Hlavní obsah

Od aktivistky ke guvernérce. Deb Haalandová se stala první indiánkou v čele amerického státu

Letošní volby v USA přinesly řadu historických prvenství. Jedním z nich je vítězství demokratky Deb Haalandové v guvernérských volbách v Novém Mexiku. Stala se tak první ženou původního amerického obyvatelstva, která povede některý z amerických států. Bývalá ministryně vnitra v administrativě Joea Bidena má za sebou politickou dráhu, která začínala prací pro domorodé komunity, pokračovala angažmá v americkém Kongresu a prezidentském kabinetu a nyní vrcholí nejvyšším postem v čele Nového Mexika.

Foto: Profimedia.cz

Deb Haalandová na snímku z roku 2024

Článek

Haalandová, které je 65 let, porazila republikánského kandidáta Gregga Hulla, podnikatele a dlouholetého starostu města Rio Rancho.

Členka kmene Laguna Pueblo se do celostátní politiky výrazněji zapsala v roce 2018, kdy byla zvolena do Sněmovny reprezentantů. Společně se Sharice Davidsovou z Kansasu se tehdy stala jednou z prvních dvou indiánských žen, které zasedly v tomto úřadu.

Po vítězství Joea Bidena v prezidentských volbách v roce 2020 ji prezident nominoval do čela ministerstva vnitra. Haalandová se tak stala první indiánskou ministryní v americké vládě.

Politická kariéra s dlouhou historií

Před vstupem do celostátní politiky se věnovala správě indiánské komunity San Felipe Pueblo v Novém Mexiku. Později se stala první ženou zvolenou do představenstva společnosti Laguna Development Corporation, která spravuje podnikatelské aktivity indiánského kmene Laguna Pueblo, do kterého Haalandová patří. Podílela se také na mobilizaci indiánských voličů v Novém Mexiku během prezidentské kampaně Baracka Obamy v roce 2012.

V roce 2014 kandidovala na post viceguvernérky Nového Mexika, ve volbách však neuspěla. O několik let později se stala první indiánskou ženou v čele politické strany na úrovni amerického státu.

Těžká cesta na vrchol

Haalandová během kampaně zdůrazňovala také vlastní životní zkušenost. Jako svobodná matka se potýkala s finančními obtížemi a využívala státní sociální programy Medicaid, WIC a potravinovou pomoc. Právnické vzdělání získala až po třicítce.

Její zvolení má zvláštní význam právě pro Nové Mexiko, kde původní obyvatelé tvoří přibližně 12 procent populace. Jejich politické zastoupení přitom dlouhodobě provázely překážky. Indiánští obyvatelé Nového Mexika získali volební právo až v roce 1948, kdy se člen kmene Isleta Pueblo a veterán druhé světové války Miguel Trujillo obrátil kvůli jejich vyloučení z voleb na soud.

V roce 2023 se Nové Mexiko stalo prvním a dosud jediným americkým státem, který přijal aktualizovaný zákon na ochranu volebních práv původních obyvatel. Ten kmenům mimo jiné poskytl větší možnost ovlivňovat umístění volebních místností a podobu volebních obvodů.

Haalandové vítězství přichází v době, kdy se indiánské komunity stále výrazněji prosazují v americké politice. V letošním volebním cyklu kandidovalo na různých úrovních rekordních 358 politiků z řad původních obyvatel, informuje The Guardian.

Související témata:

Výběr článků

Načítám