Superluxusní auta na firmu. Státní kasu to stojí miliony

„Při pořízení motorového vozidla je vždy kupní cena s daní z přidané hodnoty. Následně je plátce DPH oprávněn si uplatnit nárok na odpočet, pokud dané motorové vozidlo využívá k ekonomické činnosti,“ potvrdilo Právu daňově-poradenské oddělení PKF Apogeo Tax.

Například lamborghini si v tuzemsku za celý loňský rok koupilo 45 zákazníků. Všichni na firmu, ani jeden soukromě. Všichni tedy uplatnili milionové vratky od státu na DPH. Rolls-Royce si za minulý rok pořídilo 21 klientů, rovněž ani jeden soukromě.

„Segment ultra luxusních vozů zažívá růst. Letos naše zastoupení dodá desítky vozů,“ sdělila Právu manažerka Rolls-Royce Motor Cars Prague Eva Kadlec Dědochová. Prodejce číslo nesděluje. Manažerka nicméně potvrdila, že i letos je většina vozů registrována na firmu.

To, že Česko je pro značku zajímavým trhem, ukazuje už fakt, že není pravidlem, aby v každé zemi bylo zastoupení Rolls-Royce. Také vozů Bentley se u nás letos prodají desítky, stejně jako loni, kdy jich byly přes tři desítky.

Stojí ovšem jako rodinný domek, cenově se pohybují buď v rozmezí 5,5 až 6 milionů, nebo 9 až 10 milionů korun, potvrdil dealer Bentley, společnost Porsche Praha-Smíchov. Když si tedy podnikatel pořídí na firmu například bentley za deset milionů korun s tím, že s ním bude jezdit výhradně na firemní cesty, tak mu stát na DPH vyplatí 2,1 milionu korun.

„Lidovější“ luxusní auto, v porovnání s bentley nebo rolls-roycem, je například lexus, u něhož průměrná cena činí 1,83 milionu Kč včetně DPH. Ikonický sporťák Lexus LC 500 V8, jehož výroba má být v dohledné době ukončena, pak stojí 3,5 milionu. Na jeho dodání nyní jen v ČR čeká padesát zákazníků, vůz je na rok dopředu vyprodán.

„Od začátku roku jsme již celkem za celou značku prodali 1111 vozidel. V roce 2020 to bylo za celý rok 407 vozů, loni 842 a letos míříme na metu 1400 vozů,“ sdělil Právu manažer Lexus ČR Jakub Květoň.

Lexus potvrdil, že 85 procent prodejů je realizováno na IČO s odpočtem DPH, zbylých 15 procent se týká fyzických osob. Nutno dodat, že vozy této značky bývají vidět i jako služební, firemní auta, stejně jako třeba Mercedes-Benz nebo Volvo.

Finanční úřad ovšem může vznést pochybnosti o využívání daného motorového vozidla k ekonomické činnosti. Nárok na odpočet se pak prověřuje pomocí kontrolních postupů, které umožňuje daňový řád.

„V případě neprokázání ze strany plátce nebude nárok na odpočet uznán. U vozidel vyšší hodnoty jsou správcem daně tyto kontrolní postupy pravidelně uplatňovány,“ řekli Právu experti z PKF Apogeo Tax. Jestliže podnikatel využívá superluxusní vůz výhradně pro firemní účely, může uplatnit vrácení plné výše DPH, tedy 21 procent. Pokud ale jezdí s autem i soukromě, pak musí pět let vést evidenci jízd, aby finanční úřad vratku snížil poměrně podle stanoveného koeficientu.

Právo u Finančního úřadu ČR zjišťovalo, jak časté jsou kontroly a kolikrát úředníci zjistili nesrovnalosti a krátili vratky DPH.

„Finanční úřady samozřejmě v konkrétních případech ověřují splnění podmínek,“ sdělila redakci referentka tiskového oddělení Klára Řehlová a dodala, že „finanční správa požadovanou dílčí statistiku nevede“.

I krácení vratky nicméně podle jejích slov může být výsledkem kontrol. „A to i v rámci součinnosti s orgány činnými v trestním řízení,“ podotkla.

Podle daňových poradců je běžné, že finanční úřady u drahých aut koupených na firmu evidence jízd kontrolují. Letos v červenci Nejvyšší správní soud na pozadí jedné z kauz týkající se takové kontroly potvrdil, že Finanční správa může od policie dostat i kamerové záznamy ze silnic, aby pak porovnala tyto záznamy s tím, co provozovatel uvádí v evidenci jízd.

Média také před lety informovala o kauze podnikatele z Ústecka, jenž si koupil Mercedes-Benz za 1,4 milionu korun a uplatnil odpočet DPH čtvrt milionu korun s tvrzením, že vůz pořídil výhradně pro účely podnikání. Jenže při kontrole se zjistilo, že kniha jízd začala týden předtím, než auto podle faktury vůbec zakoupil.

Otázku milionových vratek na DPH v případě luxusních vozů otevřel nedávno odborářský předák a kandidát na prezidenta Josef Středula.

„Česko hledá zdroje na pomoc firmám, a tak se nabízí operace, která je běžná v zemích západního světa. Ať si klidně někdo koupí auto za osm milionů, ale nebude si snižovat základ daně o celou částku, nýbrž například o milion korun,“ řekl k tomu Právu.

„Nejde o žádnou závist ani o zamezení nakupování. Jde o to, aby se to nezneužívalo a narovnalo se podnikatelské prostředí. A zároveň aby se získaly dodatečné finanční prostředky na pomoc lidem a firmám,“ míní Středula. Upozornil přitom, že zaměstnanec si auto do nákladů dát nemůže, a to ještě bez DPH, i když mu vůz slouží pro dosažení příjmu.