NASA zveřejnila působivou „pohlednici“ z Marsu

Snímky byly pořízeny, když rover stoupal k úpatí asi pět kilometrů vysoké hory Mount Sharp v marsovském kráteru Gale, jehož prostředí vozítko zkoumá od svého přistání v roce 2012.

Rover použil své černobílé navigační kamery k pořízení dvou sérií pěti jednotlivých snímků zachycených během 7,5 minuty – jednu sérii ráno a jednu odpoledne 8. dubna.

Později na Zemi byly příslušné snímky spojeny a vytvořily dvě černobílé panoramatické fotografie, kterým odborníci dodali barvu.

„Výsledná pomyslná pohlednice je uměleckou interpretací krajiny s barevným přidáním dvou černobílých panoramat zachycených navigačními kamerami Curiosity,“ vysvětlila NASA podrobněji na svém webu.

„Pohledy byly pořízeny 8. dubna v 9:20 a 15:40 místního marsovského času, který poskytuje dramaticky odlišné osvětlení. To, když se zkombinuje, dává vyniknout detailům ve scéně. Modrá byla přidána k částem pohlednice zachyceným ráno a žlutá k částem pořízeným odpoledne,“ doplnila NASA.

Americké robotické vozítko Curiosity dosedlo na povrch Marsu 6. srpna 2012. Přistálo v tamním kráteru Gale poblíž rovníku naší sousední planety a od té doby zkoumá její povrch a hledá stopy po současném či minulém mikrobiálním životě.

Úspěchy mise Curiosity americké NASA jsou neoddiskutovatelné. Vědci kupříkladu na základě rozborů získaných údajů došli k závěru, že existují přímé důkazy o dávné existenci jezer, která mohla hostit mikrobiální život.

Curiosity je sice ovládáno ze Země, ale přesto má určitou volnost v navigaci. „Vozítko je schopno vybrat si vlastní cestu,“ poznamenal loni Jeff Biesiadecki z Laboratoře tryskového pohonu (JPL) NASA v kalifornské Pasadeně, který je jedním z „řidičů“ sondy.

Hlavním cílem je prozkoumání Galeova kráteru. V této oblasti vozítko zaznamenalo zvýšené množství metanu. Experti pak začali spekulovat, zda může být metan dokladem existence živých organismů, protože právě ty metan produkují.

V roce 2019 např. výzkumníky zaskočil „nevysvětlitelný nárůst hladiny kyslíku“ na naší sousední planetě. Odhalili to právě v datech od Curiosity.

Jak metan, tak i organické sloučeniny, které tam byly rovněž nalezeny, jsou významnými předpoklady pro možnou dřívější obyvatelnost rudé planety.

Nevíme zatím, jestli na Marsu život skutečně kdysi dávno vznikl, ale sonda Curiosity skutečně ukázala, že tam pro jeho vznik kdysi dávno musely panovat vhodné podmínky.

A jak dlouho má ještě Curiosity fungovat? „Pokud se nestane něco neočekávatelného, paliva v radioizotopovém termoelektrickém generátoru využívajícího rozpadu plutonia má zásobu ještě minimálně na další čtyři roky provozu, než začne výkon zdroje výrazněji klesat,“ řekl Novinkám před necelým rokem geolog Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

„S poklesem výkonu zdroje by se pak muselo přistupovat k omezování operací, které vozítko na povrchu dělá. Až by jednoho dne bylo energie příliš málo a vozítko by mohlo v marsovské zimě zmrznout,“ dodal.