Čínští kosmonauti mají za sebou už druhou úspěšnou směnu vně své vesmírné stanice

V otevřeném kosmu pracovali velitel stanice 56letý Nie Chaj-šeng a 54letý Liou Po-ming, zatímco třetí člen posádky 45letý Tchang Chung-po zůstal uvnitř. Při předchozím výstupu začátkem července zajišťoval ze stanice své kolegy velitel Nie.

V pátek Nie a Liou podle CMSA nainstalovali opěrku pro nohy a platformu na robotickém rameni, s jehož pomocí pak mohli přepravovat další zařízení kolem stanice. Kosmonauti též nainstalovali tepelnou regulační čerpací soupravu, která je důležitou součástí klimatizačního systému vesmírné stanice a bude sloužit jako záloha pro vnitřní oběhové čerpadlo.

Celá mise oficiálně podle specialisty na kosmonautiku Michala Václavíka z České kosmické kanceláře trvala pět hodin a 55 minut.

Základní modul vesmírné stanice nazvaný Tchien-che vypustila Čína na oběžnou dráhu kolem Země 28. dubna, přičemž v květnu tam čínská nákladní loď dopravila zásoby paliva, jídla a vybavení. Nynější posádka tam přistála 17. června, dopravila ji tam loď Šen-čou 12, která se následně k základnímu staničnímu modulu připojila.

Příští rok by se k základnímu modulu měly přidat další dva moduly: Wen-tchien a Meng-tchien. K úplnému dokončení orbitálního komplexu bude podle čínských zdrojů potřeba podniknout jedenáct misí, z toho čtyři s lidskou posádkou.

Nie, Liou a Tchang mají na Tchien-che pobývat jen tři měsíce. Kromě výstupů do volného kosmického prostoru mají za úkol provádět různé vědecké experimenty a zkoušet, jak fungují zařízení, jimiž je stanice vybavena.

Tito astronauti (nebo tchajkonauti, jak říkají Číňané) na čínské vesmírné stanici nedávno podle agentury Reuters např. aktivovali zařízení pro experiment s magnetickou levitací. Zařízení obsahuje malou komoru vysoce účinné mikrogravitace.

Zároveň stanici připravují na zmíněné plánované připojení dvou laboratorních modulů. Mise další tříčlenné posádky Tchien-che by měla trvat šest měsíců. Podle Václavíka se předpokládá, že přiletět by na stanici měla začátkem listopadu.

Číňané, byť zatím samozřejmě ne přímo lidé na místě, jsou v současnosti aktivní i na Marsu. Jejich robotické vozítko Ču-žung dokončilo plánovanou tříměsíční základní misi na rudé planetě, při níž ujelo 889 metrů. V expedici však bude nyní pokračovat.

Marsovská mise Tchien-wen začala loni v červenci startem z čínského kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan. Po necelých sedm měsíců trvajícím letu sonda – tvořená družicí, přistávacím modulem a robotickým vozítkem – letos v únoru úspěšně dosáhla stanovené oběžné dráhy kolem Marsu. Ču-žung pak na planetě přistál v polovině května.

Rover je vybavený šesti vědeckými přístroji, s jejichž využitím zkoumá oblast svého přistání ve velké planině Utopia Planitia, kde se podle mínění odborníků kdysi mohl rozprostírat oceán. Kromě kamer má Ču-žung zařízení pro geologický průzkum a pro zkoumání klimatu, rovněž silný radar, kterým může pátrat po možných kapsách vody pod povrchem. Na Zemi se v takových kapsách nachází mikrobiální život.

Podle Číny všechny přístroje robotického průzkumníka pracují správně. Prostřednictvím družice Tchien-wen, která krouží kolem Marsu, Ču-žung už poslal na Zemi deset gigabitů vědeckých údajů.

„Doufejme, že poskytnutím těchto údajů našim vědcům budeme schopni hlouběji porozumět geologii Marsu a pak dokonce zjistit, zda můžeme najít důkazy o existenci dávného oceánu v oblasti Utopia Planitia,“ shrnul Liou Ťien-ťün, hlavní konstruktér pozemního aplikačního systému projektu Tchien-wen.

Malý vrtulník Ingenuity americké vesmírné agentury NASA taktéž dobře pracuje – od svého únorového přistání na Marsu nalétal už více než 2,6 kilometru, přičemž ve vzduchu strávil celkově skoro 22 minut. Při zatím poslední akci překonal své dosavadní letové rekordy.

Během prozatím posledního letu, který helikoptéra o velikosti malého dronu absolvovala v pondělí 16. srpna, uletěla Ingenuity 450 metrů, což je dosud nejvíce. V marsovském vzduchu se přitom držela 169 sekund, což je rovněž její rekordní výkon.

Let se uskutečnil v oblasti South Séítah (kde přistála mezi malými dunami) v kráteru Jezero, což je místo, o kterém se experti domnívají, že může obsahovat důkazy o dávném životě na rudé planetě. Zatímco při předchozích letech se vrtulník držel trasy před roverem Perseverance, tentokrát provedl let okružní.

Mise Perseverance zahrnuje především hledání známek možného minulého – nikoli současného – života na Marsu a shromažďování údajů o klimatu a geologii planety. Rover má také sbírat vzorky hornin a prachu, které by někdy v budoucnu měly být přepraveny na Zemi.

První odběr se předminulý týden nezdařil. Podle NASA to ale nezpůsobily problémy se zařízeními ani softwarem vozítka, nýbrž přílišná jemnost materiálu.