V noci se k nám Mars přiblíží nejvíce za poslední dva roky

Mars se ve čtvrtek 1. prosince ve 3:18 SEČ nejvíce přiblíží k Zemi, a to na vzdálenost 81,5 milionu kilometru (přesně 81 450 876 km).

Tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan připomněl, že slovo „nejblíž“ v tomto případě pokaždé znamená jinou vzdálenost.

„Planety se totiž na svých eliptických drahách sejdou pokaždé v jiném místě. K nejtěsnějším přiblížením dochází koncem srpna – to jsme mnozí zažili kupříkladu v roce 2003, kdy Mars od Země dělila vzdálenost pouhých 56 milionů kilometrů,“ vysvětlil.

I nyní bude Mars dost blízko na to, abychom při pozorování planety dalekohledem mohli spatřit detailnější pohled na polární čepičky či tmavé útvary na oranžovém kotoučku.

Na několik týdnů tak vznikají nejvhodnější podmínky pro pozorování tohoto vesmírného tělesa.

Letošní opozice nastane ve čtvrtek 8. prosince v 6:36 SEČ. V té době planetu najdeme velmi vysoko v souhvězdí Býka, bude tak nejlépe pozorovatelná, jak jen to jen z našeho území možné.

Podle popularizátora astronomie Petra Horálka z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě dojde ve stejný den zároveň ke vzácnému zakrytí (či z logiky věci zatmění) Marsu měsíčním úplňkem.

„Už ve středu 7. prosince večer bude patrné, že se něco děje. Se setměním se nad jihovýchodním obzorem objeví úplňkový Měsíc a vlevo od něj naoranžovělý Mars. V dalších hodinách se Měsíc bude při pohledu ze Země přibližovat k Marsu, aby ho nad ránem – to už bude čtvrtek 8. prosince – kolem šesté hodiny úplně zakryl. Vzhledem k úhlovému rozměru planety bude vstup za Měsíc trvat okolo půl minuty,“ popsal pak dále Suchan.

Za okrajem měsíčního kotouče Mars zcela zmizí v 6:04 SEČ, zpoza Měsíce se začne znovu vynořovat v 6:58 SEČ. Tyto údaje platí pro průsečík 15. poledníku a 50. rovnoběžky, v jiných místech se čas bude lišit o minuty.

Zákryt bude u nás vidět nad obzorem v celém průběhu. Jasnost Měsíce i Marsu bude dostatečná k tomu, abychom úkaz viděli prostým okem. „V dalekohledu bude pohled na zákryt Marsu Měsícem ještě úžasnější, stačí použít aspoň triedr,“ zmínil Suchan.

„I když budou oba objekty už velmi nízko nad obzorem, teoreticky může být patrný i výstup planety zpoza disku Měsíce. Když vyjde počasí, bude to úžasná podívaná jak pouhýma očima, tak i jakýmkoli dalekohledem,“ uzavřel astronom.

Ze všech planet Sluneční soustavy je právě Mars nejvíce podobný Zemi. Např. sluneční den je na Marsu o pouhých 37 minut delší na Zemi. Planeta se naopak liší globálním výskytem červené půdy. Díky svému zbarvení byl ve starověku ztotožňován s motivy krve i ohně, a byla mu tak připisována symbolika války.

Vedle Marsu bude podle Horálka na prosincové obloze možné pozorovat též Jupiter, největší planetu našeho solárního systému.