Evropa je bezmocná, nápor běženců nová pravidla nezastaví, tvrdí experti

Itálie, Řecko a Kypr musejí vytvořit na hranicích tábory, v nichž budou ubytováni lidé ze zemí s mírou uznanosti nižší než 20 procent. Počítá se s kapacitou 30 tisíc během dvou let a 120 tisíc za čtyři roky. Pro ilustraci, EU obdržela v loňském roce 1,1 milionu žádostí o azyl, Německo samotné potom 330 tisíc, píše deník Bild.

„Nemusíte být profesorem matematiky, aby bylo jasné, že to nebude stačit,“ řekl právník a odborník na azyl a azylovou politiku Daniel Thym z univerzity v Kostnici. „Země na vnějších hranicích by byly ochotny zřídit více míst, ale požadovaly by kvóty pro rozdělení žadatelů o azyl mezi ostatní státy EU. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo dosáhnout žádné dohody, v budoucnu se toho moc nezmění,“ tvrdí Thym.

Pochybuje také o rychlosti nových procedur a jako příklad uvádí Německo, které není schopno zvládnout azylové řízení do 12 týdnů. „Jak to má fungovat na řeckém ostrově?“ ptá se Thym.

„Tábor Moria, který v září 2020 téměř úplně vyhořel, bude příkladem podmínek, které očekávejme v zařízeních na hranicích,“ varuje doktor Bernd Kasparek z Humboldtovy univerzity v Berlíně.

Experti také varovali, že zpřísnění pravidel by se mohlo stát krátkodobým lákadlem ve smyslu: dostat se do Evropy rychle teď, nebo nikdy. Pokud v květnu odstartuje nápor lodí s migranty na Evropu jako v předchozích letech, bude Unie naprosto bezmocná, připouštějí europoslanci.

Jen v roce 2023 se přes Středozemní moře dostalo na ostrov Lampedusa 160 tisíc migrantů. Pro pašeráky je to milionový byznys, protože jen čekají na stabilnější jarní počasí a klidnější moře. V případě běženců je to ruleta s jejich životy. Organizace pro uprchlíky (UNHCR) loni napočítala 1908 mrtvých a pohřešovaných.

Zásadním problémem zůstávají deportace. Stále nejsou uzavřené dohody se zeměmi původu. Neexistuje ani unijní seznam „bezpečných třetích zemí“, mezi které by mělo patřit například Tunisko a Albánie. Evropská komise se ale chová, jako by se problém po evropských volbách vyřešil sám, upozorňují odborníci.

„Bez ohledu na to, jaké jsou postupy na hranicích, pokud odmítnutí migranti nemohou být posláni zpět do svých domovských zemí nebo do bezpečných třetích zemí, nic se nevyřeší,“ varuje Gerald Knaus, expert na migraci a politický konzultant.

Evropský parlament schválil migrační pakt ve středu 10. dubna. Schválit ho ještě musí Evropská rada, ve které budou hlasovat členské státy a jeho schválení bude probíhat kvalifikovanou většinou, což znamená, že jednotlivé země migrační pakt nebudou moci vetovat, popsal legislativní postup list European Conservative.