Článek
V Evropském parlamentu se poslanci sdružují do názorově blízkých frakcí. 21 českých europoslanců je tak roztříštěno do různých politických skupin. Nově vzniklou frakci musí tvořit alespoň 23 členů zvolených nejméně v jedné čtvrtině členských zemí EU (nyní v sedmi zemích). V probíhajícím 9. volebním období, tedy v letech 2019 až 2024, vzniklo sedm frakcí.
Volby do Evropského parlamentu 2024
Každých pět let se v členských státech EU konají volby do Europarlamentu. Občané jednotlivých států si z řad politiků volí europoslance, kteří zemi reprezentují na mezinárodní úrovni. Eurovolby v ČR proběhnou 7. a 8. června 2024.
| Frakce v Evropském parlamentu | Za koho kandidovali aktuální čeští členové |
|---|---|
| Evropská lidová strana (EPP) | TOP 09, STAN, KDU-ČSL |
| Pokroková aliance socialistů a demokratů (S&D) | ANO 2011 |
| Obnova Evropy (Renew) | ANO 2011 |
| Identita a demokracie (ID) | SPD |
| Zelení – Evropská svobodná aliance (Greens–EFA) | Piráti |
| Evropští konzervativci a reformisté (ECR) | ODS |
| Levice v Evropském parlamentu (GUE-NGL) | KSČM |
| Nezařazení europoslanci |
1. Evropská lidová strana (EPP)
Od roku 1999 má nejvíce zástupců Evropská lidová strana (EPP). Řadí se do ní zpravidla středové a mírně pravicové strany. Běžnými členy jsou lidovci, velké zastoupení zde má Německo díky křesťansko-sociální koalici CDU-CSU. Z českých stran se do EPP řadí KDU-ČSL, TOP 09 či STAN. V minulosti do ní vstupovali i europoslanci z ODS.
2. Pokroková aliance socialistů a demokratů (S&D)
Její hlavní protiváhou je Pokroková aliance socialistů a demokratů (S&D). Před rokem 1999 právě S&D představovala nejsilnější skupinu. Hlavními členy jsou Španělská socialistická dělnická strana či německá sociální demokracie (SPD). Před odchodem z EU sem patřili i britští labouristé. Když Sociální demokracie (dříve ČSSD) působila v EP, i její poslanci se řadili k S&D.
3. Obnova Evropy (Renew)
Novou frakcí, která vznikla v roce 2019, je Obnova Evropy (Renew). Navázala na dřívější Alianci liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), představuje liberální proevropské sdružení. Účinkuje v ní Renesance založená francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem či Progresivní Slovensko, v němž působila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Z České republiky do ní dodalo členy hnutí ANO 2011.
4. Identita a demokracie (ID)
Další novinku z roku 2019 představuje Identita a demokracie (ID). Euroskeptickou frakci tvoří zejména pravicové strany s odměřeným či odmítavým přístupem k EU a evropské integraci. Nejsilnějšími stranami v ní jsou italská Liga, francouzské Národní sjednocení (dříve Národní fronta) a Alternativa pro Německo. České zastoupení v ní tvoří SPD.
5. Zelení – Evropská svobodná aliance
Životnímu prostředí a zájmu o regiony se věnují Zelení – Evropská svobodná aliance (Greens–EFA). Vstupují do ní zejména představitelé ekologických a pirátských stran včetně českých Pirátů.
6. Evropští konzervativci a reformisté (ECR)
V roce 2009 vznikli odchodem z EPP Evropští konzervativci a reformisté (ECR). Na založení nové frakce se výrazně podílel premiér Mirek Topolánek (ODS) a pozdější předseda britské vlády David Cameron. Právě tamní Konzervativní strana tvořila základ rodící se frakce, dnes v ní silné zastoupení má polská strana Právo a spravedlnost (PiS).
7. Levice v Evropském parlamentu (GUE-NGL)
Zejména Euroskeptické socialistické či komunistické strany tvoří Levici v Evropském parlamentu (GUE-NGL). Frakce se vyslovuje pro rozpuštění NATO a posílení Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Z České republiky se do ní řadí KSČM.
Poslanci, kteří nevstoupí do žádné frakce, vystupují jako nezařazení (non-inscrits). Mají k dispozici sekretariát, který také náleží každé vzniklé politické skupině.
