Hlavní obsah
Budova Evropského parlamentu Foto: Petr Hloušek, Právo

Evropský parlament

Evropský parlament (EP) je politickou institucí Evropské unie (EU). Zasedají v něm europoslanci volení ve svých členských zemích. Po odchodu Británie z EU, čímž počet členských zemí klesl na 27, poklesl počet europoslanců v novém období 2019 až 2024 z 751 na 705. Bezprostředně po jeho založení v roce 1979 v něm přitom zasedalo 518 poslanců.

Budova Evropského parlamentu Foto: Petr Hloušek, Právo
Evropský parlament

Česko je od roku 2014 v EP zastoupeno 21 poslanci. Odchod Británie z EU počet českých europoslanců neovlivnil.

Předsedou EP je od července 2019 italský poslanec David Sassoli, který ve funkci nahradil svého krajana Antonia Tajaniho. Předsedové EP se mění v polovině funkčního období, tedy po dvou a půl letech.

Zástupci jsou do EU voleni poměrným systémem tajnou volbou na pětileté období, volby jsou povinné v Belgii, Lucembursku, Řecku a na Maltě.

Evropský parlament ve Štrasburku

Foto: Tomáš Reiner, Novinky

Až do přijetí Lisabonské smlouvy měla EP zejména reprezentativní a kontrolní funkci. V současnosti je EP zákonodárným sborem, který spolu s Radou EU schvaluje legislativu navrženou Evropskou komisí. Dále rozhoduje o mezinárodních smlouvách a o přistoupení dalších zemí do EU.

EP po celou dobu své existence bojoval o zvyšování svých pravomocí, jelikož nejprve byl spíše jen diskusním a poradním orgánem. EP však společně s Radou EU schvaluje unijní rozpočet, dále také dohlíží a kontroluje ostatní orgány EU. Posílení pravomocí EP po přijetí Lisabonské smlouvy reagovalo na výtky o demokratickém deficitu Evropské unie.

Získané mandáty českých stran ve volbách do EP 2019 (celkem 21)
ANO 2011
6
ODS4
Piráti3
STAN a TOP 09
3
SPD
2
KDU-ČSL
2
KSČM 1

EP nyní spolurozhoduje s Radou EU o návrzích zákonů. Parlament tak společně s Radou přijímá zákony navržené Evropskou komisí. Parlament musí s návrhem zákona souhlasit, jinak takový návrh nevstoupí v platnost.

Spolurozhodování se vztahuje mimo jiné na volný pohyb pracovníků, ustanovení vnitřního trhu, výzkum a technologický rozvoj, životní prostředí, ochranu zákazníků, vzdělání, kulturu a zdraví. V dalších oblastech EP pouze vyjadřuje svůj názor, například v otázce daní.

Sídlem EP je Štrasburk, kde se konají plenární zasedání, ale Parlament pracuje také v Bruselu a Lucemburku, kde sídlí jeho sekretariát.

Výsledek voleb do Evropského parlamentu ve srovnání s volbami v roce 2014

Foto: David Ryneš, Novinky

EP dále také schvaluje složení Evropské komise. Ratifikuje prezidenta Komise a vede slyšení o každém navrženém komisaři, následně rozhoduje o jmenování Komise v hlasování o důvěře.

Europoslanci komisi interpelují a „grilují“ navržené kandidáty na eurokomisaře, to znamená, že při veřejném slyšení testují jejich předpoklady a schopnosti pro funkci. EP má také právo vyjádřit komisi nedůvěru, a tak ji přinutit k rezignaci. [celá zpráva]

Poslanci v EP tvoří politické frakce, které jsou nezávislé na národní příslušnosti. Nyní působí v Parlamentu sedm politických skupin. V EP jsou však i „nezařazení” poslanci, kteří nejsou členy žádné politické frakce.

Frakce v EP:
Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů)
Skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu
Skupina Obnova Evropy (dříve Aliance liberálů a demokratů pro Evropu)
Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance
Evropská konzervativní a reformní skupina
Skupina Konfederace evropské sjednocené levice a severské zelené levice
Skupina Identity a demokracie

Politické skupiny sdružují poslance z více než stovky politických stran z členských států. Každá politická skupina má předsedu, předsednictvo a sekretariát. Politická skupina musí splňovat podmínku, že jejími členy jsou poslanci reprezentující alespoň jednu pětinu členských států a musí mít minimálně 19 členů.

V současnosti existuje v Evropském parlamentu sedm frakcí. Největšími jsou Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) s 216 poslanci a Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu se 189 poslanci.

Počet europoslanců není stabilní. V roce 2009 bylo zvoleno 736 zástupců, postupně se - kvůli přijetí Lisabonské smlouvy a přijetí Chorvatska - počet změnil na 766. V květnu 2014 se do europarlamentu volilo 751 lidí, což je maximální počet, který stanovuje Lisabonská smlouva. Ta také určuje maximální možný počet poslanců jednoho státu na 96. To se týká Německa, které v posledních volbách o jedno křeslo přišlo. Minimální počet poslanců z jednoho státu činí šest.

Po odchodu Británie z Evropské unie poklesl počet europoslanců na 705.

Česká republika má v současnosti 21 zástupců. O místo europoslance se ucházeli kandidáti z 40 stran a hnutí.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků