Článek
Daň z přidané hodnoty (DPH) tvoří nejvýznamnější část daňových příjmů státního rozpočtu. Obyvatelé tuto daň platí při nákupu většiny zboží a služeb. DPH patří mezi nepřímé daně, což znamená, že tuto daň platí státu jiná osoba (plátce) než ta, na kterou dopadají účinky této daně (poplatník).
DPH spočívá na principu odvedení daně dodavatelem z rozdílu ceny mezi vstupy a výstupy, v podstatě z toho, o kolik cena zboží stoupne. Do státního rozpočtu tak plyne rozdíl mezi obdrženou a zaplacenou daní. Daň může být za jistých podmínek naopak vrácena odběrateli.
V roce 2022 bylo na DPH poprvé vybráno přes jeden bilion korun.
V poslední době je posilován význam DPH, jako i nepřímých daní celkově, na úkor daní přímých. Jednou z výhod DPH je totiž fakt, že tato daň zůstává lépe skryta spotřebiteli, na rozdíl od přímých daní.
Dalším argumentem pro větší uplatnění DPH je fakt, že je zdaňována spotřeba a ne příjem, jako u daní přímých. DPH má však i svoje negativa. Zvýšení DPH pocítí více domácnosti s nižším příjmem a DPH má tak v podstatě sestupný charakter.
Jaké jsou sazby DPH
Od ledna 2024 má DPH dvě sazby – základní a sníženou.
Základní je ve výši 21 procent, kam spadá většina zboží a služeb včetně dodávek elektřiny a plynu. Snížená sazba je ve výši 12 procent. Pod tu patří například potraviny, některé zdravotnické pomůcky, hromadná doprava či zdravotnické a pečovatelské služby, knihy, kojenecká výživa, léky či zvláštní výživa pro lidi s alergiemi, noviny a časopisy.
Dříve byly sazby tři, základní (21 %) a dvě snížené ve výši 15 a 10 procent, které se od roku 2024 spojily na 12% sazbu.
