Hlavní obsah

Válka Rusko - Ukrajina

Foto: Novinky
Článek

24. února 2022 zrána zaútočilo Rusko na Ukrajinu. Zvěsti o možném napadení Ukrajiny Ruskem se v médiích objevovaly několik týdnů předtím a postupně eskalovaly. Později se zjistilo, že o chystaném útoku na Ukrajinu věděl americký prezident Joe Biden i samotný prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj již v říjnu 2021. Z původního plánu Ruska provést bleskovou operaci a Ukrajinu si podmanit se stal vleklý boj, který si vyžádal desetitisíce mrtvých z řad vojáků i civilistů. Dopad má válka i na ekonomiku celé Evropy a dalších zemí.

Co zde najdete?

  • Jak to všechno začalo a proč?
  • První momenty války
  • Kde probíhaly největší boje
  • Aktuální mapa bojů
  • Masakry a zvěrstva války
  • Oběti
  • Uprchlická krize
  • Sankce
  • Ekonomická krize

Jak to všechno začalo a proč?

Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou nezačal zčista jasna v únoru 2022. Samotné válce předcházely spory sahající do nedávné i daleké historie, vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou jsou historicky napjaté. O historii Ukrajiny od Kyjevské Rusi, ruské expanzi v 16. století, součásti SSSR až po anexi Krymu v roce 2014 jsme podrobně psali zde.

Ruský prezident Vladimir Putin má však na faktické historické pozadí Ukrajiny jiný názor. V červenci 2021 Putin uveřejnil esej o Ukrajině, které upřel právo na samostatnou existenci. Tvrdil, že Ukrajina nemá vlastní samostatnou historii, nemá tradici vlastní státnosti; proto Ukrajina sice může existovat jako formálně samostatný stát, ale jen v nějakém svazku s Ruskem.

ANALÝZA: Putinovy fantasmagorie o Ukrajině a jak to bylo doopravdy

Válka na Ukrajině

Ukrajina i Rusko se již několik týdnů před plným vypuknutím války navzájem obviňovaly z porušení příměří, na hranicích se ozývala střelba. Večer 21. února prezident Vladimir Putin oznámil v telefonátu francouzskému prezidentu Macronovi a německému kancléři Olafovi, že Rusko uzná nezávislost obou povstaleckých republik v Donbasu, Luhanské a Doněcké lidové republiky.

Téměř vzápětí Putin zahájil misi v donbaských republikách a vyslal na Ukrajinu „mírové jednotky“.

Uznání republik a vstup ruské armády na území Ukrajiny vyvolalo bouři u českých i zahraničních politiků, vznášely se požadavky na udělení významných sankcí Rusku a začalo se otevřeně hovořit o počátku války.

První momenty války

V noci z 23. na 24. byla Ukrajina napadena ruskými vojsky poté, co „speciální vojenskou operaci“ odsouhlasil prezident Vladimir Putin. Vzápětí ukrajinskými městy začaly otřásat výbuchy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v zemi vyhlásil válečný stav.

Ukrajina byla napadena z Ruska, Běloruska a Krymu. Rusové zahájili rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok. Ukrajinská města napříč zemí se ocitla pod palbou, mimo jiné u Kyjeva, ve druhém největším ukrajinském městě Charkově, dále v Kramatorsku, Dnipru, Mariupolu, Oděse či Záporoží. Ostřelování bylo zaznamenáno v Luhanské, Sumské, Charkovské, Černihovské a Žytomyrské oblasti. Vladimir Putin žádal okamžitou denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny, tvrdé boje v civilních oblastech však Rusko popíralo.

Svět odsuzuje ruský útok na Ukrajinu

Zahraniční

Lidé se snažili ve velkém ze země uprchnout, směrem z Kyjeva se tvořily dlouhé kolony aut. Sklepy a stanice metra se pro mnohé staly provizorním úkrytem, kde nakonec trávili několik dní až týdnů.

Během prvních dní invaze se ruské síly soustředily především na Charkovskou, Doněckou, Luhanskou oblast i na hlavní město Kyjev. Hlavním cílem byla blesková operace a ochromení Ukrajiny po vypuknutí bojů napříč zemí. Záhy se však ukázalo, že Rusko nepostupuje tak rychle a efektivně, jak si dopředu slibovalo. Ukrajina ukázala sílu a vytrvalost bojovat a ruské útoky odrážet. Prezident Zelenskyj ze země neuprchl a vyhlásil mobilizaci.

Kde probíhaly největší boje

Útoky ruské armády byly již od začátku roztříštěné prakticky po celé zemi. Nejtvrdší boje se odehrávaly v Mariupolu, Charkově, Kyjevě a jeho předměstí, dlouhé boje se sváděly například i o Záporožskou elektrárnu nebo ocelárny Azovstal.

Bitva o Kyjev je považována za klíčovou část celé ruské invaze na Ukrajinu. Plánem Ruska bylo obsadit strategické letiště Hostomel poblíž Kyjeva a odtud provést bleskový útok na hlavní město. Poté obsadit klíčové instituce a ochromit tak Ukrajinu i její schopnost se bránit. Podobně jako Rusko i mnozí experti očekávali, že operace bude rychlá a pravděpodobně úspěšná. Ukrajině se však podařilo ruské síly vytlačit na konci března a 2. dubna získala kontrolu nad hlavním městem a celou Kyjevskou oblastí. To se ale neobešlo bez velkých ztrát. Ruská armáda útočila na obytné budovy Kyjeva i menší města či vesnice v okolí metropole, což si vyžádalo mnoho životů civilistů.

FOTO: Bombardovaný Kyjev a oběti války

Válka na Ukrajině

Mariupol je důležitý přístav a sídlo oceláren u Azovského moře, který se nachází v těsné blízkosti separatistických oblastí. Jeho dobytí Rusko umožnilo propojit anektovaný Krym po souši se separatistickými územími a zajistit si úplnou kontrolu nad pobřežím Azovského moře. Mariupol ruské armádě dlouho vzdoroval. Město čelilo od začátku tvrdému ostřelování, byla ničena jeho infrastruktura, aby byli obyvatelé odříznuti od elektřiny, což se podařilo. Lidé se ocitli bez vody, tepla, jídla, elektřiny, funkční kanalizace i telefonního spojení. Tvrdé ostřelování si vyžádalo tisíce mrtvých civilistů, včetně 18měsíčního chlapce. Satelitní snímky zde potvrdily masové hroby. Obránci města o jeho udržení bojovali až do 21. dubna, kdy padl do rukou Rusů.

Mariupol obchází smrt a strach

Válka na Ukrajině

Metropole Charkovské oblasti Charkov byl před válkou s téměř 1,5 milionu obyvatel druhým největším městem na Ukrajině. Leží jen zhruba 40 kilometrů od ruských hranic a již od začátku války byl terčem tvrdých bojů, 27. února ruské jednotky pronikly do města. O den později už zde umírají desítky lidí poté, co Rusko útočí na obytné oblasti. Prvního března je Charkov společně s Chersonem místem nejtvrdších bojů na Ukrajině, čelí raketovým útokům a Rusové dokonce mají použít při ostřelování obytné čtvrti a školy na okraji Charkova raketomety kazetové bomby, jejichž používání proti civilistům je považováno za válečný zločin. Rakety dopadají do paneláků a na tržiště, město je obklíčené. Ukrajinci ale bojují. 27. března oznamují, že dobyli zpět několik vesnic u Charkova a 12. května se Ukrajině podařilo uvolnit obklíčení Charkova. Rusové se však nadále pokoušejí území dobýt.

FOTO: Zkáza Charkova

Válka na Ukrajině

Další města a vesnice, ve kterých byly boje nejpalčivější: Cherson, Oděsa, Borodjanka, Záporožská elektrárna, Irpin, Makariv, Dnipro, Volnovacha, Žytomyr, Mykolajiv, Černihiv, Lvov, Buča, Hostomel, Izjum, Černigov, Vasylkiv, Kremenčuk, Borodjanka, Kramatorsk, Bohdanivka, Hadí ostrov, Severodoněck, ocelárny Azovstal a další.

Aktuální mapa bojů

Z jakých směrů ruská armáda postupovala na území Ukrajiny, kde se odehrávaly ty největší boje a jak vypadá situace na Ukrajině nyní podrobně ukazuje mapa níže.

Mapa: Jak Rusové útočí na Ukrajině

Válka na Ukrajině

Masakry a zvěrstva války

Jedny z nejhorších tragédií jsou spojovány s přístavním městem Mariupol. Ruská armáda zde při ostřelování zabila tisíce až desetitisíce lidí. Během jednoho týden (v březnu) zasáhli Rusové dětskou nemocnici a porodnici a shodili bombu na divadlo. Před divadlem byl přitom obří nápis „děti“, který Rusové ignorovali. Pod divadlem se ukrývalo přes 1000 lidí a nejméně 300 z nich zahynulo.

Před vybombardovaným divadlem byl obří nápis „Děti“. Rusové to ignorovali

Válka na Ukrajině

Celým světem pak otřásly zprávy o masakru v Buči v Kyjevské oblasti. Společně s Irpiní a Hostomelem byla Buča trojicí míst, kde se v bitvě o Kyjev odehrály ty nejprudší boje. Ukrajinská armáda je na začátku dubna získala zpět pod svou kontrolu, ruské jednotky však po svém ústupu po sobě zanechaly děsivé svědectví o zvěrstvech na Ukrajině. Kromě velkého množství zničené techniky ležely na silnicích i desítky mrtvých těl civilistů, které nikdo zatím nestačil pohřbít. Děsivé záběry obletěly internet a zděsily prakticky celý svět. Rusko označilo masakr za podvod. Ruské úřady po celou dobu války cíleně neinformují o skutečných událostech na Ukrajině a podnikají silnou propagandu, díky níž mnozí Rusové nevěřili ani vlastním dětem, kteří na Ukrajině byly a útoky viděly na vlastní oči.

FOTO: Drastické záběry obětí ruského řádění

Válka na Ukrajině

Obdobná situace byla také v Borodjance nedaleko Kyjeva, kde se v troskách dvou domů našla těla 26 lidí. Šokovala také zpráva o útoku balistickou raketou na přeplněné nádraží v Kramatorsku na východě Ukrajiny, při kterém zemřely desítky lidí. Nádraží civilisté využívali k evakuaci, v době útoku jich tam bylo kolem čtyř tisíc.

FOTO: Situace v Borodjance je stejně tragická jako v Buči

Válka na Ukrajině

Podobná situace se stala například i v Černihivu, kde ruská armáda ostřelovala skupinu civilistů, kteří čekali ve frontě na chleba. Zemřelo nejméně 10 lidí.

Oběti

Válka na Ukrajině si již vyžádala desetitisíce mrtvých, a to jak z řad vosk, tak i civilistů. Přesný počet obětí není znám.

Podle ukrajinského generálního štábu přišla ruská invazní armáda za necelých šest měsíců války o 45 tisíc vojáků, Pentagon ruské ztráty odhaduje dokonce na 70 až 80 tisíc. Z vlastních ztrát uvedla Ukrajina 9 000 padlých vojáků. Ukrajina ani Rusko vlastní ztráty neoznamují, informují však o ztrátách druhé strany. Podobné údaje poskytnuté jednotlivými stranami konfliktu však nelze nezávisle ověřit.

Civilní ztráty podle OSN se odhadují na více než pět tisíc mrtvých. Podle Kyjeva však zahynuly desítky tisíc civilistů. Jen v Mariupolu podle jeho starosty zemřelo jistě přes 10 tisíc civilistů.

Uprchlická krize

Svou zemi opustilo za půl roku války více než 11 milionů lidí. V České republice má vízum více než 400 tisíc Ukrajinců. Téměř pět milionů lidí se již vrátilo zpět na Ukrajinu. Přesný počet ukrajinských uprchlíků však nelze určit.

Sankce

Prakticky okamžitě poté, co Rusko překročilo hranice Ukrajiny, začal svět reagovat. Proti Rusku začaly evropské země, ale i USA, Austrálie nebo Kanada uvalovat nejrůznější sankce. Ty mířily proti státu, ale i ruským oligarchům. Řada zemí vypověděla své ruské diplomaty. EU se postupně shodla na celkem šesti balíčcích sankcí proti Rusku.

Přehled dosud uvalených sankcí na Rusko po invazi na Ukrajinu

Evropa

Téměř všechny mezinárodní značky od občerstvení přes módu až po elektroniku zastavilo výrobu a prodej v Rusku. To následně začalo vyrábět náhražky produktů, o které přišlo – například „ruský McDonald“.

PŘEHLEDNĚ: Seznam firem, které to v Rusku zabalily

Válka na Ukrajině

Ekonomická krize

Nejpalčivějším problémem především pro Evropu je pokles (případně úplné) zastavení dodávek zemního plynu z Ruska. Zvýšily se ale také ceny elektřiny, ropy či uhlí. Prudce roste inflace, za kterou stojí zejména prudký růst cen energií, komodit a potravin.

  • Grafy vývoje cen elektřiny, plynu, ropy a uhlí v ČR od začátku války na Ukrajině čtěte zde:

Energie: Pomoc a ceny

Ekonomika
  • Vývoj inflace, úrokové sazby hypoték a indexy spotřebitelských cen – meziroční a meziměsíční srovnání čtěte zde:

Ekonomika: Vývoj inflace

Válka na Ukrajině

Články k tématu

Na Sibiři zmizelo milion a půl uniforem

dnes 12:20

Mobilizaci v Rusku komplikuje nedostatek výstroje. Plyne to z vyjádření ruského poslance ze Zabajkalské oblasti, generálporučíka Andreje Guruljova, který si...

Rusové zaútočili raketami na Záporoží

dnes 8:38

Pod silným raketovým útokem ruských sil se v noci na pondělí ocitlo město Záporoží a několik dalších obcí v okolí, píše server Ukrajinska pravda. V pondělí...

Rusové prchají z Lymanu

sobota 17:18

Ukrajinské síly vstoupily do města Lyman v Doněcké oblasti. Ruské ministerstvo obrany ve stejnou chvíli oznámilo, že stáhlo ruská vojska z Lymanu na východě...

Ukrajinci už jsou v Lymanu

sobota 15:47

Ukrajinské jednotky obklíčily strategicky důležité město Lyman na východě země, oznámil v sobotu dopoledne v televizi ukrajinský šéf luhanské vojenské správy...

Proč je pád Lymanu pro Rusko katastrofa

sobota 11:44

Dobytí Lymanu na východě Ukrajiny, kde se podle sobotního vyjádření ukrajinské armády v obklíčení ocitly tisíce ruských vojáků, by pro Rusko znamenalo...

V Krakově je Roger Waters nežádoucí osobou

pátek 16:30

Usnesení „o uznání lidí podporujících kremelský režim jako persona non grata v Krakově“ bylo ve středu jednomyslně přijato krakovskými radními. Je to důsledek...

Zeman vzkazuje Putinovi: Je to krádež

pátek 16:15

Česká republika neuznává referenda ani následnou anexi čtyř území na východě Ukrajiny Ruskem. V pátek to oznámil premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na...

Ukrajinci odřízli lymanskou kapsu

pátek 8:34

Ukrajinští vojáci postupují východně od břehu řeky Oskil a ruským jednotkám v lymanské kapse hrozí porážka, uvedl ve čtvrtek washingtonský Institut pro studium...

Západ se snaží zjistit, jestli Putin blafuje

středa 21:01

Spojené státy a jejich spojenci zvyšují úsilí o odhalení kroků, které by mohly signalizovat, že Vladimir Putin nařídil použití jaderných zbraní na Ukrajině....

Ruská správa Mariupolu volá muže k odvodu

úterý 16:42

Muži v Ruskem obsazeném Mariupolu dostávají výzvy, aby se ve čtvrtek dostavili k odvodové komisi, upozornil server Ukrajinska pravda. S sebou si mají vzít věci...

Anexe v pátek, naznačují ruská média

26. 9. 2022, 7:17

Moskva by mohla čtyři ukrajinské oblasti formálně připojit ke svému území už v pátek, naznačují ruská média. Anexe by měla následovat po referendech...

Putin mobilizoval kvůli katastrofické porážce

23. 9. 2022, 15:50

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu podepsal nařízení o částečné mobilizaci. Proč k tomu sáhl a k čemu to povede, se v podcastu Zbytečná válka zamýšlejí...