Hlavní obsah

Země byla ráno nejblíže ke Slunci. Teď už se od něj zase vzdaluje

4. 1. 2022, 15:49

Vzdálenost mezi naší planetou a Sluncem se mění. Zatímco v létě je Země na oběžné dráze přes 152 milionů kilometrů od naší hvězdy, nyní je naopak Slunci nejblíže. V úterý 4. ledna se v 7:52 SEČ Země přiblížila ke Slunci na 147 105 052 kilometrů, což je nejmenší možná vzdálenost obou těles.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Odteď se bude Země na své eliptické dráze kolem Slunce postupně vzdalovat až do 4. července, připomínají zástupci Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Mírnější zimy a chladnější léta

Čím to, že na severní polokouli máme zimní roční období, i když je náš svět své hvězdě celkově nejblíže?

„Příčinou je rotační osa naší planety, která je vůči rovině oběhu Země kolem Slunce skloněna pod úhlem 23,5 stupně. V době, kdy je u nás zima, se zemská severní polokoule od Slunce odklání, takže na jednotku plochy dopadá zhruba třikrát méně sluneční energie než v létě (kdy je severní polokoule ke Slunci naopak přikloněna),” vysvětluje Astronomický ústav.

Světová meteorologická organizace potvrdila teplotní rekord v Arktidě: plus 38 stupňů

Věda a školy

Ochlazení přitom napomáhá i skutečnost, že je Slunce v této době nad obzorem podstatně kratší dobu. Na jižní polokouli je pak situace opačná.

„Navzdory tomu má mírné přibližování a oddalování Země při oběhu kolem Slunce význam: na severní polokouli jsou tak zimy obecně spíše mírnější a léta zase chladnější, než je tomu na jižní polokouli,” upozorňují tuzemští astronomové.

Jak dané téma okomentoval známý americký astrofyzik Neil deGrasse Tyson, k Zemi jako takové sice nyní proudí od Slunce o zhruba šest procent více energie než v červenci, avšak ve výsledku se to „smaže” tím, že se aktuálně na své orbitě pohybuje rychleji. A navíc s oním náklonem zemské osy.

Kvadrantidám nepřálo počasí

V noci na úterý zároveň vrcholil meteorický roj Kvadrantidy, jelikož naše planeta prolétá proudem částic kdysi v dávné minulosti uvolněných z vyhaslé komety 2003 EH1. Na ranním nebi mohlo zazářit až několik desítek padajících hvězd.

Foto: Petr Horálek

Maximum meteorického roje Kvadrantid na Oravské Lesné v roce 2020.

„Z tohoto roku, resp. minulé noci bohužel nemáme žádné vhodné fotografie k dispozici,” odpověděl na dotaz Novinek Pavel Suchan z České astronomické společnosti a výše zmíněného ústavu AV ČR.

„Bylo zataženo a pršelo,” dodal.

Kvazikonjunkce Merkuru a Saturnu

Přesto si pro nás lednová obloha může ještě něco přichystat. Např. nad jihozápadním obzorem svítí večer počátkem ledna trojice planet: Jupiter, Saturn a Merkur. Zatímco Jupiter a Saturn jsme na večerní obloze mohli sledovat už řadu měsíců, Merkur je tu „na návštěvě”.

Úplné zatmění Slunce zhaslo polární den a přineslo na Antarktidu vzácnou tmu

Věda a školy

„A předvede zajímavý úkaz, tzv. kvazikonjunkci se Saturnem,” zmínil popularizátor astronomie Jan Veselý z organizace Planetum (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy) na webu České astronomické společnosti.

Slovem konjunkce podle něj označujeme situaci, kdy se dvě nebeská tělesa ocitnou blízko sebe. Původní význam byl astrologický a konjunkce znamenala „spojení sil“ planet. Prakticky se okamžik konjunkce počítá podle toho, kdy obě tělesa dosáhnou stejné délkové souřadnice.

Foto: Jan Veselý pomocí programu Stellarium

Merkur a Saturn na večerní obloze od 3. do 17. ledna. Polohy Merkuru vyznačeny vůči obzoru vždy po dvou dnech, poloha Saturnu a hvězd je kvůli přehlednosti vyznačena jen pro 13. leden, kdy dochází ke kvazikonjunkci a kdy jsou planety úhlově nejblíže sobě.

„Merkur vykreslí nad obzorem nádherný oblouk, ale stejné ekliptikální délky jako Saturn nedosáhne. Pouze se k němu přiblíží a zase vzdálí. Tuto situaci dnes označujeme termínem kvazikonjunkce. Na nejmenší úhlovou vzdálenost se Merkur k Saturnu přiblíží 13. ledna okolo 23. hodiny. Najdeme jej 3,43° západně od Saturnu,” popsal Veselý.

Na ranní obloze se dále koncem měsíce objeví Venuše, která 9. ledna prošla dolní konjunkcí se Sluncem. Spolu s ní rovněž Mars. Měsíc se k nim přiblíží 29. ledna a poté ještě v následujících měsících.

Přehled těch nejzajímavějších nebeských úkazů letošního roku nabízíme na odkazu níže:

Od padajících hvězd po zatmění Slunce. Rok 2022 slibuje působivá nebeská představení

Věda a školy

Výběr článků