Hlavní obsah
Ilustrační foto. Foto: koláž Novinky.cz s použitím Profimedia.cz

Anglicismus vzniklý ze slov Britain či British (Británie, britský) a exit (odchod) - tedy odchod Velké Británie (VB) z Evropské unie, vyvolal mezi Brity vášnivou debatu. Ta skončila v referendu vítězstvím zastánců vystoupení země z Evropské unie.

Ilustrační foto. Foto: koláž Novinky.cz s použitím Profimedia.cz
Brexit

O tom, zda BritánieEU setrvá, rozhodovali voliči 23. června 2016. Referendum vyhlásil premiér David Cameron, který byl zastáncem setrvání země v Evropské unii a varoval, že odchodem by se Británie mohla vystavit nebezpečí.

Kritici tvrdili, že si Brusel uzurpuje příliš mnoho pravomocí, které by měly zůstat v kompetenci národních států a vodu na jejich mlýn přidávala i problematika migrace z členských států Unie do Spojeného království. Obyvatelům zemí EU zpřístupnila Británie svůj pracovní trh v květnu roku 2004 a za deset let tuto otevřenou náruč využily milióny Poláků, Lotyšů, Litevců, ale i občanů Česka a Slovenska. Již tak třeskavou situaci ještě více vyhrotil vstup Rumunska a Bulharska mezi členské země.

Výsledky voleb 

Podle konečných výsledků britského referenda zvítězili zastánci vystoupení z EU poměrem 51,9 ku 48,1 procenta. Po sečtení hlasů ve všech volebních obvodech se pro brexit vyslovilo 17,4 miliónů voličů, proti bylo 16,1 miliónů. O odchodu rozhodli voliči po 43 letech členství v EU.

Výsledek referenda o odchodu Velké Británie z EU

Foto: David Ryneš, Novinky

Britského referenda se celkem zúčastnilo 72,2 procenta voličů, což je nejvíc od voleb v roce 1992. Nevyšel předpoklad, že při vysoké účasti zvítězí v referendu zastánci setrvání. Podle očekávání volili pro odchod lidé z venkova a menších měst, ale ve větších městech bylo méně zastánců setrvání, než se predikovalo.

Skotsko a Severní Irsko hlasovaly pro setrvání, v Londýně byl počet příznivců setrvání a odchodu tři ku dvěma, ale zbytek Anglie se vyjádřil opačně.

Odchod nebude možný hned

Hlasování o vystoupení z Británie bylo teprve prvním a tím nejjednodušším krokem, který ale neznamenal okamžitý odchod Spojeného království  z EU. Londýn musí svůj záměr nejprve oficiálně oznámit Bruselu, a pak bude následovat mnohaměsíční vyjednávání o odchodu podle článku 50 Lisabonské smlouvy o Evropské unii. Tento článek ještě nikdy nebyl použit. Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska bude ke splnění všech náležitostí potřeba alespoň sedmi let.

Ani odchod Velké Británie z Evropské unie ale neznamená zpřetrhání ekonomických svazků. Velká Británie je členem Evropského hospodářského prostoru (EHP), který vznikl v roce 1994 na základě dohody mezi EU a Evropským sdružením volného obchodu (EFTA). V EHP jsou i tři země, které nejsou v Unii - Island, Norsko a Lichtenštejnsko.

I tak ale bude muset Británie dojednat obchodních dohody s EU i s další padesátkou zemí, s nimiž EU obchoduje.

Británie je také součástí Rady Evropy, která sdružuje 47 evropských zemí. Ta je na EU nezávislá. Právě pod ní spadá Evropský soud pro lidská práva a právě ona řeší i otázky problémů ochrany lidských práv a menšin.

Černé scénáře potvrzeny

Pesimistické odhady mluvily v souvislosti s brexitem o značně negativních dopadech na libru. Společnost BlackRock, která je největším správcem aktiv na světě, hovořila přímo o tom, že se britská měna ocitne v krizi a vytvoří se „bludný kruh - oslabení měny, náhlé zastavení přílivu kapitálu a prudké zhoršení důvěry na trhu.

„Nemůžeme vyloučit situaci, při které libra padá a nenachází dno,” citoval list The Wall Street Journal analytika BlackRock Ruperta Harrisona.

Kvůli nejistotě z výsledků referenda klesla v roce 2016 libra o pět procent vůči dolaru. Od roku 2015 činí tento propad již 12%.

Podle studie London School of Economics (LSE) by brexit mohl způsobit ekonomice VB větší škody než krize v letech 2008 a 2009. „I podle velmi optimistického scénáře by propad obchodu dosáhl skoro 2,2 procenta HDP. Pesimističtější výpočty odhadují dlouhodobou ztrátu 9,5 procent národních příjmů,” uvedla analýza.

A tyto odhady se začaly potvrzovat. Už v noci před oznámením konečných výsledků se začala libra prudce propadat. Vůči dolaru ztratila necelých deset procent, když z kurzu 1,50 dolaru ztratila patnáct centů a dostala se na nejnižší úroveň za 31 let. Oslabila i euro. Naopak stouplo zlato nad 1300 za troyskou unci.

Vývoj kurzu libry k dolaru

Foto: David Ryneš, Novinky

Cameronův zdvižený prst

Premiér David Cameron varoval Brity, že referendum je krokem do neznáma a opuštění Evropy ohrozí ekonomickou i národní bezpečnost země. Dodal navíc, že poté, co dojednal s lídry sedmadvaceti zbývajících zemí změny ve členství ve prospěch VB, bude země ještě silnější.

Britský premiér David Cameron a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker jednali o dohodě, která by měla odvrátit Brexitu.

Foto: Francois Lenoir, Reuters

Londýn měl získat výjimku v dalších snahách o větší integraci směrem k těsnější Unii. Při příští úpravě základních unijních smluv v nich mělo být jasně uvedeno, že odkazy na užší Unii se Británie netýkají. „Británie nikdy nebude součástí evropského superstátu,” řekl Cameron.

Jeho země také měla dostat záruky ohledně „férového jednání” v případě finančních a ekonomických dohod s ohledem na členské a nečlenské státy eurozóny.

Dohoda měla vyřešit i problém ohledně sociálních dávek. Británie se ohrazovala vůči vyplácení pomoci zaměstnancům z jiných zemí EU - například přídavků na děti, které na rozdíl od rodičů nežijí v Británii. Omezení zaměstnaneckých výhod měla nakonec vyřešit „záchranná brzda“, která v případě zátěže systému měla umožnit Britům omezit jejich vyplácení nově příchozím na pracovní trh nejvýše na čtyři roky.

Cameron na Twitteru napsal, že domluvený text předloží své vládě a doufá, že nové nastavení vztahů s EU přiměje Brity v referendu hlasovat pro setrvání v Unii. Ani přes jeho velkou snahu se to však nepodařilo.

A tak poté, co byly oznámeny výsledky referenda o odchodu Britů z EU Cameron rezignoval. Řekl, že země potřebuje nové vedení. Nový premiér by měl být znám po říjnové konferenci konzervativců.

Premiér David Cameron na podzim opustí svou funkci.

Foto: Phil Noble, Reuters

Zvláštní postavení

VB nikdy nepatřila mezi země, pro které je vstup do EU metou, o níž by snila a velmi usilovala. Už v padesátých letech 20. století se Británie netvářila přívětivě k tehdy vznikajícím základům EU v podobě Evropských společenství, a tak v roce 1960 iniciovala vznik Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které ke společenstvím tvořilo protiváhu. Okolnosti však Brity ke vstupu do Evropského společenství dotlačily, neboť ostatní země ESVO dávno opustily a přidávaly se ke společenství.

Výsostné postavení si vůči EU Británie vydobyla „opt-out“ klauzulí, která ji zbavuje povinnosti přijmout euro za národní platidlo. Dále se Britové odmítli vzdát kontrol na hranicích a na Schengenské úmluvě tak participovali pouze částečně. Účastnili se tak jen justiční a policejní spolupráce.

Může se zdát, že byla Británie „zlobivým žákem“ ve třídě EU, ale není tomu tak. VB hrála v mezinárodní politice důležitou roli, už jen díky svým blízkým vazbám s USA. Navíc svým neústupným postojem zastávala v podstatě funkci opozice a její silný hlas bude na mezinárodním diplomatickém poli chybět.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků