Hlavní obsah

Evropská unie má shodu nad návrhem na obnovu přírody, dotkne se pětiny ploch

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

10. 11. 2023, 6:12Brusel

Obnova přírodních ekosystémů se v Evropské unii bude týkat zhruba dvaceti procent území, soustředit se má zejména na chráněné oblasti Natura 2000. Součástí plánu je mimo jiné obnova ploch poškozených intenzivním zemědělstvím.

Oblastí s málo narušenou přírodou by mělo v Evropě přibývat. Ilustrační snímek je ze Švédska

Článek

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí nalezli dohodu ohledně návrhu na obnovu přírody. Oznámil to ve čtvrtek pozdě večer Evropský parlament. Návrh vyvolal velkou debatu kvůli údajným dopadům na zemědělství a dalším ekonomickým a sociálním důsledkům. Dojednaný návrh musí ještě oficiálně schválit Evropský parlament i členské státy.

Součástí návrhu zůstává cíl zavést do roku 2030 opatření pro obnovu přírodních ekosystémů na pětině suchozemských a vodních ploch. Do roku 2050 by měly být obnoveny všechny přírodní systémy, které to potřebují. Prioritu by měla mít území, jež se nachází v chráněných oblastech Natura 2000. V Česku je takových území více než 1100 a dohromady pokrývají 14 procent plochy státu.

Členské státy budou mít povinnost vypracovat plány, jak stanovených cílů dosáhnout.

Odpovědnosti za přírodu už nás nikdo nezbaví, říká ekolog a biolog David Storch

SALON

Podle Rady Evropské unie návrh poslouží k dosažení klimatických cílů a také k posílení potravinové bezpečnosti.

Výsadba stromů i obnova mokřadů

Do roku 2030 by měly být v EU vysazeny nejméně tři miliardy stromů, obnovit se má na 25 tisíc kilometrů toků jako volně tekoucích řek. Jeden z významných bodů návrhu se týká obnovy mokřadů a rašelinišť poškozených zemědělskou činností. Do roku 2030 by státy měly obnovit 30 procent mokřadů, do roku 2050 pak 50 procent.

Původní návrh podpořili zejména poslanci z levicových, liberálních a ekologických stran. Ti argumentovali prospěšností regulace pro zlepšení životního prostředí v EU. Proti byli hlavně zástupci pravicových frakcí včetně většiny nejpočetnějších lidovců. Ti vyjadřovali obavy z nadměrných zásahů do aktivit zemědělců a dalších ekonomických a sociálních dopadů.

Dojednaný text nakonec v porovnání s původním návrhem doznal značných změn, z kompromisního návrhu vypadla např. povinnost vrátit do přírodního stavu deset procent zemědělských pozemků či kontroverzní cíl „navrátit přírodu do stavu v 50. letech 20. století“.

Podle Evropské komise je až 80 procent přírodních systému v Evropské unii ve špatném stavu. Cílem regulace je zvrátit nepříznivý vývoj.