kole skončil pátý, dosáhl na 4,45 % hlasů. Více o politické kariéře Jaroslava Bašty čtěte zde >>

Stejně jako Pavel Fischer ani Marek Hilšer nešel do boje o Hrad poprvé, v roce 2018 rovněž kandidoval na prezidenta. Ve volbách 2023 se mu opět nepodařilo oslovit voliče a získal 2,56 % hlasů. O životě a kariéře Marka Hilšera si přečtěte zde >>

Karel Diviš byl kandidátem, kterého ministerstvo vnitra původně z voleb vyškrtlo kvůli 166 chybějícím hlasům. Nejvyšší správní soud (NSS) ho nakonec po jeho odvolání do voleb vrátil zpět. Podnikateli se ale nepodařilo ve volbách probojovat a dosáhl jen na 1, 35 % hlasů. Více o Karlu Divišovi čtěte zde >>

Tomáš Zima je bývalý rektor Univerzity Karlovy. Do boje o Hrad šel s podpisy senátorů, nevýrazná kampaň i výkony v debatách mu ale vynesly pouhých 0,55 % hlasů. Více o Tomáši Zimovi a proč se rozhodl kandidovat čtěte zde >>