Hlavní obsah
Donald Trump Foto: Brendan McDermid, Reuters

Donald John Trump

Miliardář Donald Trump se stal 45. prezidentem Spojených států amerických, když v roce 2016 porazil Hillary Clintonovou, bývalou ministryni zahraničí a první dámu. Podnikatel, který stanul v nejvyšší ústavní funkci, se v roce 2019 se stal po Andrewu Johnsonovi a Billu Clintonovi teprve třetím americkým prezidentem, který čelil procesu impeachmentu. Sebestředný, prostořeký a výstřední, to jsou přívlastky, které nejčastěji doprovázejí Trumpovo jméno, on sám se tomu nebrání.

Donald Trump Foto: Brendan McDermid, Reuters
Donald John Trump

Jsem bohatý a chytrý, být kontroverzní se mi vyplácí, všichni mě mají rádi, zvláště ženy, ačkoli ty často za moc nestojí. Tak by se daly shrnout základní Trumpovy postoje. Dokládají to desítky jeho emoce budících výroků.

„Kontroverze prodává,“ řekl už v 80. letech. „Je to show zvaná Trump a to představení je všude vyprodané,“ dodal na počátku let devadesátých.

Pro ostrá slova nechodí Trump nikdy daleko a za svůj život stačil pozurážet a zažalovat kdekoho. „Pokud Hillary Clintonová neuspokojí svého manžela, jak si může myslet, že může uspokojit Ameriku?“ prohlásil například o bývalé první dámě, nad kterou v prezidentských volbách nakonec zvítězil.

Donald Trump

Foto: David Becker, Reuters

Ženy jsou vůbec jeho častým terčem. Trump si buduje image, že ho všechny chtějí: „Flirtovaly se mnou všechny ženy v reality show The Apprentice – vědomě nebo podvědomě. To se očekává.“ Do žen se však zároveň nezdráhá trefovat: „Nic nemiluji víc než ženy. Ty jsou ale dost jiné, než jak jsou líčeny. Jsou mnohem horší než muži, daleko agresivnější.“

Trump se rád holedbá nejen svými přednostmi, ale i majetkem. Pozorovatelé poukazují na to, že přehání – například v létě 2015 prohlásil, že jeho majetek přesahuje 10 miliard dolarů, i když jen o pár měsíců dříve oficiálně deklaroval 8,7 miliardy. Podle časopisu Forbes ve skutečnosti jeho majetek nepřesahuje čtyři miliardy.

Trump se chlubí tím, jak k bohatství přišel vlastní pílí a důvtipem. To je sice pravda, ale to, co už nepřipomíná, je skutečnost, že se už do rodiny zámožného newyorského stavitele narodil.

Syn úspěšného stavitele

Donald Trump se narodil 14. června 1946 v newyorském Queensu jako čtvrté z pěti dětí Mary MacLeodové Trumpové a Fredericka Trumpa, který se specializoval na výstavbu domů pro střední třídu nejen v Queensu, ale i v Brooklynu a na Staten Islandu. Podle serveru Wikipedie překypoval Donald energií od malička, a tak ho rodiče jako třináctiletého poslali na vojenskou akademii.

Pro rodinnou firmu začal pracovat už během studií ekonomie na Pensylvánské univerzitě a hned začal otce přesvědčovat, aby se nebál větších podniků. Rozhodný Donald už v roce 1971 firmu převzal a v témže roce ji nejen přejmenoval na The Trump Organization, ale také se s ní podílel na rozsáhlé a výdělečné výstavbě na Manhattanu.

Ještě významnější úspěch zaznamenal o devět let později, když otevřel zrenovovaný hotel v blízkosti hlavního nádraží, který výhodně koupil jako prodělečný. Hotel Grand Hyatt s revolučním proskleným průčelím se stal novou dominantou Manhattanu a z Trumpa byl rázem nejznámější a nejkontroverznější stavitel v New Yorku.

Ze Zelníčkové paní Trumpová

To už byl Trump tři roky ženatý s Ivanou Zelníčkovou, bývalou československou lyžařkou a pozdější modelkou v New Yorku. Kromě toho, že mu porodila tři děti, stala se Trumpová viceprezidentkou firmy, která expandovala i mimo New York.

Poté, co ve městě otevřel 58patrový mrakodrap Trump Tower, dal se Trump do výstavby kasina v Atlantic City a později třeba výstavby domů v Palm Beach na Floridě. Koupil také newyorský hotel Plaza. Na renovaci jeho interiéru dohlížela Ivana Trumpová.

Ivana Trumpová

Foto: Profimedia.cz

Na počátku 90. let přišla série neúspěchů a ztráta odhadem miliardy dolarů. Trumpovi se však s pomocí půjček podařilo udržet a postupně zase profitoval. Trumpova firma vlastnila soutěže Miss USA i Miss Universe, množství zábavních resortů a golfových hřišť nejen v USA a kromě hoteliérství podnikala například i v módním průmyslu.

Tehdy už měl Trump za sebou médii hojně propíraný rozvod s Ivanou a další svatbu s herečkou Marlou Maplesovou, s níž už měl dítě. I s ní se ale později rozvedl a vzal si modelku Melanii Knaussovou, s níž má už pátého potomka.

Trump for president

O kandidatuře na prezidenta přemýšlel Trump poprvé, už když se rozváděl s Maplesovou, ale do boje o nejvyšší úřad nevstoupil. Mezitím se ale stal celebritou, když se v roce 2004 zúčastnil reality show The Apprentice a zorganizoval také množství navazujících projektů.

Donald Trump po tiskové konferenci

Foto: Shannon Stapleton, Reuters

Kandidovat se rozhodl teprve v roce 2015, nikoli ovšem za demokraty, které kdysi podporoval, ale za republikány. Komentátoři mu zprvu nedávali valné šance, ale to jej podcenili. Nekonvenční, přímočaré vystupování s jednoduchými hesly Trumpovi totiž postupně vynášelo body, takže se brzy ocitl v čele průzkumů.

Dcera Ivanka Trumpová

Foto: Kevin Lamarque, Reuters

Trump se na veřejnosti choval jako neřízená střela, ale už skutečnost, že si kandidaturu rozmýšlel bezmála dvě desítky let, svědčila o tom, že má kroky promyšlené. Navíc mu nechybělo finanční krytí. I proto si dovolil republikánům vyhrožovat tím, že by nakonec mohl kandidovat jako nezávislý. Tak by na sebe bez pochyb navázal dostatečné množství voličských hlasů k tomu, aby pohřbil veškeré naděje republikánského kandidáta v celonárodních volbách.

Nakonec republikánům slíbil, že bude loajální. Svůj styl však nezměnil, i když s blížícími se primárkami opatrně obrušoval hrany, například tím, že nasadil do kampaně svou dceru Ivanku.

Již během primárek se ukázalo, že má z republikánů největší šanci na úspěch. Trump mluvil prostě a neurvale, nebral si servítky, bořil konvence. A sbíral body. Republikáni ho nakonec nominovali na prezidentského kandidáta, jeho konkurentkou se stala demokratka a bývalá první dáma Hillary Clintonová.

Trump rozjel drsnou a kontroverzní volební kampaň, během které nebyla nouze o nařčení ohledně minulosti kandidátů, vulgarity či hrozby soudem. Ukázalo se, že pro většinu Američanů je volba Trumpa menší zlo, prošlo mu tak veškeré nevhodné chování včetně sprostot vůči televizní moderátorce i to, že neukázal daňová přiznání.

Budu prezidentem všech Američanů, slíbil v prvním projevu Trump

Foto: Novinky/Reuters

Trump nakonec prorazil se svým heslem „Make America great again” (Učiňme Ameriku znovu skvělou), neustále opakoval, že systém je zkorumpovaný, Američané se mají hůř a hůř, protože se elity starají o sebe a mrhají penězi, kde by neměly, volby budou zfalšované a pokřivená Hillary by měla sedět ve vězení, protože jako ministryně používala k e-mailové korespondenci soukromý server a účet. Vyšetřovatelé ale dosud nenašli jediný e-mail, který by ukázal, že Clintonová porušila státní tajemství.

Trump nakonec vyhrál, když získal 304 hlasy volitelů a Hillary Clintonová jen 227, i když v absolutním počtu dostala Clintonová o 2,9 miliónu hlasů voličů více. Když nastoupil do úřadu 20. ledna 2017, stal se 45. prezidentem USA, vůbec nejstarším v historii Spojených států. Týž den také odeslal dokumenty potřebné k registraci pro následující prezidentské volby. První den v úřadě tak již zahájil své snahy o obhajobu funkce.

V Bílém domě

Hned po nástupu se Trump snažil plnit své sliby a během prvních sto dní vydal 24 prezidentských dekretů, což bylo více než vydal kdokoli před ním.

Už před volbami se Trump striktně vyjadřoval k tématu migrace. Nejprve se rozhodl prezidentským dekretem zabránit vstupu občanům ze sedmi převážně muslimských zemí, což mu zablokovali soudci, a tak musel vydat mírnější dekret. Současně se snažil připravit o občanství lidi, kteří se dostali do USA ilegálně jako děti a zrušit pobyty cizinců, kteří je získali z humanitárních důvodů.

Jedním z jeho největších a nejhlasitějších plánů, které chtěl během svého úřadování prosadit, bylo vystavění zdi na americko-mexické hranici, která ale vázne.

Dalším z jeho hlavních cílů bylo zrušení Obamovy reformy zdravotnictví známé jako „obamacare”, to se mu ale nepovedlo. Podepsal také zákon o rozsáhlé daňové reformě, která snížila daně z příjmu právnickým osobám i rodinám s dětmi, a měla zlepšit podmínky pro odpisy investičních nákladů, kdy cílem bylo oživení investic domácích společností, návrat amerických firem ze zahraničí a přilákání nových investic z celého světa do USA.

Trump také uplatňoval ochranářskou politiku, nenechal schválit vyjednané  transatlantické obchodní a investiční partnerství s EU nebo donutil Kanadu a Mexiko upravit Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA).

Uvalení cel na široký sortiment zboží ale nevedl ke snížení deficitu zahraničního obchodu USA. Administrativa nejprve uvalila 30 až 50procentní cla na solární panely a automatické pračky, na dovoz oceli (25 procent) a hliníku (10 procent) z většiny zemí světa. Tato cla byla později rozšířena na Kanadu, Mexiko a Evropskou unii. Pak se Trump soustředil na proclívání čínského zboží, což vyústilo ve vleklou obchodní válku s Čínou.

Napětí také vyvolalo jeho zpochybňování významu NATO, které zpočátku označoval jako přežité. Hrozil dokonce, že členským zemím, které nevydávají na obranu slíbené dvě procenta HDP, nepřijde aliance v případě napadení na pomoc. Nakonec uznal NATO jako důležitou bezpečnostní strukturu, pořád však tlačil evropské země ke zvýšení výdajů na obranu.

Zahraniční politika na horské dráze

Zahraniční politika USA byla za jeho vlády velmi turbulentní. Severní Koreji napřed hrozil silou, aby se pak s jejím předsedou Kim Čong-unem opakovaně setkal a označoval ho za přítele. Singapurská rámcová dohoda z června 2018 přinesla významné snížení napětí v oblasti, KLDR se zavázala nepokračovat v jaderných testech a nezkoušet balistické rakety výměnou za to, že USA nebudou podnikat velké manévry u jejího území, k denuklearizaci Korejského poloostrova to však nevedlo.

Méně úspěšný byl Trmpův tlak na Írán. Trump od počátku napadal dohodu o íránském jaderném programu z roku 2015 jako špatnou, protože nezahrnovala balistické rakety a íránské vměšování do politiky sousedních zemí a podporu šíitských uskupení v sousedních zemí včetně těch radikálních.

Nakonec USA smlouvu vypověděly a uvalily postupně stále tvrdší sankce na Írán, který odpověděl útoky na tankery, saúdské rafinérie a letiště, což podnikli Jemenci, či sestřelením amerického špionážního dronu RQ-4.

Když USA zabily v lednu 2020 velitele sil Al-Kuds Kásima Sulejmáního, Írán odpověděl ostřelováním amerických základen v Iráku. Současně také překračoval limity u svého jaderného programu. USA navíc byly osamocené, protože Německo, Francie, Británie, Rusko a Čína byly pro zachování dohody.

Trump nakonec musel vyslat posily do oblasti Blízkého východu, i když je odtamtud chtěl stáhnout.

Ze Sýrie Spojené státy část vojáků stáhly, a hodily tak přes palubu své kurdské spojence, kteří pomáhali porazit Islámský stát.

Vyšetřování ruského vlivu a impeachment

Donald Trump od svého nástupu do funkce hlavy státu čelil vyšetřování kvůli možnému vměšování Ruska do amerických voleb, které trvalo 22 měsíců a dopadlo na nejbližší Trumpovi spolupracovníky.

Vyšetřování vedl zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, který potvrdil, že Rusko do voleb zasahovalo - e-maily demokratů, které byly zveřejněny před volbami, ukradli zřejmě ruští hackeři.

Vyšetřování neprokázalo, že Trump s Rusy přímo spolupracoval. Nedospělo ale k jednoznačnému závěru, zda Trump nebránil průchodu spravedlnosti, takže prezident nebyl zcela očištěn. Demokraté se přesto nerozhodli sáhnout k ústavní žalobě.

To udělali až v roce 2019 kvůli takzvané ukrajinské kauze. Donald Trump na začátku léta tlačil na Ukrajinu, že jí neposkytne slíbenou vojenskou pomoc, dokud nezahájí vyšetřování bývalého viceprezidenta Joe Bidena a jeho syna. Biden totiž také tlačil na Ukrajinu, že ji odmítne pomoc, pokud nevymění generálního prokurátora Viktora Šokina. Ten byl nakonec odvolán. Podle Trumpa ale Joe Biden chtěl odvolání prokurátora, aby nebyl vyšetřován jeho syn Hunter Biden, jenž procoval v ukrajinské firmě Burisma. Ta ovšem byla vyšetřována dále a neprokázalo se, že by se Hunter Biden dopustil čehokoli nezákonného.

Po výslechu svědků, kteří potvrdili velký tlak na Ukrajinu, obvinili demokraté Trumpa ze zneužití pravomoci - když se snažil přinutit ukrajinskou vládu, aby mu dodala kompromitující informace na jeho pravděpodobného volebního soupeře Joea Bidena (americké zákony zakazují využíval ve volbách pomoci ze zahraničí) - a z maření vyšetřování, když bránil některým svým spolupracovníkům svědčit v Kongresu.

V lednu 2020 se ale demokratickým senátorům nepodařilo prosadit, aby Senát mohl předvolat svědky.

Koronavirus a druhá prezidentská kampaň

Předvolební kampaň stejně jako celý život v USA výrazně poznamenala pandemie covid-19. Trump čelil kritice kvůli zlehčování nemoci a počtu zemřelých i opakovaným prohlášením, že koronavirus zmizí.

Dlouho rovněž znevažoval hygienická opatření, na veřejnosti vystupoval bez roušky, což mu bylo vytýkáno zejména po jeho vystoupení při sjezdu Republikánské strany (Republican National Convention) v srpnu 2020. Téměř nikdo z přibližně dvoutisícového publika neměl zakrytý obličej a hosté nedodržovali předepsané rozestupy, což porušovalo opatření vydaná Trumpovou vládou. Dalším bylo trnem v oku, že pro svůj projev při sjezdu Trump zvolil pozemek Bílého domu, čímž využil svou funkci pro stranické aktivity.

Americký prezident Donald Trump (vlevo) a viceprezident Mike Pence

Foto: Yuri Gripas, Reuters

Na sjezdu oficiálně přijal prezidentskou nominaci. Společně s ním opět kandiduje Mike Pence, který již díky úspěchu ve volbách v roce 2016 získal křeslo viceprezidenta USA.

Často se ohrazuje proti hlasování poštou. Kvůli pandemii o této možnosti uvažuje výrazně více Američanů než v minulosti, Trump však předem napadá tento způsob hlasování jako podvodný a snadno falšovatelný. Zvýšený zájem o poštovní hlasování místo návštěvy hlasovací místnosti ve Volební den 3. listopadu může rovněž způsobit, že výsledky hlasování budou dostupné až s několikadenním zpožděním, což je neobvyklost, kterou Trump odmítá tolerovat. Útočí na Poštovní službu Spojených států (United States Postal Service) a odpírá jí navýšit rozpočet, aby nebyla schopna zajistit příjem a zpracování všech hlasů odevzdaných poštou.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků