Hlavní obsah

Evropské špičky se bojí Trumpa a domlouvají vlastní alternativu k NATO

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Evropští lídři diskutují o vytvoření bezpečnostní alternativy v rámci NATO, která by fungovala jako „důvěryhodné rozšíření“ Aliance pro případ, že se americkým prezidentem stane Donald Trump. Informuje o tom list The Washington Post (WP), podle něhož k tomuto kroku lídři přistoupili poté, co Trump prohlásil, že by v případě ruského útoku USA nepřišly na pomoc těm zemím NATO, které nevydávají na obranu dvě procenta HDP.

Foto: Profimedia.cz

Estonská premiérka Kaja Kallasová a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg

Článek

Diskuse, které v tuto chvíli probíhají za zavřenými dveřmi, ovšem podle amerického listu komplikují „známé spory“. Francie a Německo se totiž nemohou dohodnout na tom, kdo by platil tuto alternativu, která by měla být vytvořena v „souladu s bezpečnostními zárukami USA“.

Státy východní Evropy zase nevěří, že státy západní Evropy jsou dostatečně odhodlány čelit ruským hrozbám. A aby toho nebylo málo, evropští představitelé si nejsou jisti ani hypoteticky vybudovaným jaderným štítem nad Evropou, který by se dle WP nemusel vyrovnat ruskému arzenálu v případě jaderné války.

Jiní představitelé, které WP ale nejmenuje, mají na tento plán nahlížet trochu jinak. Podle nich by alternativa k NATO v případě Trumpova znovuzvolení mohla poškodit budoucí křehké vztahy s USA. Namísto vyvarování se problémů uvnitř NATO by se tímto plánem neshody spíš umocnily.

KOMENTÁŘ: Trump nebezpečně nahrál Rusku – Alex Švamberk

Komentáře

Někteří evropští členové Aliance se ale snaží jít na to jinak a ještě před listopadovými americkými prezidentskými volbami usilují o zajištění závazků USA vůči Evropě. Jak ale pro WP uvedli vysoce postavení američtí představitelé, kteří si přáli zůstat v anonymitě, současná vláda Joea Bidena toho zase tolik udělat nemůže.

Diskutovat se má například o dlouhodobé vojenské pomoci Ukrajiny, která by podle WP mohla Trumpovo působení v Bílém domě politicky ztížit, kdyby ji chtěl vypovědět.

Komplikace i s Bidenem?

Hannah Neumannová, německá poslankyně Evropského parlamentu, prohlásila, že není pochyb o tom, že mnichovské publikum dává přednost Bidenovi. Většina Němců ale podle ní chápe, že v USA panují „posuny v náladách“, že největším problémem Ameriky není Trump. Tyto nálady podle ní i v případě Bidenova znovuzvolení ve Spojených státech zůstanou. Svá slova ale nijak nekonkretizovala.

„Všem je to jasné. Ať už Trump, nebo Biden, země v EU se musí spojit a posílit svoji bezpečnost,“ prohlásila podle WP Neumannová. „Je to náš domácí úkol,“ dodala.

Diskuse o možné alternativě vytvořené v rámci Aliance přišly poté, co Donald Trump během své prezidentské kampaně ve městě Conway v americkém státě Jižní Karolína prohlásil, že pokud země NATO nebudou dávat dvě procenta HDP na obranu a napadne je Rusko, Spojené státy jim nepřijdou na pomoc.

Sedmasedmdesátiletý exprezident před svými příznivci vzpomínal na setkání s prezidentem jisté „velké země“, který se ho prý zeptal: „Když nebudeme platit a napadne nás Rusko, budete nás chránit?“ Na to podle svých slov Trump odvětil: „Ne, neochránil bych vás. Ve skutečnosti bych je (Rusy) povzbuzoval, ať si dělají, co k čertu chtějí,“ řekl za potlesku svých přívrženců s tím, že státy musí platit své účty za obranu.

Americká zpravodajská televize CNN označila Trumpova slova za „ohromující“ přiznání. Fakticky by totiž nedodržel základní ustanovení Severoatlantické aliance o kolektivní obraně, známý též jako článek pět. Bílý dům v reakci slova Trumpa označil za „odporná a šílená“. Trump už za svého prezidentství otevřeně vyslovoval myšlenku, že by USA mohly z NATO odejít.

Trump by nebránil země NATO, které nedávají dost na obranu. Rusko by navíc povzbuzoval

Zahraniční

Reklama

Výběr článků

Načítám