Sonda InSight se na Marsu potýká s prachem. Mise předčasně skončit nemusí

Sonda přistála 26. listopadu 2018 v marsovské oblasti Elysium Planitia, tedy na „Rajské pláni“. Letos ale nedostává potřebnou energii kvůli marťanskému prachu zakrývajícímu její solární panely, mohla by tak svou misi ukončit v průběhu několika měsíců, informoval minulý týden portál Gizmodo.

Rozšířená mise stacionárního přistávacího modulu má trvat do prosince 2022 - původně měla být jen dvouletá, ale vesmírný úřad NASA ji prodloužil. Podle NASA ale bylo již 80 procent částí solárních panelů pokryto prachem, což ponechávalo méně než 700 watthodin energie na marsovský den (sol).

O možné „smrti“ InSightu se diskutovalo i na červnovém zasedání analytické skupiny NASA pro výzkum na Marsu, napsal server SpaceNews. Bruce Banerdt, hlavní řešitel mise InSight v kalifornské Laboratoři tryskového pohonu (JPL) NASA na setkání uvedl, že velká část panelů je pokryta prachem a že některé z nástrojů sondy musely být dočasně vypnuty, připomněl list The Daily Mail.

Doufalo se, že větry přistávací modul vyčistí a umožní mu pokračovat ve sbírání seismických dat.

„Zaprášení fotovoltaických článků vede k tomu, že na jejich povrch dopadá méně slunečního záření a články tak generují méně elektrické energie. Sonda nemá jiný zdroj a v prvé řadě potřebuje zajistit chod kritické elektroniky (počítač, komunikační systém, vytápění apod.) a nemusí se tak v některých částech roku dostávat elektrické energie pro vědecké přístroje,“ vysvětlil pro Novinky Michal Václavík z České kosmické kanceláře, jaký problém marsovský prach pro aparát představuje.

Podle něj proti tomu na dálku v podstatě nic moc udělat nelze. „Lander InSight není vybaven žádným zařízením, které by bylo určeno k odstraňování prachu z fotovoltaických článků. Koncem května se inženýři z NASA JPL rozhodli k odvážnému kroku a na povrch landeru pomocí robotické lopatky nasypali hromádku marsovského regolitu. Ten byl postupně rozfoukán větrem a odnesl i část prachu usazeného na fotovoltaických článcích,“ popsal odborník.

A nyní konečně v návaznosti přichází poměrně dobrá potvrzující zpráva: sonda již může pokračovat i ve vědecké práci, informoval v pondělí web CNET.

Odkazuje tím na poslední sdělení týmu sondy InSight z konce minulého týdne, který vydal na Twitteru prohlášení za sondu, která tak pomyslně tweetovala z povrchu Marsu: „Díky tvrdé práci mého týmu se zlepšila dodávka solární energie.“

Zatímco na začátku roku to tedy vypadalo, že se budou muset výzkumné přístroje nejen z důvodu úspory energie vypnout na zhruba šest měsíců, aktuálně se zdá, že stroj bude sbírat vědecké údaje po většinu léta.

„Jelikož se Mars nyní nachází na své dráze v okolí afélia (odsluní, nejvzdálenější místo od Slunce na dráze tělesa), dopadá na jeho povrch přibližně o jednu třetinu méně slunečního záření než v případě, kdy je v perihéliu (přísluní). To má dopad i na množství generované elektrické energie fotovoltaickými články na povrchu sondy. Pokud bude elektrické energie nedostatek, budou přednostně napájeny systémy nutné pro její bazální provoz - a vědecké přístroje nebudou pracovat, případně budou pracovat ve výrazně omezeném režimu,“ shrnul Václavík, který působí i na pražském ČVUT.

„Vědecká aparatura na sondě InSight je funkční, takže do konce roku 2022 se bude pokračovat v detekcích tzv. marsotřesení, studiu vlastností povrchu v okolí místa přistání a taky sběru meteorologických dat,“ dodal na závěr stávající plány.

Agentura NASA už přitom např. v roce 2019 oficiálně odepsala své marsovské vozítko Opportunity. Na planetě strávilo 15 let a výrazně přesluhovalo, pak se ale přestalo hlásit.