Dušičky

Na 2. listopadu připadá Památka všech zemřelých, lidově nazývaná Dušičky. Lidé v tento den podle křesťanské tradice vzpomínají na své zemřelé příbuzné a přátele. Původně ale svátek Dušiček vycházel z pohanských tradic.

Dušičky mají původ ve svátku Samhain, který staří Keltové slavili v noci z 31. října na 1. listopadu. Symbolizovalo to pro ně rozloučení s létem a věřili, že v tuto noc se duše zemřelých vracejí na zemský povrch. Mrtví se tak mohli setkat s živými a aby duchové viděli na cestu, vyřezávali živí lidé svítilny z řep a svítili jim. Z těchto kořenů vychází dnešní svátek Halloween, jen se místo řep používají dýně.

Křesťanská církev také konala modlitby za zesnulé, ale až v roce 998 nařídil slavit Památku všech věrných zemřelých benediktýnský opat Odilo z kláštera v Cluny, který tím zřejmě chtěl potlačit přetrvávající pohanské tradice a obřady. Svátek, který dnes známe především jako Dušičky, připadl na 2. listopadu, den po svátku Všech svatých, který se oficiálně slaví od roku 835.

Do dalších 18 evropských zemí se zvyk rozšířil v 11. až 13. století. Papež Benedikt XIV. ho v 18. století rozšířil pro všechny kněze ve Španělsku, Portugalsku a Latinské Americe a v roce 1915 ho papež Benedikt XV. povolil pro celou církev.

S Dušičkami souvisí mnoho zvyků a tradic, které se v jednotlivých zemích liší. V anglosaských zemích a v USA se slaví Halloween, na nějž si lidé připravují různé kostýmy a vyřezávají dýně, které slouží jako dekorace.

Ve střední Evropě svátek probíhá klidněji. Tradicí je navštívit hřbitov a na hrob blízkých položit květiny nebo věnec a zapálit svíčku, což má symbolizovat víru ve věčný život a také to přeneseně navazuje na starý zvyk svítit mrtvým světly. Ačkoli se jedná o původně křesťanskou tradici, v daný den navštěvují hroby i nevěřící.

V období Dušiček se ale objevují i negativní jevy. Zloději ve větší míře kradou z hrobů věnce, lucerny nebo další předměty a na silnicích dochází k vyššímu počtu nehod, takže policie a záchranné složky jsou v pohotovosti.