Hlavní obsah

Objev největšího nového kráteru na Marsu může být tím posledním. Sonda InSight končí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Průzkumná sonda InSight amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) zaznamenala loni 24. prosince na rudé planetě „marsotřesení“, jehož magnitudo mělo hodnotu čtyři. Vědci však odhalili příčinu až později: příslušný dopad meteoritu, který za to může, se odhaduje jako jeden z největších na Marsu od doby, co NASA začala zkoumat vesmír. Poskytne nám však InSight ještě nějaké další poznatky?

NASA objevila na Marsu největší nový kráter od meteoritu v historii jeho zkoumání.Video: Reuters

 
Článek

Jak jsme stručně informovali již koncem října, náraz kosmického tělesa navíc způsobil vyvrhnutí kusů ledu o velikosti balvanů, které byly do té doby pohřbené blíže k marsovskému rovníku, než se tam kdy předtím podařilo identifikovat led.

NASA odhalila kusy ledu v kráteru na Marsu

Věda a školy

Daný objev může mít důsledky pro budoucí plány NASA vyslat na naši sousední planetu astronauty, uvedla k tomu minulý týden agentura Reuters, která zprostředkovala i video.

Dopad v oblasti Amazonis Planitia vytvořil kráter o průměru 150 metrů a hloubce 21 metrů

Vědci potvrdili, že zemětřesení bylo výsledkem dopadu meteoritu, když se podívali na snímky „před“ a „po“ pořízené družicí Mars Reconnaissance Orbiter od NASA, která zkoumá rudou planetu z oběžné dráhy – a spatřili nový kráter.

V zemské atmosféře by shořel

Odhaduje se, že původní meteoroid měl rozměry pět až 12 metrů, byl tedy dost malý na to, aby shořel v atmosféře Země, ovšem nikoli v řídké atmosféře Marsu.

Dopad v oblasti zvané Amazonis Planitia vytvořil kráter o průměru 150 metrů a hloubce 21 metrů. Některé z objektů vymrštěných impaktem letěly až 37 kilometrů daleko.

Vědci: NASA musí postavit speciální laboratoř. Jako prevenci před „marťanskou epidemií“

Věda a školy

Na Marsu pochopitelně existuje mnoho větších kráterů, ale jsou výrazně starší a časově předcházejí jakoukoli misi na rudou planetu.

Podle výzkumnice Ingrid Daubarové z americké Brownovy univerzity, která vede pracovní skupiny sondy InSight, jsou tato zjištění bezprecedentní. „Je to vzrušující okamžik v geologické historii a my jsme toho svědky,“ pochvaluje si podle agentury Reuters.

Poslední snímek sondy InSight?

Samotný aparát InSight nicméně v posledních měsících vykazuje dramatický pokles výkonu, a to kvůli prachu usazujícímu se na jeho solárních panelech. Očekává se, že se kosmická loď vypne během příštích asi pěti týdnů, čímž skončí vědecká mise.

Mise marsovské sondy InSight byla původně naplánována na jeden pozemský rok. Nakonec běží čtyřikrát delší dobu, což lze považovat za úspěch.

NASA zveřejnila asi poslední snímek, který sonda pořídila a poslala na Zemi (tweet planetárního vědce výše).

„Přichází den, kdy se odmlčím a mé téměř čtyři pozemské roky (více než dva roky na Marsu) studia rudé planety skončí,“ stojí v příspěvku (níže) na twitterovém účtu InSight.

Z tiskové zprávy NASA vyplývá, že tým InSight má před sebou poslední velký úkol: uložit všechna data, která sonda posbírala.

Přes 1300 marsotřesení

Od přistání na planině Elysium Planitia na severní polokouli planety v listopadu 2018 zaznamenaly přístroje InSight 1318 marsotřesení, včetně několika způsobených menšími dopady vesmírných těles.

V rámci své mise zkoumá nitro a seismickou aktivitu Marsu. Součástí sondy je i seismograf, který zaznamenal i seismické vlny způsobené dopadem cizích těles.

Poprvé byl zaznamenán dopad meteoritu na jiné planetě. Sonda to „slyšela“

Věda a školy

Do atmosféry naší planety Země každoročně vletí tisíce meteoroidů. Některé z nich zazáří jako meteory na noční obloze, další jako meteority dopadnou na zemský povrch. Letos v září se objevila informace, že odborníci poprvé důkladně zmapovali náraz cizího tělesa do jiné planety, když zkoumali data získaná taktéž sondou InSight operující na Marsu. Odhalili tamní relativně čerstvé krátery pomocí rázových vln způsobených vesmírnými „kamínky“ narážejícími do marsovského povrchu.

Takovéto výzkumy pomáhají vědcům získat nejen přesnější představu o tom, jak často rudou planetu „bičují“ meteoroidy, ale má to rovněž zpřesnit poznatky o vnitřní struktuře našeho planetárního souseda.

Meteoroid, meteor, meteorit
Dokud se drobná tělesa (ty větší se nazývají asteroidy) pohybují mimo zemskou atmosféru, nazývají se meteoroidy. Při vstupu do atmosféry meteoroid zaplane vlivem ionizace molekul jeho okolí. Takový efekt se nazývá meteor. Pokud je výjimečně jasný, nazývá se pak bolid. Většina těchto těles ještě před dopadem shoří v atmosféře. Když však úlomky dopadnou na (zemský) povrch, nazývají se meteority.

Výběr článků

Načítám