Článek
V České republice se koná šest typů voleb: prezidentské, senátní, parlamentní, krajské, komunální a volby do Evropského parlamentu. Na podrobné výsledky jednotlivých voleb se podívejte po rozkliknutí odkazů níže.
1. Eurovolby
Poslední volby do Evropského parlamentu se konaly v roce 2019, volební účast činila jen 28,72 procent. Eurovolby patří stabilně k těm s nejnižší volební účastí. Tehdy si Češi volili 21 europoslanců, stejný počet budeme volit i v následujících volbách 2024. Nejúspěšnější bylo ve volbách 2019 hnutí ANO, které dosáhlo na šest mandátů.
| Výsledky voleb do Evropského parlamentu 2019 | ||
|---|---|---|
| Strana / koalice | Procenta | Mandáty |
| ANO 2011 | 21,18 % | 6 |
| ODS | 14,54 % | 4 |
| Piráti | 13,95 % | 3 |
| Koalice STAN a TOP 09 | 11,65 % | 3 |
| SPD | 9,14 % | 2 |
| KDU-ČSL | 7,24 % | 2 |
| KSČM | 6,94 % | 1 |
2. Senátní volby
Volby do Senátu jsou nejčastějšími volbami u nás. Konají se každé dva roky, kdy je vždy obměněna jedna třetina křesel, tedy 27 z 81. V těchto volbách nevolí všichni občané ČR, ale jen ti, kteří spadají do těch 27 volebních obvodů, v nichž se ten daný rok volby konají. Další senátní volby proběhnou v roce 2024.
| Výsledky senátních voleb 2022 | ||
|---|---|---|
| Strany a koalice | Počet mandátů | Senátoři |
| Koalice KDU-ČSL, ODS, TOP 09 | 10 | Miloš Vystrčil, Tomáš Czernin, Jaromíra Vítková, Tomáš Töpfer, Hana Kordová Marvanová, Eva Rajchmanová, Jiří Oberfalzer, Iveta Váňová, Jan Pirk, Zdeněk Nytra |
| ANO 2011 | 2 | Ladislav Václavec, Věra Procházková |
| KDU-ČSL | 2 | Lumír Kantor, Bohuslav Procházka |
| ODS | 2 | Jarmila Smotlachová, Tomáš Jirsa |
3. Krajské volby
Do krajských zastupitelstev volíme každé čtyři roky. Volič vybírá obdobně jako v Parlamentních volbách jeden lístek, na něm může udělit prostřednictvím zakroužkování až čtyři preferenční hlasy pro své favority. Ve volbách 2020 bylo nejúspěšnější hnutí ANO. Příští krajské volby proběhnou v roce 2024.
| Výsledky krajských voleb 2020 | ||
|---|---|---|
| Strana | Počet mandátů | Procenta |
| ANO | 178 | 21,82 % |
| Piráti | 91 | 12,03 % |
| ODS | 53 | 6,96 % |
| STAN | 40 | 6,04 % |
| SPD | 35 | 6,13 % |
4. Volby do Poslanecké sněmovny
Naopak ostře sledované jsou volby do Poslanecké sněmovny. Ty v roce 2021 těsným výsledkem vyhrála koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) nad hnutím ANO. Poprvé od revoluce se také do Sněmovny nedostala KSČM. Příští parlamentní volby Českou republiku čekají v roce 2025.
| Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny 2021 | ||
|---|---|---|
| Strana / koalice | Počet mandátů | Procenta |
| SPOLU | 71 | 27,79 % |
| ANO | 72 | 27,12 % |
| Piráti+STAN | 37 | 15,62 % |
| SPD | 20 | 9,56 % |
5. Komunální volby
Volby do zastupitelstev obcí se konají každé čtyři roky. Jejich systém je nejsložitějším volebním systémem u nás. Volič může volit nejen politickou stranu, ale i kandidáty napříč volebním spektrem. Systém komunálních voleb jsme popsali zde. Naposledy proběhly v roce 2022, znovu proběhnou v roce 2026.
| Výsledky komunálních voleb 2022 | ||
|---|---|---|
| Strana / koalice | Zastupitelé | Hlasy |
| SNK-CELK (Sdružení nezávislých kandidátů) | 38 099 | 13 826 894 (12,87 %) |
| NK (Nezávislý kandidát) | 5 770 | 588 694 (0,54 %) |
| KDU-ČSL | 2 716 | 2 160 812 (2,01 %) |
| STAN+NK | 1 886 | 2 474 254 (2,30 %) |
| ODS | 1 600 | 3 878 085 (3,61 %) |
6. Prezidentské volby
Od roku 2013 se v České republice volí prezident přímou volbou, do té doby hlavu státu volil nepřímo Parlament. První dvě volby ovládl Miloš Zeman, kdy nejprve ve volbách 2013 porazil Karla Schwarzenberga, o pět let později ve 2. kole zvítězil nad Jiřím Drahošem. Prezidentský mandát je maximálně po dvě volební období v řadě. Ve volbách 2023 proti sobě ve 2. kole volby stanuli Petr Pavel a Andrej Babiš. Pavel získal 58,32 % hlasů a stal se tak novou hlavou státu. Příští volby proběhnou v roce 2028.
| Výsledky prezidentských voleb 2023 | ||
|---|---|---|
| 1. kolo | Petr Pavel | Andrej Babiš |
| 35,40 % | 34,99 % | |
| 2. kolo | Petr Pavel | Andrej Babiš |
| 58,32 % | 41, 67 % | |
Volby v ČR v kostce
