Odejdeme do země krále Miroslava. Vinaři z pohraničí hrozí, že kvůli dani opustí Česko

Vinařům vadí snahy vlády zatížit tiché víno spotřební daní. Pracovní skupina vinařů, zástupců vládních stran a dalších dosud nenašla shodu a nedala pro závěrečný krok jednoznačné stanovisko. Konečné rozhodnutí je věcí vlády.

„Nedošlo k dosažení konsenzu ohledně zavedení spotřební daně na tiché víno,“ řekl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Vinaři upozorňují na normy okolních evropských zemí, kde tiché víno není daní zatíženo. Tvrdí, že pokud vláda schválí daň 23,40 koruny na litr vína, bude to pro české vinaře likvidační. Snaha přežít podle nich může přinést nečekaný vývoj – exodus za hranice.

„Hodně vinařů je z pohraničí. Koupí sklep za hranicemi a budou prodávat moravská vína v sousedních zemích. To je nejjednodušší varianta, jak spotřební daň neplatit,“ uvedl místopředseda Vinařské asociace ČR Jiří Maděřič.

„Kdyby se zavedla tato nesmyslná daň, budou tím potrestaní vlastně všichni. Státu se zvednou náklady na výběr daně, vinařům náklady na zavedení daně a všechno to musí zaplatit zákazník. Unikne navýšení jedině tak, že by si příště mohl k levnějšímu nákupu za hranicemi naší vlasti přidat nově do košíku i víno. Ano, zní to neuvěřitelně, ale zavedením spotřební daně pouze u nás si pro moravské víno budete moct zajet přes kopec do Rakouska nebo na Slovensko. Karton moravského vína tam bude o téměř tři sta padesát korun levnější než u nás doma,“ říká ředitel CHÂTEAU VALTICE – Vinné sklepy Valtice David Šťastný.

„Přesunout se do Rakouska? Já už ne, nejsem nejmladší. Ale pokud stát spotřební daň zavede a někdo se mě zeptá, co na to říkám, doporučil bych to. Myšlenka zdanění není nic jiné než lobbismus a politikaření, bez rozumného důvodu a kloudného efektu,“ řekl předseda ZD Sedlec Ctirad Králík.

„Ve Schrattenbergu již sklep máme, stačí tam dát pokladnu a nahlásit se na rakouské úřady a můžeme prodávat našim lidem valtická vína v Rakousku, od nás z vinařství je to přes kopec tři minuty autem,“ zmínil Šťastný.

Odchod do zahraničí považuje v tom případě za logický. „Když nás bude chtít stát poškodit, musíme si své živobytí zachránit jinak. Navíc nám přímo zákon ukládá, že musíme jednat s péčí řádného hospodáře, i kdyby škodu působil stát. Nebyla to bohužel jen doba po bitvě na Bílé hoře, naše historie zná víc případů, kdy obyvatelé Čech byli donuceni odejít do zahraničí,“ dodal.

Pokud si vinaři zřídí firmu v Rakousku, státní pokladna přijde nejen o spotřební daň a DPH, ale také o daň z příjmu. „Pro nás i naše klienty by stěhování části prodeje valtických vín bylo nejlevnější řešení,“ míní ředitel Šťastný.

Cena vína by se v případě prosazení spotřební daně 23,40 koruny podle něj zvýšila až o padesát korun. „Je to spotřební daň plus DPH, marže obchodníka a náklady, které vinař vynaloží nesmyslně navíc na výrobu litru vína. Všichni naši vinaři by museli zbytečně zaměstnat další lidi na evidenci, mít cejchované nádoby, udělat stavební úpravy, koupit software a další, to vše za několik milionů korun, které by nám ani státu nic nepřinesly. To by nás opět znevýhodnilo proti okolním státům,“ dodal.

V případě zatížení vína spotřební daní si totiž musí vinař zřídit celní sklad, pro který platí zvláštní pravidla. Mimo jiné musí mít ocejchované nádoby pro evidenci uskladněného vína.

Přenesením prodeje do Rakouska, Slovenska nebo i Německa by podle něj mohli vinaři vína nabízet asi o polovinu levněji a odvedené DPH by posílilo rozpočet našich sousedů z EU.

Útěk za hranice ale nemusí být jediná cesta, jak dani uniknout. „Poradí si i malá rodinná vinařství. Zmizí v šedé ekonomice. Rozdělením na členy rodiny se dostanou na výrobu do dvou tisíc litrů na hlavu a opustí databáze registrovaných vinařů,“ uvedl Maděřič z Vinařské asociace ČR. Jedna rodina podle něj sice dál vyprodukuje například šest tisíc litrů vína, ale aby unikla dohledu, bude to formálně rozepsané na tři osoby.