AfD nadhodila možnost „dexitu“

„Velká Británie měla smrtelnou pravdu, když se rozhodla opustit Evropskou unii, a Německo by mělo uspořádat vlastní hlasování o vystoupení,“ prohlásila Weidelová podle webu The Telegraph.

Uvedla, že hlasování by se konalo, pokud by vláda AfD nedokázala zajistit reformy, které by omezily nadměrné pravomoci „nevolené“ Evropské komise.

„Pokud reforma nebude možná, pokud se nám nepodaří obnovit suverenitu členských států EU, měli bychom nechat rozhodnout lid, stejně, jako to udělala Británie,“ řekla listu Financial Times. „A mohli bychom uspořádat referendum o dexitu – odchodu Německa z EU,“ uvedla.

Zvítězit v takovém referendu, i kdyby splňovalo přísné německé zákony pro plebiscity, by byl ale pro „dexitáře“ zřejmě velký oříšek, protože 90 procent lidí v zemi je pro pokračování členství. Průzkum navíc ukázal, že i v AfD by pro odchod z EU hlasovala méně než polovina (45 procent) členů.

AfD až do úterý v průzkumech voličské přízně buď posilovala, nebo si suverénně udržovala pozici druhé nejžádanější strany. Před zářijovými regionálními volbami v průzkumech vede ve všech pěti východoněmeckých spolkových zemích.

Pozorně sledovány budou i její výsledky v červnových volbách do Evropského parlamentu, a to i v souvislosti s předpovědí možného úspěchu euroskeptických stran v řadě zemí včetně Francie, Rakouska či Nizozemska.

V celostátním měřítku se AfD do minulého týdne těšila z přízně 22 až 23 procent voličů, což bylo sice méně než opoziční středopravá Křesťanskodemokratická unie (CDU je na 32 procentech), ale více, než má kterákoli strana v koaliční vládě kancléře Olafa Scholze, jež se potýká s problémy.

Ani slušné preference však AfD nezaručují místo v budoucí vládě. Strany s ní kvůli její rétorice často vylučují koaliční dohody, a tak nevede ani žádnou z 16 německých spolkových zemí.

Weidelová připustila, že AfD nebude schopna převzít moc v Berlíně před rokem 2029, avšak zdůraznila, že budoucí role ve vládě je „nevyhnutelná“. Předpověděla, že by jí v tom mohla pomoci CDU bývalé kancléřky Angely Merkelové.

„CDU nebude schopna dlouhodobě udržet svůj firewall. Můžeme vytvořit jasnou pravicovou většinu. A to CDU nemůže dlouhodobě odmítnout, zejména ve východních spolkových zemích,“ podotkla.

Doplnila, že jakmile se dostane AfD k moci, provede také reformu daňových zákonů, zeštíhlí stát a ukončí přechod Německa na obnovitelné zdroje energie.

Zpravodajské služby tří východoněmeckých spolkových zemí klasifikují Alternativu jako pravicově extremistickou. Poté, co vyšlo najevo, že se politici AfD zúčastnili tajného listopadového setkání krajně pravicových skupin, se objevily výzvy k zákazu strany.

Extremisté v Postupimi vypracovali plány na vyhoštění milionů přistěhovalců, včetně těch s německými pasy. Ozvěny nacistické ideologie v této politice Německo šokovaly a po celé zemi se konaly demonstrace proti AfD.

„Byl to jen pokus kriminalizovat samotnou myšlenku legální repatriace lidí, kteří zde nemají povolení k pobytu nebo podléhají příkazu k vyhoštění,“ zaútočila Weidelová na Correctiv, mediální organizaci, která schůzku odhalila. „AfD je strana, která se zasazuje o prosazování zákonů této země,“ řekla listu Financial Times.

AfD je proruská a čelí obviňování z toho, že je měkká vůči ruskému vůdci Vladimiru Putinovi. Weidelová uvedla, že 1,1 milionu ukrajinských uprchlíků v Německu by nemělo být umožněno čerpat dávky. „Je jasné, že až válka skončí, všichni Ukrajinci se budou muset vrátit domů. Stejně budou potřební, aby pomohli obnovit svou zemi,“ řekla.

Německá vláda před dexitem naléhavě varuje. Podle Franzisky Brantnerové (Zelení), státní tajemnice spolkového ministerstva hospodářství, by vystoupení Německa z EU ohrozilo „základy naší prosperity“.

Při velkých víkendových demonstracích proti pravicovému extremismu vyšly do německých ulic statisíce lidí. A AfD nevoli pociťuje i na preferencích. V nejnovějším průzkumu veřejného mínění agentury INSA pro deník Bild ztrácí 1,5 procentního bodu a klesá z 23 na 21,5 procenta. Jde o největší propad AfD v průzkumu za poslední téměř dva roky.

Sociolog Hermann Binkert, šéf společnosti Insa, uvedl: „Demonstrace proti AfD podporuje 37 procent Němců. Mají tedy účinek. AfD však zůstává druhou nejsilnější silou, osm procentních bodů před sociální demokracií (SPD). A 57 procent si ani nedokáže představit, že by AfD volilo.“

Vládní koalice z úpadku AfD netěží. Kabinet Olafa Scholze, který tvoří jeho SPD, Zelení a liberálové z FDP, nyní v součtu dosáhl na pouhých 31 procent. Za svým výsledkem ve spolkových volbách v roce 2021 tak zaostává o 21 procentních bodů.