Škoda Auto

Škoda Auto a.s. je největší český výrobce automobilů. Sídlí v Mladé Boleslavi. Svým obratem, tržbami a počtem zaměstnanců patří k nejdůležitějším článkům českého hospodářství. Firma je rovněž největší český exportér posledních let. Podnik s více než stoletou tradicí je od roku 1990 součástí koncernu Volkswagen Group.

Škoda Auto má nyní tři hlavní závody. Všechny působí v Česku, a to v Mladé Boleslavi, Vrchlabí a Kvasinách.

Vedle nich pronikl podnik také do zahraničí. Škodovky se montují na Slovensku (Volkswagen Bratislava), v Alžírsku (SOVAC), v Německu, v ukrajinské Zakarpatské oblasti (ZAT Evrocar), v kazachstánském Kamenogorsku (JSC Azia Avto), v ruské Kaluze a Nižném Novgorodu (Volkswagen Rus), v indickém Aurangabadu (Skoda Auto India Ltd.) a v pěti závodech Číně (SVW China).

V posledních letech nejvíc automobilů v zahraničí produkují závody v Číně a v Indii.

Co se týče odbytu, je Česko pro automobilku až na třetím místě. Nejvýznamnějším trhem je pro Škodu Čína, kam v roce 2018 dodala přes 300 tisíc vozů, na druhém místě je Německo s více než 170 tisíci dodanými vozy.

Závod v Mladé Boleslavi zabírá plochu o celkové rozloze 2,5 čtverečního kilometru. Z výrobních pásů tam sjíždějí vozy Fabie, Rapid, Octavie a Karoq. V říjnu 2018 tam vyrobili už miliontou Fabii.

Závod v Kvasinách je domovem pro montáž Superbů a Superbů Combi a nových modelů Kodiaq a Karoq.

Ve Vrchlabí je pak pobočný závod pro výrobu komponentů.

Škoda Auto nyní vyrábí deset modelových řad, a to:

U modelové řady Fabia, Octavia a Superb nabízí Škoda Auto také praktičtější varianty Combi.

Škoda Auto a.s. navazuje na historii společnosti Laurin & Klement založené v roce 1895. Tehdy se dva vášniví cyklisté: mechanik Václav Laurin a knihkupec Václav Klement rozhodli založit malý podnik na výrobu jízdních kol.

Na počátku nyní cenné obchodní značky byla obyčejná národní hrdost. V létě 1894 se Klementovi rozbilo jeho kolo zakoupené u německé firmy. Poslal je v reklamaci zpět a přidal k tomu česky psaný dopis. Ten se mu vzápětí vrátil zpět s německy připsanou větou, že chce-li odpověď, ať píše ve srozumitelném jazyce.

Klementa chování rozhořčilo natolik, že se rozhodl vybudovat vlastní firmu. Spojil své síly s Laurinem, který se ve stejné době rozhodl vybudovat podobný projekt v Mladé Boleslavi.

Dařit se jim začalo záhy. Výrobu jízdních kol proto rozšířili o další produkt. V roce 1899 jejich závod opustil první motocykl.

V roce 1905 přišly na řadu automobily, a to první model Voiturette A. Na trhu způsobily senzaci. Komerční úspěch urychlil přerod firmy na akciovou společnost. Její další rozmach přinesl konec 1. světové války, kdy se rozvíjela v Boleslavi i výroba nákladních vozidel nebo leteckých motorů.

V roce 1924 podnik vyhořel a jeho majitelé museli hledat silného partnera. Našli jej ve spojení se strojírenským podnikem Škoda. V roce 1925 tak zanikla značka Laurin & Klement a na trhu se začal prosazovat znak Škoda.

Již v roce 1930 se produkce automobilů v rámci koncernu Škoda opět vydělila jako samostatná Akciová společnost pro automobilový průmysl (ASAP). Její rozvoj sice zbrzdila na čas ve 30. letech hospodářská krize, po jejím skončení se ovšem firmě podařilo znovu uspět na mezinárodním automobilovém trhu, mimo jiné s modelem Škoda Popular.

Za 2. světové války se továrna stala součástí koncernu Hermann-Göring-Werke a vyráběla zbraňové součásti a terénní vozidla. Po jejím skončení byla automobilka oddělena definitivně od plzeňské části podniku Škoda a přeměněna na tzv. AZNP Mladá Boleslav (Automobilové závody, národní podnik).

Právě tehdy se stala monopolním výrobcem osobních aut v tehdejším Československu. Dobré jméno měla po desetiletí také na trzích zemích tehdejšího východního bloku.

Na západních trzích se firmě také kvůli zaostávajícím technologiím příliš nedařilo. Přesto právě v těchto letech mladoboleslavský závod prodává nejvíc vozů, a to modelů Škoda 105, 120 a 130.

Rok 1989 s sebou přinesl ekonomickou nejistotu. Vláda proto rozhodla najít závodu silného zahraničního partnera. V roce 1990 se jím stala velká německá automobilka Volkswagen. Ke spojení došlo 16. dubna 1991.

Škoda se tehdy stala čtvrtou značkou koncernu (vedle značek VW, Audi a Seat). Firma začala používat jméno Škoda, automobilová akciová společnost. Volba Volkswagenu jako „spasitele” se ukázala jako šťastná. Škodovka se díky tomu konečně po desetiletích začala prosazovat na západních trzích. Udržela si také navíc již dobyté pozice ve střední Evropě.

Automobilka si v současnosti vychovává své odborníky ve vlastní vysoké škole a odborném učilišti. Její vozy se pravidelně účastní automobilových rallye.

Do budoucna se chce automobilka zaměřit na výrobu elektromobilů, kterou zahájila v roce 2019. Mezi prvními modely mají být hybridní verze Octavie a elektrická verze Citigo. V roce 2020 pak Škoda plánuje uvést do prodeje zcela nový model, první elektrické SUV s pracovním názvem Vision iV.

Automobilka uvedla, že plánuje do vývoje elektromobilů investovat 52 miliard korun a do roku 2022 dohromady představit deset nových elektromobilů. Jedná se o největší investiční program v historii automobilky.

Ve společnosti Škoda Auto a.s. se nekoná valná hromada, její působnost vykonává jediný akcionář. Jde o společnost Volkswagen International Finance N.V. se sídlem Herengracht 495, 1017 BT Amsterdam, Nizozemské království, která je zapsaná v rejstříku vedeném Kamer van Koophandel Amsterdam pod číslem 331 48825.

Od listopadu 2015 je předsedou představenstva společnosti Škoda Auto němec Bernhard Maier, který vystřídal dosavadního Winfrieda Vahlanda.

Zdroje: Škoda PS, Škoda Auto a.s., Výroční zprávy Škody Auto a.s. 2013-2018, Wikipedie

Další informace o společnosti Škoda Auto najdete na webu firmy.cz.