Článek
U ropy Brent to byla nejvyšší cena od 31. července, napsal list The Guardian. Během pondělního obchodování sice ceny zase klesly, ale v úterý se opět dostaly na pondělní maxima. Během dne se pohybovala cena rop Brent mezi 71,5 a 71,96 dolaru za barel, WTI pak na 66,6 až 66,8 dolaru.
Růst cen vysvětlují analytici hrozbou války. „Riziko možné vojenské eskalace na Blízkém východě stoupá a obchodníci se snaží zajistit proti nejhorším scénářům,“ uvedla analytička firmy Phillip Nova Priyanka Sachdevová. Podle ní jsou ceny hnány vzhůru spíše očekáváním vývoje než přímo obavami, že by byly dodávky přerušeny.“
Analytik Shore Capital James Hosie dodává, že ropné trhy reagují „racionálně, když zohledňují v cenách možné narušení dodávek v případě konfliktu.“
Ve čtvrtek se má v Ženevě uskutečnit třetí kolo jednání mezi oběma zeměmi. To podle listu The Guardian ukazuje, že američtí představitelé stále věří v možnou dohodu s Íránem, i když ajatolláh Chámeneí minulý týden řekl, že se Írán nevzdá obohacování uranu na svém území ani balistických raket.
Podle expertů oslovených listem The New York Times považují íránští představitelé za větší riziko „pro své přežití ustoupit požadavkům USA ohledně obohacování uranu a balistických raket, než jít do války“. „Vyhnout se válce má nesporně vysokou prioritu, ale ne za každou cenu,“ uvedl Sasan Karimi z Teheránské univerzity.
Zatím ani není jasné, jak by případný úder vypadal, spekuluje se o cílených úderech na základny balistický raket, nebo o zabití íránských vedoucích představitelů či zničení kasárna polovojenských sil. Americké vedení však žádné podrobnosti nezveřejnilo a nepokusí se přesvědčovat veřejné mínění, jako to dělal před invazí do Iráku George W. Bush.
Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln už je několik týdnů v Arabském moři u břehů Ománu, druhá americké letadlová loď USS Gerald Ford už dorazila z Karibského moře ke Krétě.
Tento týden mají jednat zástupci obou zemí v Ženevě.
