Článek
Rada EU je odlišný orgán než podobně znějící Evropská rada a zcela jiný než mezinárodní organizace Rada Evropy, která nepatří mezi unijní instituce a věnuje se lidským právům a demokracii.
Volby do Evropského parlamentu 2024
Každých pět let se v členských státech EU konají volby do Europarlamentu. Občané jednotlivých států si z řad politiků volí europoslance, kteří zemi reprezentují na mezinárodní úrovni. Eurovolby v ČR proběhnou 7. a 8. června 2024.
Jak Rada EU funguje
Rada Evropské unie spolu s Evropským parlamentem (EP) projednávají připravovanou legislativu EU. Orgán tvoří ministři vlád jednotlivých členských států, kteří zasedají přibližně 70x ročně. Jejím důležitým podpůrným orgánem je COREPER (Výbor stálých zástupců).
Podle projednávaných témat se Rada EU schází v deseti různých složeních. Ministerské skupiny se vytváří například pro oblasti zahraničních věcí, hospodářských a finančních záležitostí či pro životní prostředí. V nich zasedají ministři, kteří tato témata mají ve svých kompetencích.
ČR coby předsednická země Rady EU
Každý půlrok předsedá Radě jiná země EU. Česká republika ji vedla v 1. pololetí roku 2009 a ve druhé polovině roku 2022. Další předsednictví by mělo nastat přibližně v polovině 30. let 21. století. Hlavní úkoly předsedající země je organizovat setkání Rady a reprezentovat EU navenek.
Podíl při tvorbě zákonů
K předpisu navrženému Evropskou komisí může Rada EU zaujmout stanovisko až po hlasování Evropského parlamentu. V případě pokračujících neshod po dvou čteních návrhu se schází dohodovací výbor. V něm mají EP i Rada EU stejný počet členů, výbor se snaží dosáhnout shody na jednotné podobě návrhu. Poté následují oddělená třetí čtení v obou orgánech.
Způsoby hlasování Rady EU
Obvykle se hlasuje kvalifikovanou většinou. Přijetí většiny návrhů v tomto režimu vyžaduje souhlas skupiny 55 % členských zemí (15 z 27), v nichž žije alespoň 65 % obyvatelstva EU. Na webu Rady EU si můžete na kalkulačce vyzkoušet rozložení sil při hlasování. Největší státy, které dohromady zastupují aspoň 35 % obyvatel EU, však tvoří tzv. blokační menšinu jen v případě, že se k nim připojí ještě jeden další stát.
Procedurální a administrativní otázky se řeší prostou nadpoloviční většinou (14 zemí pro). Jednomyslnost se vyžaduje v citlivých oblastech, zejména zahraniční či daňové politice.
