Šmarda: Ve Sněmovně není schopná opozice

Vymezujete se proti politice miliardáře Andreje Babiše, teď řešíte s jiným miliardářem Janem Bartou sponzorování ČSSD. Jeden miliardář vám vadí a druhý ne?

Myslíme si, že by miliardáři neměli být ve střetu zájmů a dělat populistickou politiku. Neřešíme financování ČSSD jen s jedním člověkem. Chceme soc. dem. změnit tak, aby byla přijatelná pro lidi práce a dostala se znovu do Sněmovny.

Jestli bude naše cesta vyhovovat sponzorům, budeme za transparentní dary rádi. Nicméně naši politiku nebudeme přizpůsobovat žádnému bohatému člověku.

Barta v médiích uvedl, že chce ČSSD vzkřísit. Co si pod tím představit?

To se zeptejte jeho. Soc. dem. čeká 10. června sjezd. Chceme představit zásadní změny. Vydiskutujeme si je sami, je to náš úkol a nikdo zvenčí nám do toho nebude zasahovat. Pak změny představíme. Jestli se to bude komukoli líbit, tak podporu oceníme. Ale vždy jen transparentní a bez dalších požadavků. Bylo by dobře, aby vůči vládě fungovala v parlamentu schopná a kompetentní opozice, která tam teď není.

ANO a SPD opoziční roli neplní?

Nepřinášejí reálné návrhy a řešení, místo toho jenom křičí. Nechci ale mluvit o Andreji Babišovi, chci mluvit o sociální demokracii a problémech lidí.

Stejně jako Barta jste podpořil v prezidentských volbách Petra Pavla. Nemáte pocit, že jde na ruku vládě?

Já to tak neberu. Prezident není od toho, aby svrhával nebo podporoval vlády. Václav Klaus byl pravicový prezident a také nezabránil tomu, aby tehdejší vláda ČSSD plnila svůj program. Respektoval vládu Vladimíra Špidly a všechny další. Musel s nimi najít společnou řeč. Přestože by jako konzervativní pravicový politik určitě fandil jiné politice. Dobrý prezident se pozná podle toho, že dokáže plnit funkci hlavy státu, i když není vždycky po jeho.

Nevadí vám, že Pavel podepsal nižší valorizaci penzí?

Já bych ji nepodepsal. Pokud by ji prezident Pavel vetoval, vláda by ho ale stejně v parlamentu přehlasovala. Miloš Zeman podepisoval pravicové návrhy, Václav Klaus zase levicové. Prezident tu není od toho, aby říkal, jak mají vypadat důchody nebo daně. Chceme lepší důchody a daně, k tomu ale nestačí měnit prezidenta, na to potřebujeme vyměnit vládu a poslance.

Jak by se měl tedy podle vás postavit ke konsolidačnímu balíčku vlády?

Není podstatné, jestli podepíše, nebo ne. Podstatné je, že by to neměli schválit poslanci. Za konsolidační balíček je odpovědná vláda a Sněmovna. Je chyba, že v ní není dnes nikdo, kdo by byl schopný zabránit přijetí špatných kroků a naopak prosadit funkční a šetrná řešení. Když bylo ve Sněmovně 15 poslanců ČSSD, tak dokázali prosadit mnohem víc než 71 poslanců ANO a 20 poslanců SPD.

Ale ČSSD byla s 15 poslanci ve vládě. ANO a SPD stojí proti vládní většině 108 poslanců.

Ale ČSSD také stála proti většině. Vzpomeňte, jak bylo ANO proti zvyšování důchodů, proti zvyšování nemocenské. Označovali naši ministryni Janu Maláčovou za rozhazovačnou, a přesto dokázala ČSSD mnoho ze svého programu prosadit díky tomu, že byli sociální demokraté pracovitější a méně žvanili.

Co by měla opozice nyní podle vás dělat, aby konsolidační balíček upravila?

Měla by přijít se změnami, které přispějí k tomu, aby se snížily brutální schodky státního rozpočtu, ale které nedopadnou na nízkopříjmové a středněpříjmové skupiny obyvatel.

Jakými změnami?

Například se vrátit k daňové progresi u daní z příjmů fyzických i právnických osob. Také se zavedením skutečné důchodové reformy, která by zajistila minimální důchod ve výši 12 až 13 tisíc měsíčně. Důchodový systém by se měl financovat i z jiných příjmů státního rozpočtu, než je důchodové pojištění. Vysoké sociální pojištění zdražuje práci a zatěžuje to právě ty nízkopříjmové a středněpříjmové.

Vláda také tupě zvyšuje daň z nemovitosti. Samozřejmě má možnost tuto daň zvýšit, ale když ji plošně zvýší, tak to nemá žádný pozitivní efekt kromě toho, že se vybere víc peněz.

Jak byste to s daní z nemovitosti udělali vy?

Navrhujeme, aby se snížila daň u obsazených bytů a naopak zvýšila daň u bytů dlouhodobě neobsazených. Nebo aby fungovala jistá progrese. Aby se třeba majiteli, který má více bytů, pro byty od čtyř nebo pěti výš zvýšila daň z nemovitosti.

Mnohem vyšší daň by se mohla platit z pozemků, které jsou stavební, ale nejsou zastavěné, které drží spekulanti a brzdí tak rozvoj obcí. Takto ta daň funguje například v Británii. Podporuje to výstavbu domů a bytů. V ČR přitom chybí více než 400 tisíc bytů.

Proč jste s tím nepřišli, když jste byli ve vládě?

ČSSD se snažila, ale protože ODS a ANO byly proti daňové progresi, tak se návrhy nepodařilo prosadit. Největší daňovou změnou, která Česko připravila o více než 100 miliard korun, byl velký předvolební banditismus hnutí ANO a ODS. Snížily sice daň z příjmů fyzických osob, ale vydělali na tom více vysokopříjmoví lidé a dnes ty peníze chybí. ODS, ANO a SPD způsobily více než polovinu strukturálního deficitu ČR jen kvůli předvolební kampani zrušením superhrubé mzdy.

Na vysokou inflaci a hluboké schodky ale bylo podle ekonomů zaděláno už v minulé vládě ANO a ČSSD, která fungovala v době pandemie. Vláda si teď dala za cíl snížit schodek v příštích dvou letech o 147 miliard korun.

Dobře, teď řeknu, co je v tom konsolidačním balíčku správně. Je to ohlášený škrt dotací pro solární barony. Jen mám strach, že to vláda ve skutečnosti nemyslí vážně. Stejně tak by bylo dobře seškrtat dotace pro firmy, které mají miliardové zisky.

Druhá věc, ve které jde vláda správným směrem, je evidence dohod o provedení práce, aby nedocházelo k obcházení povinností, které má zaměstnavatel k zaměstnanci. To si zaslouží podporu. Ale tím to končí. Jinak se lišíme. My bychom se vrátili k daňové progresi, která je běžná v západní Evropě. Naopak rovná daň je běžná v Rusku a v afrických zemích.

Vláda chce vyšší daň z příjmů nad trojnásobek průměrné mzdy. Jakou progresi byste chtěli vy?

Myslím, že 15procentní základ by se u nejnižších příjmů mohl snížit. Pro více než trojnásobek průměrné mzdy je 23 procent přiměřená sazba. U čtyř­násobku by se mohlo uvažo­vat o sazbách mezi 25 a 30 procenty.

Zachránilo by to rozpočet? Lidí s takovými příjmy v ČR moc není.

Nemyslím, že by jich bylo tak málo.

Co říkáte na změny v sazbách DPH? Místo 10, 15 a 21 budou dvě sazby 12 a 21.

Vláda tvrdí, že snižuje počet daňových sazeb na dvě, a to na 0, 12 a 21 procent. Takže lže už v první větě. To jsou přece zase tři sazby.

Myslím, že panu Stanjurovi se zavedením nulové sazby na knihy, 12 procent na časopisy a 21 procent na noviny podařilo překonat daňové šílenství paní Schillerové. Ta vytvořila chaos u DPH z piva. Myslím, že nikdo nevěřil, že to lze překonat, ale panu Stanjurovi se to podařilo. Proč mají mít noviny vyšší sazbu než časopisy? Je to komické.

Vláda nevyužila možnost používat DPH inteligentně. Například mohla více zdanit slazené nápoje než neslazené. To je v řadě zemí obvyklé. I tohle vláda mohla využít, neudělala to.

S nulovou spotřební daní tichého vína souhlasíte?

Je správné, že to tak je. Pokud by se daň měla zavádět, tak jedině na základě celoevropské dohody. Nebylo by správné, aby byli naši zemědělci znevýhodněni proti francouzským nebo dalším, kde ta daň není.

A že jsou znevýhodněni výrobci piva, nevadí?

Není podstatné srovnávat jednotlivé typy nápojů, ale jednotlivé typy zemědělců. A to ne mezi sebou, ale v rámci EU. Aby na společném evropském trhu byly srovnatelné podmínky pro pěstitele chmelu a pěstitele vinné révy. Pokud velké evropské země mají nulovou sazbu, tak je správné, aby ji měla i ČR. Jinak bychom naše zemědělce znevýhodňovali.

Podporujete stávkovou pohotovost odborářů?

Obdivuji Josefa Středulu, jak konstruktivně k tomu dokáže přistupovat. Odbory mají seriózní požadavky, jsou si vědomy toho, že je nutné státní deficit snižovat. Vláda ale svůj návrh v rámci tripartity neprojednala, přistoupila k tomu autoritativně. To se dosud nikdy nestalo, i Kalousek se choval lépe. Vláda se na sociální partnery vykašlala a balíček s nimi ne­projednala. Proto je vyhlášení stávkové pohotovosti správnou reakcí.

Nezklamala vás Danuše Nerudová, která se na návrzích jako ekonomka podílela a kterou Středula podpořil v prezidentské volbě před pár měsíci?

Problém důchodové reformy je, že neobsahuje pozitivní prvky, jako je minimální důchod 13 tisíc korun. Neřeší nový zdroj financování důchodů, tedy financování z daní mimo sociální pojištění. Účast paní Nerudové má podle mě za cíl nějaké rozumné věci prosadit. Ale já myslím, že v tom nebude úspěšná, protože vláda je ideologicky zaslepená.

Čím se tedy mají důchody financovat?

Vláda přijala závazek, aby byla obrana financována dvěma procenty HDP stejně, jako je to v jiných evropských zemích. Průměr výdajů na důchody v EU je 10 procent HDP, ve Francii je to 14 procent HDP, v ze­mích eurozóny je průměr mezi 11 a 12 procenty, v ČR je to necelých osm procent. To znamená, že ČR dává na důchody výrazně méně peněz než jiné země, to je špatně. ČR se nesmí zaměřovat jen na staré, musíme vytvářet dobré podmínky i pro mladou generaci.

Na druhou stranu pokud můžeme vydávat stejně peněz jako jiné země na armádu, měli bychom dávat stejně i na důchody. Financovat by se nemusely jen ze sociálního pojištění, ale i z jiných typů daní, například progresivními daněmi právnických osob.

Firmy by vyšší daně nejspíš promítly do cen. A zaplatí to zase všichni, nebo ne? Banky navýší poplatky, zaplatí to jejich klienti.

Anebo se sníží jejich zisky. Pokud stát netoleruje oligopol, tak není možné v tržním prostředí udržovat zisky stále stejné. Bankám zisky narostly v době covidu i v době válečné krize. Silné nadnárodní společnosti na krizích vydělávají. Není nic špatného na tom, když společnost jejich zisky zdaní. Vláda se rozhodla, že náklady ponesou jen nízkopříjmové a středně­příjmové skupiny obyvatel. Zaměstnanci, drobní živnostníci, senioři, rodiny s dětmi, nově i studenti.

Měly by se víc zdanit i zisky ČEZ?

Lepší regulace cen energií by vedla k tomu, že by zisky nebyly tak vysoké a také by se přibrzdila inflace. Vláda a centrální banka svými kroky dosáhly toho, že máme jednu z nejvyšších inflací v Evropské unii.

Za ni může i ten hloupý předvolební banditismus ANO, ODS a SPD, který vrhl do ekonomiky celkem přes 300 miliard korun. Státu ty peníze chybí a lidem stejně nepomohly, protože jim je inflace sežrala.

Ve vládě se rodí také návrh na zvýšení rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun. Podle dosavadních zpráv má být navýšení určeno jen rodičům dětí narozených až v příštím roce. Co vy na to?

Tohle by mělo přestat. Vždy vznikne velká show, že se bude zvedat rodičák. Je to už nedůstojné. Maminky s dětmi by měly mít stejné jistoty, jako mají důchodci nebo zaměstnanci. Rodičák by se měl pravidelně valorizovat o inflaci.

A pak se zase bude řešit, jak tu valorizaci snížit jako letos v červnu s důchody?

Vláda by se měla mnohem víc snažit, abychom vysokou inflaci neměli, než aby se věnovala tomu, jak ji nenahradit různým skupinám obyvatel. Tu ošidit důchodce, tu rodiny s dětmi, tu státní zaměstnance.

Příští měsíc se utkáte o post předsedy ČSSD s místopředsedou Břetislavem Štefanem. Bude to bitva?

Nebude to bitva. Podstatné je, aby se podařilo aktualizovat program sociální demokracie, protože došlo k válce na Ukrajině, energetické krizi a je potřeba na to reagovat.

Dalším důležitým bodem sjezdu bude představení týmu regionálních osobností, které by měly pracovat na nové tváři soc. dem. Jezdil jsem po republice a narazil jsem v ČSSD na mnoho kvalitních lidí, kteří ale nejsou vidět. Nemají možnost dostat se tolik do médií, nemají možnost říkat své názory, aby to veřejnost slyšela.

Kdo? Například i par­dubický hejtman Martin Netolický?

Ano, ale toho samozřejmě nepovažuji za novou tvář. Patří k našim historicky nejúspěšnějším hejtmanům. Bude tam například i primátor Karviné Jan Volf. Břetislav Štefan patří také k úspěšným starostům, získal 40 procent voličů v Brně-Líšni. I na jeho úspěchu je vidět, že sociální demokraté umí oslovit i městské voliče. Honza Birke v Náchodě je také velmi úspěšný.

Změníte vedení ČSSD?

Vedení prospěje mírné oživení a je dobře dostat nové tváře do vedení.

Budete mít ve vedení i ženu?

V sociální demokracii je řada schopných žen. Byla by škoda, kdyby ve vedení žádná nebyla.

Chcete zpátky do Sněmovny. Co ale nabízíte jiného než v roce 2021, kdy vám voliči dali stopku?

ČSSD udělala celou řadu chyb, dalo by se o nich dlouze hovořit, ale už to máme za sebou. Myslím, že jsme si je dobře analyzovali. Už je nebudeme opakovat.

Byla chyba i vláda s hnutím ANO?

Chyba byla, že ČSSD vstoupila do vlády, ve které neměla šanci plnit důstojnou roli. Na sjezd jedu s tím, že ČSSD už by nikdy neměla vstupovat do žádné vlády, ve které by neměla dostatečnou sílu.

Takže pokud byste se v příštích volbách dostali do Sněmovny, tak do vlády s ANO nepůjdete?

Sociální demokracie teď není v pozici, aby tu snila o ministerských křeslech. ČSSD by neměla vstupovat do vlády, ve které by byla slabá. Byla to chyba a tu už nikdy neuděláme.

Současná vláda je fakticky vládou ODS, ve které ostatní strany nemají žádný význam. Realizuje se výhradně program ODS. Je to typ spolupráce, na kterou by ČSSD nikdy nepřistoupila. Když se podíváte na balíček, tak je to čistě program ODS, ostatní strany jsou tam na ozdobu.

Jaké voliče chcete za­ujmout?

Ty, kteří chtějí, aby se situace v ČR zlepšila, kterým nestačí říci, že je všechno špatně, ale očekávají věcná a fungující řešení.

Prodali jste Lannův palác, z největších dluhů už jste venku?

Máme splacenou drtivou většinu dluhů. Museli jsme zredukovat naše náklady, výdaje klesly o 80 procent. Současný stav nám umožňuje, abychom vydrželi s příjmy a nezadlužovali se.

Jak si stojí členská základna?

Máme asi přes sedm tisíc členů. Je to víc, než má většina stran v ČR, ale je to méně než v dobách největší slávy, to bylo okolo 20 tisíc. Problém nevidím v lidech, kteří odcházejí, ale v těch, kteří nepřicházejí. Chybí nám celá jedna generace, potřebujeme, aby mladí měli zájem o sociální demokracii. Mladí nemají v politice zastoupení. To chceme změnit.