Článek
Nord Stream je soustava podmořských plynovodů, která přivádí zemní plyn z Ruska do Německa. Tuto síť tvoří dva plynovody Nord Stream 1 a 2. Nord Stream 1 byl spuštěn v roce 2011, zprovoznění Nord Streamu 2 bylo v roce 2022 odloženo v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou.
Původní projekt plynovodu Nordstream 1 pochází z roku 1997. V září 2005 podepsal ruský Gazprom smlouvu s německým chemickým koncernem BASF a firmou EON dohodu o vybudování plynovodu. V dubnu 2010 byla výstavba slavnostně zahájena, ceremoniálu se zúčastnil tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv a německá kancléřka Angela Merkelová.
Výbuch Nord Streamu: Co po roce víme a co ne
První část Nord Streamu 1 byla zprovozněna v roce 2011, od roku 2012 pak fungoval naplno. Plynovod vede po mořském dně na výsostných územích Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa.
Otevření Nord Streamu 2 bylo zablokováno kvůli válečnému konfliktu, přestože je dokončen.
Kontroverze
Proti výstavbě Nord Streamu měly námitky Ukrajina, Polsko a Pobaltí. Tyto země se obávaly, že by mohly zůstat odříznuty od zdrojů plynu, jelikož plynovod obchází jejich území.
Výbuchy a úniky plynu v září 2022
V září 2022 Švédsko oznámilo dva úniky plynu v potrubí Nord Streamu, který vede přes jeho území. K únikům došlo ve stejnou dobu také v Dánsku. Švédské a dánské měřicí stanice později uvedly, že v místech, kde z plynovodu Nord Stream začal unikat plyn, zaznamenaly masivní podmořské výbuchy. Kvůli únikům svolaly obě severské země krizové štáby.
Masivní podmořské výbuchy u Švédska předcházely úniku plynu z Nord Streamu
Příčina úniků je předmětem vyšetřování, Dánsko, Kreml ani experti nevylučují sabotáž. Mnozí experti poukazují na Rusko. Jednou z teorií je, že poškození plynovodů provedlo Rusko jako výstrahu Evropské unii a USA, že může zničit jakoukoliv infrastrukturu kdekoliv na světě a tím omezit další podporu Ukrajiny ve válce Ruska proti Ukrajině.
Představitelé západních tajných služeb oznámili, že v místě výbuchů byly pár dní před nimi spatřeny lodě a ponorky ruského námořnictva, avšak jejich spojitost s výbuchy je nejasná, protože podle dánského vojenského představitele je ruská vojenská přítomnost na tomto místě velmi častá. K výbuchům došlo mimo teritoriální vody Dánska, takže útok nebyl na území členského státu NATO.
