Prezidentské volby v USA: Kdy budou, jaká jsou pravidla a kandidáti

V roce 2024 se bude konat 60. volba amerického prezidenta. Lidové hlasování proběhne 5. listopadu 2024 a určí, pro koho má poté hlasovat každý z 538 volitelů. Sbor volitelů následně oficiálně vybere prezidenta. Potřeba je většina – 270 hlasů.

O úřad se může ucházet každý rodilý Američan starší 35 let, který v USA nejméně 14 let bydlel. Zvítězit lze maximálně dvakrát v životě. V lidovém hlasování si voliči vybírají mezi dvojicemi prezident–viceprezident, pouze sbor volitelů obsazuje obě funkce samostatnými hlasováními.

Běžnou součástí jsou primárky, které slouží stranám pro předvýběr kandidátů. Tradičně je zahájí stát Iowa, kde proběhly v lednu 2024. Až přibližně v létě 2024 má být jasné, kdo oficiálně získá stranické nominace do voleb.

Vedle dvou největších politických stran existuje ve Spojených státech celá řada menších, někdy označovaných jako tzv. třetí strany. Nejvýraznějšími z nich jsou Libertariánská strana a Strana zelených. Mimo Demokraty a Republikány však zpravidla žádný jiný kandidát nezískává vysokou podporu voličů. Další zájemci mohou kandidovat jako nezávislí.

Prezident Joe Biden dlouhodobě hovořil o zájmu ucházet se o druhé volební období, kandidaturu oficiálně oznámil ke konci dubna 2023. Již dříve avizoval, že do dvojice si hodlá opět vybrat Kamalu Harrisovou, která zastává viceprezidentský úřad jako první žena a první osoba tmavé pleti v americké historii. Biden je nyní nejstarším americkým prezidentem a v době voleb mu bude 82 let. Od kandidatury měl být odrazován některými členy své Demokratické strany, přesto se rozhodl kandidovat znovu. V primárkách a volebních shromážděních si zajistil dostatečný počet delegátů na to, aby získal nominaci své strany. Jeho vyzyvatelem za Republikány bude s nejvyšší pravděpodobností jeho staronový soupeř Donald Trump.

Autorka, lektorka a aktivistka z hnutí New Age již zkraje roku 2023 začala navštěvovat státy Jižní Karolína a New Hampshire, v únoru potvrdila svou kandidaturu a kampaň zahájila v březnu 2023. Vydala sedm spirituálně zaměřených bestsellerů, angažuje se v charitativní činnosti. Založila organizaci na pomoc lidem s AIDS, je zakladatelkou organizace Peace Alliance podporující rozvoj a vzdělání v mírotvorných projektech.

Ačkoliv úmysl kandidovat ve stranických primárkách oznámil až koncem října 2023, je Dean Phillips považován za největší konkurenci Joea Bidena uvnitř Demokratů. Třikrát byl zvolen kongresmanem v Minnesotě, kde po šest dekád předtím kralovali Republikáni. Phillips svou kandidaturu vysvětlil tím, že Biden reprezentuje minulost a že je třeba hledět do budoucnosti.

Za Republikány se v boji o Bílý dům utká bývalý prezident Donald Trump (v úřadu 2017–2021). V případě triumfu se stane teprve druhým prezidentem, jehož dvě volební období nešla těsně za sebou – po Groveru Clevelandovi z konce 19. století. Svou prohru s Bidenem z podzimu 2020 Trump opakovaně zpochybňuje. V listopadu 2024 mu bude 78 let, stejně jako Bidenovi v době předchozích voleb.

Čelí vyšetřování kvůli podílu na výtržnostech v Kapitolu po posledních volbách a podezřelým finančním operacím, kdy si měl údajně koupit mlčenlivost pornoherečky Stormy Daniels, aby nemanželská aféra nepoškodila jeho veřejnou image. Výdaj, který měl zvýšit jeho šance na úspěch, ale nedeklaroval jako náklad na předvolební kampaň.

Společně s Trumpem o nominaci za Republikány bojovalo mnoho dalších kandidátů, kteří postupem času během primárek odstoupili. Pravděpodobně největší Trumpovou konkurentkou byla bývalá guvernérka Jižní Karolíny a velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová, která odstoupila na začátku března 2024 poté, co ji Trump jednoznačně porazil v klíčových primárkách napříč USA. V primárkách a volebních shromážděních si tak zajistil dostatečný počet delegátů na to, aby získal nominaci své strany. Jeho vyzyvatelem za Demokraty bude s nejvyšší pravděpodobností jeho staronový soupeř, dosavadní prezident Joe Biden.

Zálusk na prezidentské křeslo si podle CBS dělá také synovec někdejší americké hlavy státu Johna F. Kennedyho. Jako demokrat plánoval v primárkách vyzvat současného prezidenta Joea Bidena, nakonec si ale kandidaturu za Demokratickou stranu rozmyslel a vystupuje jako nezávislý kandidát. Šance má ale podle pozorovatelů jen minimální.

Jako nezávislý kandiduje také uznávaný americký filozof a politický aktivista Cornel West. Po studiích se stal profesorem filozofie na břečťanové Princetonské univerzitě. Zaměřuje se především na témata rasy, genderu a společenské třídy.

Jill Stein je americká politička a lékařka. V posledních letech marně usilovala o politické posty. Nejprve usilovala o křeslo guvernérky státu Massachusetts, nemeškala ale ani s kandidaturou v prezidentkách volbách 2012 a 2016. V letošních volbách přesedlala z kandidatury za Stranu zelených na nezávislou kandidaturu.

V roce 2020 se velkým tématem stalo korespondenční hlasování, které se v USA využívá od 19. století. V souvislosti s pandemií koronaviru o něj výrazně stoupl zájem, čímž se obvykle svižné sčítání protáhlo na několik dnů. Stalo se předmětem soudních pří a tvrzení o podvodech. Pravidla pro voliče se navíc stát od státu liší.

Po těchto volbách řada států zpřísnila podmínky registrace voličů a hlasování poštou.