Hlavní obsah
Planeta Mars Foto: Profimedia.cz

Rudá planeta bývá odedávna spojována s vesmírným životem. Ve skutečnosti zatím nikdo nedokázal potvrdit výskyt jakékoli formy života. Načervenalý Mars, jehož atmosféra je plná oxidu uhličitého, je předmětem mnoha výzkumů a do budoucna se spekuluje o jeho osídlení.

Planeta Mars Foto: Profimedia.cz
Mars

Mars bývá označován jako planeta, která se nejvíce podobá Zemi. Vědci se dosud neshodli, zda na čtvrté planetě sluneční soustavy existoval nebo existuje život, je však téměř jisté, že charakter terénu v minulosti utvořila tekoucí voda. Její stopy ostatně v nedávné době potvrdily i vyslané sondy.

Sluneční soustava

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Profimedia.cz

V období opozice se Sluncem je Mars od Země vzdálen pouhých 55 miliónů kilometrů. Den trvá na Marsu jen o 37 minut déle než na naší planetě a stejně jako jsme zvyklí u nás, i na rudé planetě se střídají roční období. Povrchová teplota na Marsu se pohybuje v rozmezí od -130 °C až po 20 °C.

Atmosféra, kterou z 95 procent tvoří oxid uhličitý, je na Marsu velmi řídká a tlak vzduchu je přibližně stokrát nižší než na Zemi.

Země v pohledu od Marsu

Foto: Profimedia.cz

 Mars
Země
Průměrná vzdálenost od Slunce 228,5 mil. km
149,7 mil. km
Průměrná orbitální rychlost
24 km/s
29,8 km/s
Rovníkový průměr
6 791 km 12 756 km
Délka jednoho roku
687 pozemských dní
365,25 dní
Délka jednoho dne
24 hod 37 min
23 hod 56 min
Průměrná teplota
-62.78 °C
13,89 °C
Složení atmosféry
95 % CO², vodní pára dusík, kyslík, argon
Počet měsíců
2
1

Zdroj: nasa.gov

Povrch planety Mars

Foto: Profimedia.cz

Povrch planety, ke které náleží dva menší měsíce Phobos a Deimos, je převážně kamenitý a skalnatý. Nachází se zde rozsáhlá údolí, obrovské vyhaslé vulkány, krátery, rozlehlé planiny s písečnými dunami nebo dlouhá vyschlá řečiště. Na Marsu se například nachází největší sopka ve sluneční soustavě, která se tyčí do výše 24 kilometrů.

Povrch planety Mars

Foto: Profimedia.cz

Pravděpodobně díky vysokému obsahu oxidu železa v povrchových horninách je Mars zbarvený do ruda. Tato jeho charakteristická vlastnost fascinovala lidstvo odnepaměti, například starověcí Římané, kteří rudou považovali za symbol ohně a krve, podle Marsu pojmenovali svého boha války. Marsem se zabýval také Tycho Brahe, Galileo Galilei a další významní astronomové.

Povrch planety Mars

Foto: Profimedia.cz

Kolonizace Marsu

V současnosti se vědci především za pomoci sond a terénních vozidel snaží dokázat existenci byť jen elementárních zárodků života na Marsu. Mezi rekordmany v době strávené na planetě patří Opportunity, která v květnu 2010 překonala stávající rekord sondy Viking 1, když zaznamenala 6 let a 116 dní strávených na povrchu rudé planety. Sonda byla aktivní až do června 2018, kdy s ní byl přerušen veškerý kontakt. Dohromady tak sloužila více než 14 let, původní životnost sondy se přitom předpokládala jen tři měsíce.

Na Marsu je nadále aktivní sonda Curiosity, která byla na rudou planetu vyslána v listopadu 2011. V roce 2020 plánuje NASA vyslat novou sondu Mars 2020, která bude zkoumat, zda povrch Marsu nebýval v minulosti obyvatelný.

Povrch planety Mars

Foto: Profimedia.cz

Kromě prozkoumávání se začíná také mluvit o kolonizaci nových vesmírných prostor lidmi. Už se přihlásily stovky dobrovolníků, kteří by se rádi podíleli na obsazení Marsu, byť za cenu jednosměrné letenky.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků