Zeman: Útok na Ukrajinu ukázal, že okupace z roku 1968 se může opakovat

Před 25 lety, když Česko vstoupilo do NATO, jste byl premiérem. Tehdy jste řekl, že to je slunečný den pro Českou republiku. Pokazilo vám jej, když za týden volali z centrály NATO a chtěli souhlas s bombardováním Jugoslávie?

Samozřejmě že mi to pokazilo slunečný den. Pokládal jsem to za jednu ze dvou základních chyb Severoatlantické aliance. Druhou byl překotný úprk z Afghánistánu a přenechání moci Tálibánu.

Vstup do NATO jsem ale jednoznačně podporoval. Nezapomeňte, že jsem z generace, která byla traumatizována srpnem 1968 a sovětskou okupací.

Proč považujete bombardování Jugoslávie za chybu, dokonce jste se za něj Srbům omluvil? Byla jiná cesta, jak tehdy ten konflikt mezi Srby a kosovskými Albánci vyřešit?

Byli jsme, a to jsem řekl veřejně, podvedeni. Protože nám v NATO tvrdili, že bombardování se bude týkat pouze vojenských cílů. Ale ve skutečnosti, jak jistě dobře víte, se týkalo i civilních objektů, a tak přineslo i civilní oběti.

Jak moc na vás spojenci tlačili?

Byli jsme poslední země, která vyslovila souhlas. Tlačili a neustále volali, dotazovali se, když už se rozhodneme. A my jsme jim odpovídali: tady jedná suverénní vláda České republiky, musíte počkat, jak se dohodneme. Nicméně hlasování skončilo, jak skončilo. Většina byla pro – přiznávám - včetně mě. Do poslední chvíle jsme ale doufali, že třeba alespoň Řecko bude proti, ale kupodivu i tam byli pro.

Jaké má pro nás členství v NATO výhody a jaké nevýhody?

Po ruskému útoku na Ukrajinu je zcela zřejmé, že v rozporu s érou Michaila Gorbačova má dnešní ruská vedoucí garnitura v genech zakódovány imperiální ambice. A útok na Ukrajinu – podotýkám na celou Ukrajinu, nikoli pouze na její ruskojazyčné části - ukázal, že opakování okupace z roku 1968 je reálně možné. A proto je třeba, abychom měli bezpečnostní garanci, která by tomuto riziku předešla.

Kde vidíte nevýhody?

V tom, že se NATO někdy snaží hrát roli světového četníka. Konkrétně při útoku na Jugoslávii to bylo vidět. Nevýhoda je i v tom, že se někdy nechová příliš statečně. Viz už zmíněný odchod z Afghánistánu. Nevýhodou také je, že informace zpravodajských služeb nejsou vždy kvalitní. Viz například data CIA o zbraních hromadného ničení v Iráku.

NATO je ale stále jediné, co můžeme považovat za naši bezpečnostní garanci. A když jsem vám vyjmenoval několik minusů, tak zase plus je v tom, že alianční země se velmi výrazně angažovaly v boji proti Islámskému státu. A vy víte, že já za hlavního a dlouhodobého nepřítele světové civilizace - mohu-li to tak nazvat - považuji právě islámský radikalismus.

Je podle vás NATO v takové kondici, aby dokázalo čelit případné agresi Ruska?

Myslím, že ano. Samozřejmě že první výstřel by muselo vypálit Rusko, protože já nevěřím v preventivní akce tohoto typu. Kdyby k tomu prvnímu výstřelu došlo, věřím, že NATO bude reagovat ozbrojenou silou. A je to tak dobře.

Po anexi Krymu v roce 2014 jste říkal, že je to hotová věc a že bychom se s tím měli smířit a naopak, kdyby Rusko vstoupilo i na východ Ukrajiny, s tím by se NATO smířit nemělo a mělo by tam poslat vojáky. Proč jste nakonec z tohoto názoru ustoupil a začal jste říkat, že na Ukrajině probíhá občanská válka podobná té španělské?

Byl jsem zastánce názoru, že tam bojuje ruskojazyčné obyvatelstvo v Doněcké a Luhanské oblasti proti ukrajinské armádě. A to byl historický fakt, který těžko můžeme popřít.

Dokázal jsem pochopit i to – a proto jsem říkal, že anexe Krymu je fait accompli (hotová věc) -, že tam bylo ruskojazyčné obyvatelstvo a že Krym byl historickou součástí Ruska. Vzpomenete si jistě na Krymskou válku v polovině 19. století. Můj pohled ale změnil globální útok na Ukrajinu. Hrozí totiž riziko, že se ruská agrese vůči Ukrajině může přelít i do útoku vůči baltským zemím a nakonec i vůči dalším zemím, které Rusko samo označuje termínem blízké zahraničí.

Prezident Petr Pavel, řekl, že bychom se neměli omezovat v pomoci a měli bychom uvažovat o vyslání nebojových jednotek na Ukrajinu. Podporujete takový nápad?

Zabezpečující jednotky jsou jenom předstupeň bojových. Tím bychom podle mne otevřeli Pandořinu skříňku, která by mohla vést ke třetí světové válce. Na druhé straně by bylo dobré usilovat nejdříve o příměří a potom o mír. A dát Rusku jednoznačně najevo, že nemůže doufat, že Západ Ukrajinu opustí. Pokud to bude dostatečně věrohodné, je naděje, že Rusko bude souhlasit s mírovým jednáním.

Kdy čekáte, že válka skončí? Spekuluje se o tom, že v Rusku vyhlížejí, jak dopadnou americké volby.

Jednak. A taky jak dopadnou ruské prezidentské volby, i když tam je výsledek jasný. Podle mého názoru to bude válka na rok až dva, protože je to svojí povahou opotřebovávací válka. Čeká se, komu dříve dojdou rezervy, jak v živé síle, tak v technice.

Pomáhá podle vás dost Západ Ukrajině?

Ukrajina má právo spoléhat na zahraniční pomoc, ale také si musí pomoci sama. A já mám pochybnosti o tom, proč množství ukrajinských mužů odchází do zahraničí, místo aby bojovalo na frontě. A tyto faktické dezerce jsou důkazem toho, že si někdy sama Ukrajina nepomáhá.

A jak vidíte pomoc ze západních zemí?

Mluví se o munici a už jim byla dodána rozlehlá zbrojní technika. Takže uvidíme, jak si povede ukrajinská armáda. Ale opakuji na konci tunelu musí být nějaké diplomatické jednání, ať už bude prostředníkem Čína, Turecko, nebo Izrael.

Když se NATO stáhlo z Afghánistánu, nešetřil jste kritikou a říkal jste, že potřebuje reformu, protože nemůže být pouze servisní organizací Spojených států. Pořád si to myslíte?

Ano, protože Američané asi ze sedmdesáti procent financují vojenský provoz celé Aliance, ale to jim nedává právo ignorovat mínění evropských zemí. Vždy jsem byl zastáncem toho, že si nemáme vytvářet předem nepřátele, ať už je to Rusko, nebo Čína. U Ruska jsem změnil názor právě kvůli útoku prezidenta Putina na Ukrajinu. U Číny takový důvod zatím nevidím. Takže pro mě je stále největší nebezpečím mezinárodní terorismus reprezentovaný v prvé řadě islámským terorismem. A proto jsem tak litoval odchodu z Afghánistánu, protože otevřel dveře islámskému terorismu.

Sdílíte obavy, že se stane prezidentem Donald Trump, který říká, že USA nepřijde na pomoc spojencům, kteří dávají na obranu méně než dvě procenta HDP?

Před americkými volbami obě strany vypouštějí informační mlhu. A určitě jste zaregistroval výrok prezidenta Putina, který prohlásil, že by mu v amerických volbách vyhovovalo vítězství Joea Bidena.