Dalekohled zachytil 42 největších planetek hlavního pásu Sluneční soustavy

„Naše pozorování pomohou prozkoumat původ planetek v našem solárním systému,“ uvedla Evropská jižní observatoř (ESO) v tiskové zprávě, mezivládní organizace, jejímž členem je i Česko.

Detailní snímky 42 objektů představují podle ESO významný pokrok při výzkumu planetek. Vznikly díky moderním pozemním dalekohledům a mohou přispět k zodpovězení „základní otázky života, vesmíru a vůbec“. ESO/VLT je soustava čtyř dalekohledů.

„Pouze trojice velkých objektů hlavního pásu - Ceres (tato „dřívější planetka” byla roku 2006 zařazena do nové kategorie těles, mezi tzv. trpasličí planety - podobně jako Pluto - pozn. red.), Vesta a Lutetia - byla dosud pozorována opravdu detailně, protože je navštívily kosmické sondy Dawn americké NASA a Rosetta Evropské kosmické agentury (ESA),“ vysvětlil Pierre Vernazza z Astrofyzické laboratoře ve francouzském Marseille, který vedl studii zveřejněnou v odborném časopise Astronomy & Astrophysics.

Malý počet detailně studovaných planetek mohl za to, že dosud zůstávaly v podstatě neznámé jejich klíčové charakteristiky jako tvar nebo hustota. Mezi lety 2017 a 2019 tak začal Vernazza se spolupracovníky mezeru v poznání zaplňovat, když zahájil rozsáhlou přehlídku velkých těles hlavního pásu asteroidů.

Většina planetek v pozorovaném vzorku má průměr větší než 100 kilometrů. Výzkumnému týmu se konkrétně povedlo zobrazit téměř všechny objekty hlavního pásu s průměrem větším než 200 km, a to 20 z celkem 23 takto velkých těles.

Dvě největší tělesa, která zkoumali, jsou trpasličí planeta Ceres a planetka Vesta s průměry kolem 940, resp. 520 km, zatímco u těch nejmenších asteroidů ze zkoumaného vzorku - Urania a Ausonia - se průměr pohybuje kolem 90 km.

Rekonstrukcí tvaru pozorovaných planetek vědci zjistili, že je lze rozdělit do dvou skupin. Jedny jsou téměř kulaté (sférické) jako např. Hygiea a Ceres, zatímco jiné mají mnohem podivnější a často protáhlý tvar. Mezi těmito dominuje těleso pojmenované Kleopatra připomínající „kost pro psa“, jak jsme již nedávno psali.

Kombinací nyní již známého tvaru a údajů o hmotnosti objektů astronomové ukázali, že v rámci této skupiny se výrazně liší hustoty jednotlivých těles. U čtveřice asteroidů s nejnižší hustotou (Lambera či Sylvia) se její hodnota pohybuje kolem 1,3 gramu na centimetr krychlový, což je srovnatelné třeba s uhlím. Naopak u planetek Psyche a Kalliope s nejvyššími hustotami 3,9, resp. 4,4 gramu na cm krychlový jde o hodnoty vyšší, než má diamant (3,5 g/cm3).

Tyto výrazné rozdíly v hustotách naznačují, že také složení asteroidů je jiné, což pak přináší důležitou informaci o jejich původu.

„Naše pozorování poskytla silné důkazy podporující myšlenku významné migrace těchto těles od doby jejich vzniku. Takto nápadné rozdíly ve složení mohou být vysvětleny jedině tak, že dané objekty pocházejí z odlišných částí Sluneční soustavy,“ shrnul jeden ze spoluautorů studie Josef Hanuš z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Výsledky podle něj podporují teorii, že asteroidy s nejnižší hustotou vznikly ve vzdálených oblastech Sluneční soustavy - za dráhou Neptunu - a postupně migrovaly až na své dnešní pozice.

Vše se podařilo zjistit díky mimořádné citlivosti přístroje SPHERE, který pracuje na dalekohledu ESO/VLT.

Astronomové mají být schopni detailně zobrazit ještě větší množství planetek pomocí připravovaného velkého dalekohledu ESO/ELT rovněž v Chile, který je v současnosti ve fázi výstavby. Vědeckou činnost by měl zahájit ve druhé polovině tohoto desetiletí.