Hlavní obsah
Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Po rozpadu Československa v roce 1993 východní část bývalé federace stagnovala a v období vlád premiéra Vladimíra Mečiara se Slovensko dostalo do izolace. Změna nastala po volbách v roce 1998, kdy stanul v čele kabinetu Mikuláš Dzurinda. Politické i hospodářské reformy nové vlády umožnily Slovensku dotahovat náskok ostatních zemí postkomunistického bloku.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky
Slovensko

V roce 2004 vstoupilo Slovensko do NATO a EU a přijalo euro.  Země se však opakovaně potýká s velkou korupcí a podezřením na propojení vlády a podnikatelského prostředí.

Východní soused České republiky se rozkládá ve střední Evropě na ploše bezmála 50 tisíc kilometrů čtverečních. Počet obyvatel dosahuje přibližně poloviny obyvatelstva České republiky, v roce 2017 to bylo 5,4 miliónu lidí. V hlavním městě Bratislavě žije necelý půl milión obyvatel.

Foto: Ivan Vilček, Právo

Ke slovenské národnosti se hlásí 85 procent tamních obyvatel. Dalších deset procent tvoří Maďaři, zbytek připadá na menšinu romskou, českou, rusínskou a ukrajinskou. Maďarština je druhým nejpoužívanějším jazykem po úřední slovenštině.

Tenze mezi Maďary a Slováky nevyplývají pouze ze sociálních nebo vlasteneckých sporů. Na vině jsou i dějiny, jelikož Slováci strávili téměř celé druhé tisíciletí pod nadvládou Maďarů, což v 19. století stejně jako u nás vyvrcholilo obdobou národního obrození.

Téměř 85 procent dnešních Slováků je věřících. Většina z nich inklinuje k římskokatolické církvi.

Slovenská ekonomika je silně závislá na zahraničí

Ekonomická závislost na evropských státech platí zejména pro Německo, které je jeho hlavním obchodním partnerem.

Pro Slovensko je významná především strojírenská, hutnická, chemická a potravinářská odvětví. Velký podíl na celkovém průmyslu má výroba automobilů. Své automobilky tu tam mají například Volkswagen, PSA Peugeot Citroen a KIA motors.

Jednou z priorit vlády pro nadcházející období je jaderná energetika, zejména dokončení jaderné elektrárny Mochovice a výstavba nových bloků jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích.

Sever země má až vysokohorský charakter

Slovensko přitahuje řadu turistů, především z České republiky. Většina z nich se vydává do Tater, které jsou součástí karpatské soustavy. Jejich nejvyšší horou je Gerlachovský štít (2 655 m). Většina země je hornatá, některé severní oblasti mají až vysokohorský charakter. Na jihozápadě se rozkládá Záhorská a Podunajská nížina, na východě leží Východoslovenská nížina.

Tatry

Foto: Profimedia.cz

Nejdelší slovenskou řekou je Váh (389 km), zemí protéká také Dunaj. Na území Slovenska se nachází několik set vodních nádrží, které se využívají jednak pro rekreaci a jednak k energetickým účelům. Největší z nich je Gabčíkovo s rozlohou 46 km².

Politický systém

Slovensko má parlamentní demokracii. Legislativní moc na Slovensku zastupuje jednokomorový parlament, Národní rada, ve které zasedá 150 poslanců. Ti jsou voleni každé čtyři roky.

V 90. letech stál v čele tří vlád autoritativní Vladimír Mečiar stál. Toto období bylo poznamenané privatizací, v níž Mečiarovy blízcí spolupracovníci získávali kontrolu nad velkými podniky. Příkladem jsou bývalé Východoslovenské železárny v Košicích, které privatizoval Mečiarův ministr dopravy Alexander Rezeš.

Vladimír Mečiar na archivním snímku

Foto: Michaela Říhová, Právo

Mečiar se dostal do ostrého konfliktu s prezidentem Michalem Kováčem. Jeho vyvrcholením byl únos Kováčova syna do Rakouska. Na únosu se měla podílet Slovenská informační služba vedená Mečiarovým oblíbencem Ivanem Lexou. Po odchodu Kováče z funkce Mečiar jako zastupující prezident udělil na únos amnestii. Ta byla zrušena až v roce 2017.

Pod dalších dvou volbách už nebyl Mečiar schopen sestavit koalici a premiérem se stal Mikuláš Dzurinda z do té doby opoziční Slovenské demokratické a křesťanské unie. V čele vlády byl do roku 2006. Za jeho vlády vstoupila země do EU.

Po volbách v roce 2006 se premiérem stal Robert Fico z vítězné strany SMER - Sociální demokracie. Premiérem byl až do roku 2018 s dvouletou přestávkou mezi lety 2010 a 2012, kdy sice volby vyhrál, nebyl ale schopen sestavit vládu. Premiérkou se tehdy stala Iveta Radičová.

V roce 2018 byl Fico společenskými událostmi po vraždě novináře Jána Kuciaka  donucen podat demisi v premiérem se stal místopředseda vlády pro investice Peter Pellegrini taktéž ze strany SMER.

Slovenský předseda vlády Peter Pellegrini

Foto: Radovan Stoklasa, Reuters

Hlavou státu je prezident, kterého si volí občani na období pěti let. Funkci nyní vykonává Andrej Kiska, v roce 2019 byla do čela země poprvé zvolena žena, Zuzana Čaputová. Mandátu se ujme v červnu.

Zuzana Čaputová

Foto: David W Cerny, Reuters

Nejsilnějšími politickými stranami na Slovensku jsou SMER-SD, SDKÚ-DS (Slovenská demokratická a kresťanská únia – Demokratická strana), SaS (Sloboda a Solidarita) a KDH (Kresťanskodemokratické hnutie).

Téměř tisíc let pod nadvládou Maďarů

Dějiny Slovenska jsou velkou měrou totožné s dějinami Česka. Na počátku našeho letopočtu se na jeho nynějším území rozkládal germánský stát Vanniovo království. Postupem času se v této oblasti usadili Slované a stali se součástí Velkomoravské říše. Po zániku této říše v 10. století byli až do vzniku Československa v roce 1918 Slováci členem Uherského království.

Jižně od Trenčína leží hrad Beckov, který sloužil jako pevnost na obranu proti Turkům.

Foto: Profimedia.cz

Slovensko se společně s Českem zotavovalo z první světové války a pod prezidenty Masarykem a Benešem budovalo společný stát. Druhou světovou válku už však jednotlivé útvary strávily jako samostatné státy: v roce 1939 vznikl Protektorát Čechy a Morava a zároveň Slovenský štát, který se sice vydával za protifašistický, ale fakticky byl většinu času německým spojencem.

Po skončení války došlo k obnovení Československa, které pak bylo 40 let součástí komunistického východního bloku. Toto soustátí trvalo až do 1. ledna 1993, kdy vznikly samostatné státní útvary Slovenská republika a Česká republika.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků