Článek
„Téma reformy veřejnoprávních médií se vyostřilo prakticky přes noc a u vládních voličů pozorujeme, že se semknuli kolem svých stran,“ uvedla politická analytička NMS Tereza Friedrichová.
Vláda a opozice jsou rozděleny ve všech otázkách týkajících se změny financování i způsobu projednávání novely v Poslanecké sněmovně minulý týden v pátek a sobotu. Shoda nepanuje ani ohledně snížení rozpočtu České televize a Českého rozhlasu. Ten se má propadnout o patnáct procent, což znamená, že by televize a rozhlas dostaly ze státního rozpočtu ročně zhruba o 1,4 miliardy korun méně než nyní vyberou na poplatcích.
Škrt podporují tři čtvrtiny voličů vládních stran, nejvíce voliči SPD, kde má podporu 83 procent. Úbytek financí naopak odmítá 71 procent voličů opozice, nejvíce proti jsou voliči STAN (80 procent z nich) a Spolu (69 procent z nich).
„Českou televizi sledují alespoň jednou týdně skoro dvě třetiny voličů ANO a Český rozhlas poslouchá více než čtvrtina z nich. U Motoristů sleduje ČT každý týden více než třetina. Z květnového průzkumu na téže téma navíc víme, že i voliči ANO chtějí, aby veřejnoprávní média dál nabízela zpravodajství, vzdělávací pořady nebo pořady pro děti. Podpora škrtů tak naráží na to, že lidé o služby ČT a ČRo přijít nechtějí,“ upozornila na nesoulad mezi skutečností a odpověďmi v průzkumu Friedrichová.
Cílem není vliv
Průzkum se ptal občanů také na to, zda je podle nich cílem vládní reformy zvýšení vlivu kabinetu na vysílání. I tady se odpovědi rozdělily napůl, kdy 44 procent respondentů s tímto tvrzením rozhodně nebo spíše souhlasí, 42 procent pak rozhodně či spíše nesouhlasí. Oproti květnu došlo u této otázky k významnému posunu, hlavně mezi voliči vládních stran.
V květnu 32 procent stoupenců Motoristů uvedlo, že cílem reformy rozhodně není zvýšit vliv na vysílání. Nyní se jejich podíl zvýšil na 40 procent.
Mezi voliči ANO bylo v květnu 36 procent těch, kteří ve vládní reformě médií neviděli posílení vlivu kabinetu na vysílání, nyní už je jich 47 procent. „V květnu byla reforma spíš abstraktním návrhem a část vládních voličů připouštěla, že může jít o snahu získat vliv, případně nevěděla, jak si ji vyložit. Po nočním jednání a ostré kritice opozice se z reformy tak trochu stal symbol sporu vlády s opozicí a vládní voliči ji začali silněji hájit,“ popsala Friedrichová.
Důraz na ekonomiku
„Pro voliče ANO je reforma splněným slibem, a také proto ji vnímají jako důležitější prioritu vlády. Andrej Babiš vyhrál volby s ekonomickým apelem a reformu se snaží rámovat stejně, tedy jako úsporu pro domácnosti,“ vysvětlila Friedrichová.
Premiér Babiš (ANO) ostatně s poplatky spojil i neúspěch v senátních volbách, kdy hnutí nezískalo jediný mandát.
„Naši voliči jsou nespokojení s tím, že jsme nestihli zrušit televizní a rozhlasové poplatky,“ uvedl po hlasování.
Následně vládní většina zařadila zrušení poplatků na jednání Sněmovny a hlasováním ji poslala dále do legislativního procesu, což v dolní komoře vyvolalo bouřlivé reakce opozice i protesty.
Z průzkumu přitom vyplývá, že voliči vlády považují téma poplatků za důležité, nikoliv však zásadní. Zásadní je pouze pro pětinu voličů ANO, dalších 36 procent stoupenců tohoto hnutí považuje věc za důležitou, ovšem ne prioritní.
Podobné je to i u příznivců obou menších koaličních stran. Pro 15 procent voličů SPD jde o zásadní téma, dalších 41 procent jej vnímá jako důležité, nikoliv prioritní. U Motoristů vidí věc jako klíčovou dokonce pouhá dvě procenta.
Ještě méně důležitá je pak reforma médií pro stoupence opozičních stran a hnutí. Například jen 15 procent voličů Spolu vidí téma jako zásadní a jen 16 procent jako důležité. „Opoziční voliči reformu chápou jako útok na nezávislost médií a demokracii a vadí jim i způsob, jakým ji vláda prosazuje. V čase přitom nevidíme, že by financování veřejnoprávních médií nabývalo na důležitosti, zvlášť ve srovnání s ostatními tématy,“ uvedla analytička NMS.
