Článek
Očekává se, že výdaje Ruska na válku proti Ukrajině letos stoupnou a přesáhnou sedm procent výkonu ekonomiky. Vláda si pomohla zvýšením daní a zavedením recyklačního poplatku, což zvedlo hladinu cen.
„Zvýšení daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, indexace regulovaných cen a cel a úpravy cen ovoce a zeleniny vedly v lednu k významnému zrychlení růstu cen. Roční inflace odhadovaná k 9. únoru činila 6,3 procenta,“ konstatovala ruská centrální banka.
DPH stoupla z 20 na 22 procent, k tomu vláda zavedla i poplatek za recyklaci odpadu při zakoupení nového zboží. Koncem loňského roku růst cen zpomaloval, ve čtvrtém čtvrtletí na průměrnou roční míru 3,9 procenta.
Centrální banka sice tvrdí, že se situace zklidní, protože šlo o jednorázové kroky, přesto v nové prognóze zvýšila odhad letošní roční inflace z 4,5 až na 5,5 procenta. „Inflační očekávání zůstávají zvýšená. To může bránit trvalému zpomalení inflace,“ uvedli bankéři.
„Proinflační rizika jsou ve střednědobém horizontu nadále vyšší než dezinflační,“ dodali. Podle nich je tedy pravděpodobnější růst inflace než její další snižování.
Přesto banka navzdory trendu v pátek snížila úrokovou sazbu o 50 bazických bodů na 15,5 procenta.
Ruská centrální banka za poslední rok snížila základní úrokovou sazbu už pětkrát z původních 22 procent. Pořád však je extrémně vysoká a úvěry jsou kvůli ní obtížně dostupné. Ruské vedení přitom tlačí na snižování úrokové sazby, aby podniky mohly investovat do výrobních linek a modernizovat je.
Plíživý stín stagflace
Rizik je ale více. Bankéři varovali, že by se ekonomika mohla odklonit od vyvážené růstové trajektorie.
V závěru loňského roku sice vzrostlo HDP na jedno procento kvůli zvýšené spotřebitelské poptávce. Ta však mohla být vedena snahou nakoupit si věci ještě předtím, než bude zvýšena daň. Banka také uvádí, že růst domácí poptávky bude v následujících měsících nižší. Dalším inflačním rizikem je mimo jiné hrozba poklesu ceny ropy.
I když to v textu ruské centrální banky nezaznělo, Rusku hrozí stagflace, protože má nízký růst HDP při vysoké inflaci. Ekonomika neroste, nebo roste jen minimálně, zatímco ceny stoupají. To přiživuje zvyšování mezd v důsledku nedostatku lidí na pracovním trhu za situace, kdy statisíce mužů rukují do války.
Mezitím ruský veřejný zahraniční dluh podle ministerstva financí vystoupal na 61,97 miliardy dolarů. To je nejvíce od roku 2006, uvedl server RBK.
Centrální banka pak odhadla celkový ruský zahraniční dluh na 319,8 miliardy dolarů (6,6 bilionu Kč). Za rok se zvýšil o 30 miliard, tedy více než o desetinu. Roli v tom hrálo přecenění závazků bank kvůli posilujícímu rublu.
Veřejný dluh zahrnuje závazky vlády a dělí se na domácí a zahraniční. Celkový zahraniční dluh je vyšší, protože zahrnuje i závazky soukromých subjektů.
