Požáry v Evropě

Výskyt lesních požárů v zemích, kde teploty během letních měsíců šplhají nebezpečně vysoko, není výjimkou. Vysoké teploty v kombinaci se sušším podnebím jsou podhoubím pro vznik a rychlé šíření požáru.

Plocha postižená požáry byla v létě vyšší než průměr pro stejné období za posledních 20 let. Ke vzniku požárů přispívaly také vlny extrémního vedra, která Evropu zasáhly hned několikrát.

Na počátku července hořelo na několika chorvatských ostrovech. Na ostrově Čiovo udeřil blesk do zeleně, což rozpoutalo rozsáhlý požár. S plameny se ve stejném měsíci trápilo hned několik států jižní Evropy, včetně Francie, Španělska, Řecka nebo Portugalska. V Pyrenejích dokonce rozhodly úřady, že závod Tour de France zde proběhne bez diváků. V provincii Almería ve španělské Andalusii propukl 9. července největší požár v historii této oblasti. O život při něm přišlo nejméně 12 osob. V pátek 24. července Španělsko vyhlásilo v Madridu celostátní stav nouze kvůli lesním požárům, které si vynutily evakuaci tisíců lidí.

Plameny ničily také na jihu Francie, kde spálily 2550 hektarů a hasičům se podařilo dostat požár pod kontrolu až ke konci měsíce, tedy po více než 14 dnech. Další požár ale vznikl brzy na to poblíž Bordeaux, v populární turistické oblasti. Požáry se nacházely zhruba 15 kilometrů od města a muselo být evakuováno více než 10 tisíc lidí. V Chorvatsku se požáry šířily v Dalmácii, jeden z nejhorším byl u Omiše. Tamní vyšetřovatelé zadrželi několik podezřelých ze zakládání požárů v okolí Zadaru.

Lesní požáry se nevyhýbaly ani Itálii, kde je horké a větrné počasí rozdmýchalo především na jihu země. Některé z nich ohrožovaly pobřeží a přímořská letoviska, proto došlo k evakuaci turistů i místních obyvatel. V srpnu devastoval oheň také Belgii, šlo o největší zaznamenaný lesní požár v historii země. Plameny se rozšířily také přes hranice do Německa, kde se přiblížily k obydleným oblastem.