Článek
„Mise čínské sondy Tianwen-1 (Tchien-wen) se blíží k dalšímu kritickému okamžiku – vypuštění přistávacího pouzdra s roverem Zhurong (Ču-žung) a jeho dosednutí na povrch Marsu. Nejbližší termíny jsou 15. května okolo 1:45 SELČ a 17. května okolo 3:00 SELČ,“ napsal nedávno na svém Twitteru specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
Nejprve CNSA hovořil o pondělí 17. května jako o oficiálním termínu pokusu o přistání. „Datum 15. května, které uvádím, je první vhodný termín. Mé zdroje z Číny ukazují, že by to tak mohlo být,“ sdělil Novinkám Václavík.
A potvrzují to i jeho nejnovější tweety:
Podle informací prezentovaných šéfporadcem Čínské akademie kosmických technologií CAST je čas přistání landeru sondy Tchien-wen 1 v 1:11 SELČ. To mi přijde brzy s ohledem na průchod sondy periareem,ale uvidíme. V každém případě je to druhé nezávislé potvrzení, že 15. května platí pic.twitter.com/TLcLeoEIo7
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) May 13, 2021
Přistání, pravděpodobně tedy už v noci na sobotu SELČ, je plánováno na jižním okraji marsovské pánve Utopia Planitia. Samotný rover Ču-žung by pak mohl podle Václavíka sjet na povrch Marsu z přidávacího modulu 22. nebo 24. května.
Hladké přistání zvládli jen Američané a Sověti
Přistávací modul se odpojí od sondy a začne sestupovat do řídké atmosféry Marsu chráněn tepelným štítem, který je navržen tak, aby zároveň zpomalil jeho rychlost.
Jakmile přistávací modul dostatečně zpomalí, otevře se velký padák, tepelný štít odpadne a vysune se přistávací vybavení. Poté se oddělí přistávací nohy a padák, aby mohl modul volně spadnout.
Čínská sonda poslala snímky Marsu ve vysokém rozlišení
Následně modul zažehne své motory, aby zpomalil sestup a zároveň udržel vzpřímenou pozici až do přistání. Po něm se z modulu vysune rampa, zatímco vozítko roztáhne senzorová ramena a solární panely, popsala agentura Reuters.
Pokud bude přistání a následné nasazení roveru úspěšné, Čína by se po Spojených státech stala teprve druhou zemí, která by toto zvládla, tj. na povrchu Marsu nějaké své zařízení přímo provozovat. Rovněž by se stala třetí zemí, která by zde po Sovětském svazu a USA dosáhla měkkého přistání.
„Pátrání po nebeské pravdě“
Na marsovskou orbitu byla sonda Tchien-wen 1 před třemi měsíci úspěšně navedena den po sondě Amal (Naděje) Spojených arabských emirátů, další týden pak přímo na Marsu přistál americký rover Perseverance (Vytrvalost).
Vrtulníčku na Marsu se podařil další let, NASA zveřejnila zvukový záznam
Čínský přístroj je určen k hledání důkazů o současném a minulém životě na Marsu, výzkumu půdy a atmosféry. Skládá se z orbiteru, tedy sondy, která zůstává na orbitě Marsu, a přistávacího modulu (landeru), který nese i zmíněné malé robotické vozítko (rover).
Čínská raketa se zřítila do Indického oceánu
Jak už dříve připomněl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, nejpřesnější český překlad názvu mise Tchien-wen by zněl „Pátrání po nebeské pravdě“.
