Článek
Horálek uvedl, že by lidé měli Perseidy na nebi hledat mezi třetí hodinou ranní a úsvitem. Souhvězdí Persea, odkud meteory zdánlivě vylétají, v té době stoupá vysoko nad obzor, Měsíc zároveň zapadá ještě za tmy.
Astronom radí, že pro kvalitní sledování meteorů je třeba odjet daleko od měst, do míst s minimálním světelným znečištěním, nejlépe do hor.
Nad Českem zazářil bolid, v Rakousku „pršely“ meteority
Perseidy jsou roj aktivní zhruba od poloviny července do poloviny srpna. Jejich četnost roste pozvolna, po maximu se pak podle Horálka prudce snižuje. Letos přitom pozorování meteorů v době vrcholu roje nepřeje jednak to, že nastane den po úplňku, zároveň pak i skutečnost, že půjde o úplněk úhlově větší a jasnější, než je běžné.
„Průměrná hodinová frekvence v maximu je až 100 meteorů, nicméně pozorování bude výrazně rušit Měsíc těsně po úplňku, takže spousta slabších meteorů v jeho záři zanikne,“ doplnili zástupci Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově.
Celonoční mozaika roje Perseidy z roku 2018 zachycená z Parku tmavé oblohy Poloniny na Slovensku
Kvůli špatným podmínkám se tak neuskuteční ani tradiční společné komentované pozorování Perseid na louce u Ondřejovské hvězdárny.
V Ondřejově zvážili nově objevené exoplanety
První zmínky o meteorickém roji Perseidy pocházejí ze 3. století. Lidé si tehdy meteorů všimli krátce po umučení svatého Vavřince. Někdy se jim proto přezdívá Slzy svatého Vavřince. Jde o prachové částice z komety 109P Swift-Tuttle, která se naposledy přiblížila ke Slunci v prosinci 1992. Znovu k tomu dojde až v roce 2126.
Jasné planety Jupiter a Saturn
Astronomický ústav AV ČR navíc připomněl, že na srpnové obloze „kraluje“ planeta Saturn, která se 14. srpna dostane do opozice se Sluncem a také nejblíže Zemi.
„Na obloze je tudíž viditelná celou noc, i když nevysoko, nejvýš se dostává do výšky 25 stupňů nad jihem. Už malý dalekohled ukáže Saturnův prstenec i nejjasnější měsíc Titan,“ upozornili astronomové.
Po většinu noci, kromě večerních hodin, mohou lidé pozorovat také Jupiter, který je ještě jasnější než Saturn.
„Mars je na obloze ve druhé polovině noci, jeho úhlový průměr se stále zvětšuje, a tak za dobrých pozorovacích podmínek lze i v malém dalekohledu rozpoznat polární čepičku a jasné albedové útvary (útvary na povrchu Marsu, které lze pozorovat ze Země). Venuše je na ranní obloze,“ dodali odborníci.
Obloha servíruje svítící mraky i sestavu planet
Vysoko nad obzorem se rovněž klene Mléčná dráha.