Článek
Trojice výše zmíněných médií s odvoláním na své zdroje uvedla, že vyšetřovatelé mají přesvědčivé důkazy. Ukrajinec se podle těchto informací sám usvědčil, když o útocích na plynovody telefonicky hovořil s příbuznými z vydávací vazby v Itálii. Vyšetřovatelé rovněž nalezli důkazy v jeho mobilním telefonu, které účast na útocích naznačují.
Hamburský soud musí podle DPA nyní posoudit přípustnost obžaloby a rozhodnout tak o zahájení procesu. Agentura poznamenala, že téma zničení plynovodů je velmi citlivé. List The Wall Street Journal (WSJ) v roce 2024 uvedl, že to byla soukromá ukrajinská tajná operace. Kyjev vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během dnešní návštěvy Irska nechtěl k obžalobě občana Ukrajiny vyjadřovat. „Až budeme mít více podrobností, můžeme jistě reagovat,“ řekl prezident. „Nyní je příliš brzy k tomu něco říkat,“ dodal.
Ukrajinec byl podle německé prokuratury na lodi, kterou v září 2022 ukrajinské komando použilo k poškození plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Vyšetřovatelé zadrženého muže, který dosud čelil obviněním mimo jiné ze sabotáže, způsobení výbuchu a zničení stavby, považují za koordinátora celé akce. Italská policie ho loni v srpnu zadržela nedaleko letoviska Rimini na základě evropského zatykače, v listopadu byl pak vydán do Německa, kde je od té doby ve vazbě.
Plynovod Nord Stream 1 přiváděl plyn z Ruska do Německa, do provozu byl uveden v roce 2011. Nord Stream 2 byl dokončen v roce 2021, jeho potrubím ale nikdy plyn komerčně neproudil. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 nebyl uveden do provozu. Oba produktovody poškodily výbuchy 26. září 2022. Plynovodem Nord Stream 1 v době explozí plyn rovněž neproudil, což Rusko tehdy zdůvodňovalo nutnou údržbou.
Dalšího muže podezřelého z podílu na sabotážní akci zadržela policie loni v září v Polsku. Tamní soud však odmítl jeho vydání do Německa a propustil jej z vazby.
Poškození plynovodů Nord Stream vyšetřovaly vedle Německa také Dánsko a Švédsko. Obě země už vyšetřování ukončily. Švédská prokuratura předloni v únoru uvedla, že nemá pravomoc se záležitostí zabývat. Dánsko pár dní nato oznámilo, že považuje poškození plynovodů za úmyslné, ale že neexistují dostatečné důvody pro zahájení trestního stíhání v Dánsku.
