Hlavní obsah

EU zvažuje odříznutí 20 ruských bank z platebního systému SWIFT

2:35
2:35

Poslechněte si tento článek

V úterý Evropská unie schválila 17. balík sankcí proti Rusku za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu, už nyní ale zvažuje další sadu sankcí. Podle zdrojů agentury Bloomberg plánuje Brusel odpojit více než dvacítku ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT, snížit cenový strop na ruskou ropu nebo zakázat zprovoznění plynovodů Nord Stream.

Foto: Chesnot/Contributor/via Getty Images

Ilustrační foto

Článek

Plány EU jsou v současnosti ve fázi konzultace s členskými státy, přičemž rozhodnutí o jejich načasování ani finální podobě ještě nepadlo, uvedl Bloomberg s odvoláním na své zdroje.

EU by s odpojením bank od SWIFTu potřebovala souhlas Spojených států, Kanady či Velké Británie. Rozhodnutí v organizaci totiž činí 25členné představenstvo složené z představitelů členských finančních domů zemí řadících se k Západu.

Z platebního systému bylo v březnu 2022 vyřazeno sedm ruských bank. Nejsou mezi nimi však největší ruské banky Sberbank či Gazprombank.

Systém SWIFT vznikl v roce 1973 jako nezávislá společnost, kterou založily velké evropské a americké banky. Jedná se o mezinárodní síť bankovních plateb se sídlem v Belgii. Systém využívá přes 11 tisíc finančních institucí ve více než 200 zemích světa.

EU také zvažuje zákazy transakcí pro asi 20 bank a nová obchodní omezení v hodnotě kolem 2,5 miliardy eur (přibližně 62 miliard Kč). Snaží se tím omezit další příjmy Ruska a jeho schopnost dostat se k technologiím potřebným k výrobě zbraní.

Dalším návrhem v rámci chystaného balíku je rovněž snížení cenového stropu na ruskou ropu pro obchodníky a přepravce ruské ropy ze zemí G7, a to ze stávajících 60 dolarů na přibližně 45 dolarů za barel. I zde by ale EU potřebovala souhlas USA, upozornil Bloomberg.

Pro EU je pak zásadní přidat na seznam sankcí také plynovody Nord Stream, což má podporu i u nového německého kancléře Friedricha Merze. Před pár měsíci se totiž v médiích psalo o ruských a amerických podnikatelích napojených na Kreml, kteří se snaží plynovody znovu zprovoznit v soukromém vlastnictví.

Omezení EU na plynovody se mají zaměřit na subjekt se sídlem ve Švýcarsku, jenž plynovody vlastní, a jakékoliv další ruské či jiné společnosti, které jsou nezbytné pro opětovné spuštění a provoz plynovodů, prozradily Financial Times zdroje obeznámené s těmito plány.

V neposlední řadě pak chce unijní blok zahrnout do svého příštího, již 18. sankčního balíčku namířeného na Rusko klauzule, jež by měly ochránit evropské firmy před arbitráží v rámci dvoustranných dohod o investicích, dodaly zdroje Bloombergu.

Výběr článků

Načítám