Článek
Problém je v tom, že tři strany koalice nenašly v otázce daní společného jmenovatele, tak se do programu dostane pouze „jalový kompromis, bez třaskavých témat“. „Program bude mnohem obecnější než v předcházejících volbách, aby nevznikaly konflikty a nečelili jsme testování jednoty koalice Spolu,“ řekl Novinkám jeden z vrcholných politiků Spolu.
Jednou z potíží je, že lidovci by rádi prosadili například vyšší zdanění majetku. S vyšší daní z nemovitosti by neměla podle informací Novinek problém ani TOP 09. Obě strany by v programu rády měly alespoň náznak, že k něčemu takovému může dojít.
Lidovci už před časem přišli s návrhem, aby nemovitosti, které svým majitelům přinášejí zisky, podléhaly vyšší dani než nemovitosti určené k bydlení.
To ale naráží na odpor ODS. „Jednou z Poděbradských artikul ODS (teze volebního programu ODS z roku 1998 – pozn. red.) je ochrana osobního vlastnictví a toto není cesta, jak zachraňovat státní finance, protože každý majetek byl zdaněn tím, že si na něj člověk vydělával,“ řekl Novinkám místopředseda rozpočtového výboru za ODS Vojtěch Munzar.
Nižší daně z příjmu, vyšší na spotřebu
TOP 09 by zase chtěla snížit přímé daně a zvýšit zdanění spotřeby, tedy nepřímé daně. „Chtěli bychom, aby se výrazným způsobem snížila daň z příjmu fyzických osob, a diskutujeme, nakolik snižovat daň z příjmu právnických osob,“ řekl Novinkám poslanec a ekonomický expert TOP 09 Miloš Nový.
Státní dluh a vyšší výdaje například na obranu by chtěl poplatit díky vyšší spotřební dani. „Spotřební daň je dána pevně a nebere vůbec v úvahu vývoj inflace,“ dodal Nový.
Někteří politici TOP 09 mluví i o jednotné sazbě DPH, zde ale není shoda ani uvnitř strany. „Snížená sazba DPH je vlastně plošná sociální dávka, kterou konzumují i středně příjmoví a vysoce příjmoví, kteří úlevy nepotřebují,“ argumentuje Nový s tím, že uvnitř strany se zvažuje zprůměrování současných dvou sazeb na 17,5 procenta. Modelují ale i variantu 25 procent, u které se inspirují Dánskem.
S těmito návrhy narazili u lidovců. „Lidovci vychází ze sociálně tržního hospodářství a nechtějí navyšování nepřímých daních, jako je DPH, protože to by dopadlo na nejslabší a na děti. Zdražilo by to školní potřeby, jídlo nebo oblečení,“ řekl v sobotním rozhovoru pro Novinky první místopředseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Podle Nového by ale šlo zdražení pro nízkopříjmové skupiny narovnat speciálními daňovými bonusy, které v současnosti nejsou.
Se zveřejňováním svého programu otálí i hnutí Andreje Babiše. V otázce daní ale před nedávnem šéfka poslanců ANO Alena Schillerová uvedla, že v případě úspěchu ve sněmovních volbách vrátí zdanění firem z nynějších 21 na 19 procent. Z toho by měly prospěch i firmy z Babišova holdingu Agrofert.
Se svým programem vyšlo už ven hnutí STAN. Starostové by kromě daně ze slazených nápojů chtěli upravit daňovou progresi u daně z příjmu fyzických osob – to chtějí i lidovci – a převést slevu na poplatníka do bonusu, který by se pravidelně valorizoval.
