Data z Marsu: Na planetě kdysi mohly být podmínky pro život

Rover Perseverance amerického vesmírného úřadu NASA prozkoumává kráter Jezero na rudé planetě, nyní nehostinnou promrzlou poušť.

Vědci se nicméně i díky studiu současných fotografií od sondy čím dál silněji domnívají, že před 3,7 miliardy let byla oblast plná vody a mohla obsahovat život.

„To, na co jsme se všichni těšili, je tady. Vozítko Perseverance začíná odhalovat tajemství kráteru Jezero. Ukazuje, že tam kdysi musela být kapalná voda, a to nikoli jen nárazově, ale po delší čas, což je nesmírně vzrušující z pohledu hledání stop života mimo Zemi,“ vyjádřil se pro Novinky po prostudování původní studie v časopise Science tuzemský odborník na Mars Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Upozornil však, že stále není jasné, jestli tam vůbec takové stopy najdeme, či naopak život na Marsu ve skutečnosti třeba nikdy nevznikl. „Na to víme stále málo a vozítko čeká ještě hodně práce, abychom se k nalezení odpovědi přiblížili,“ připomněl.

První analýza obrázků z vozítka, konkrétně od speciálních kamer na jeho palubě, ukázala, že kráter Jezero byl kdysi obrovským, takřka 34 kilometrů širokým jezerem, které bylo napájeno řekou.

„Studie je založená je na fotografiích skal v okolí za použití velice silného zoomu. Vědci se dívali na to, jak jsou skloněné vrstvičky, které jsou na těch snímcích vidět. Ty vrstvičky říkají, že jsou to sedimentární horniny – a podle sklonů vrstev se dá vyprávět příběh, jak vznikly,“ pokračoval dále pro Novinky Brož.

Badatelé také došli k tomu, že jsou tam vrstvy poměrně rovnoběžné a tvořené velmi malými zrníčky, což svědčí o ukládání v tělese vody – jezeru. Tím pádem se jedná o usazeniny delty. To svědčí o tom, že tam musela být vodní plocha po delší čas, aniž bychom teď tušili, jak dlouho přesně.

Zároveň se zde ale podle Brože našly i „ukloněné vrstvy se spoustou větších (cm až dm) kamínků“. To pro změnu svědčí o tom, že v kráteru byly epizodické záplavy. „Tedy, že tam např. jezero nebylo a že tam občas přiteklo spoustu vody, která přinesla záplavou různě velké kamení,“ objasnil.

Jedním z cílů výzkumu vozítka Perseverance na dně kráteru Jezero je kupříkladu skalní výchoz neformálně pojmenovaný jako Kodiak. Je vidět i na satelitním snímku výše, kde lze pozorovat i část prastaré říční delty (v levém horním rohu fotografie).

Odborníky právě nejvíce fascinuje objev vrstev jemnozrnné hlíny a bahenních kamenů na místě, protože by mohly v sobě zachovat stopy onoho potenciálního dávného života.

„Na nejjemnější zrnitý materiál ve spodní části delty (vyschlé řeky) sázíme nejvíce, že pravděpodobně obsahuje něco, abychom v něm nalezli důkazy o známkách dávných forem života. Nečekáme, že bychom našli nějaké zkameněliny, ale mohli bychom objevit důkazy o mikrobiálním životě,“ vysvětlil podle listu The Daily Telegraph profesor Sanjeev Gupta z Imperial College London, jeden z výzkumníků, kteří analyzovali snímky.

„Již jsme vyvrtali z povrchu kráteru na Marsu dva vzorky a vložili je do roveru Perseverance. V příštích několika letech poletíme do regionu, abychom odebrali 38 vzorků. Vznikne společná mise Evropské kosmické agentury (ESA) a NASA, která vzorky získá a dopraví je k budoucí analýze na Zemi,“ dodal Gupta.

„Co se týká té linky, že když tam byla kapalná voda, mohly by tam být podmínky vhodné pro život – je třeba zdůraznit, že vědci reálně nenašli žádné doklady toho, že by tam život byl. Jen ukazují, že tam musela být voda,“ upřesnil český geolog Brož.

Zkrátka na Marsu mohly být vhodné podmínky pro život, ale jestli tam byl, to zatím nevíme. Na to je potřeba více výzkumu na místě a též pak průzkum vzorků, co rover získal a dále – nebo jiný aparát – ještě odebere.