Vpředu byznys, vzadu párty: Škoda Fun vznikla pro zábavu na Favoritu, její nástupce je raritou

Mladoboleslavská automobilka se po většinu své existence věnuje stavbě praktických automobilů, které nabízejí komfort a dostatek prostoru pro běžné rodinné cestování. Začátkem devadesátých let se však pustila do experimentu, který vyvrcholil produkčním vozem postaveným především pro zábavu. Ta se dostala i do jeho jména.

Projekt mladoboleslavského vozu pro zábavu začal vznikat v první polovině devadesátých let, po začlenění značky Škoda do koncernu Volkswagen. Pod taktovkou brazilského designéra Güntera Karla Hixe se rodil koncept vozidla určeného pro volný čas, ovšem bez vyhlídek na výrobu.

Mezi lety 1992 až 1993 vznikly dva exempláře, které vycházely z produkčního modelu Škoda Pick-up. Koncept Škoda Fun měl premiéru na frankfurtském autosalonu IAA 1993 a byl určen pro výstavy, designéři si s ním ovšem náležitě vyhráli. A to jak po stránce designu, tak i funkčnosti.

Základem byl klasický model Favorit pick-up, vyráběný od roku 1991 ve Vrchlabí, přičemž jeden exemplář automobilka nalakovala do fialové barvy, druhý do žluté. Právě žlutý exemplář se pak stal základem pro další evoluci a dnes je vystaven v expozici „Odtajněné koncepty“ muzea mladoboleslavské automobilky.

Vedle výrazného laku dostal vůz o 60 mm zvýšenou světlou výšku a ochranné lemování karoserie, lakované v bílé barvě, na které navazovala originální grafika. Vpředu vidíme ochranný trubkový rám, doplněný o přídavná světla, další rám je pak umístěn na korbě za kabinou.

Na zadním rámu přitom vidíme předem připravený střešní nosič, který bylo možné doplnit o střešní nosič na kabině, což mělo usnadnit například převoz surfovacího prkna, kola či jiného sportovního vybavení. Na korbě pak byla ve speciálním držáku umístěna malá lednice.

Standardně dvoumístná kabina byla nezvykle barevná. Vedle fialového volantu a nápisu Fun v obložení dveří měl vůz i pestré čalounění sedadel. Hlavní zajímavostí však byla možnost kabinu zvětšit. Zadní čelo mělo elektricky stahovatelné okno a po jeho sklopení bylo možné vytvořit další dvě sedadla.

Škoda Fun byla na poměry škodovky divokým konceptem, u kterého se nejspíš museli všichni pozastavit. Reakce však měly být natolik pozitivní, že se značka ke konceptu vrátila o pár let později, tentokrát s modelem Felicia, a nově ho dotáhla až do produkční verze.

Škoda Felicia Fun byla představena během ženevského autosalonu v roce 1995 a na svého předchůdce důsledně navazovala. Automobilka se přitom nedržela zkrátka ani v propagačních materiálech, které hlásaly například:

„Svěží žlutá barva vozu symbolizuje dobrodružství, za nímž Vás Felicia Fun ochotně odveze,“ nebo „Jen si sáhněte na ten zářivě žlutý volant! Otočte klíčkem a rozjeďte se za sluncem a zábavou. Fun – jízda pro radost.“

Vedle výrazné žluté barvy dostal vůz opět zvýrazněné ochranné plasty kolem karoserie, trubkový ochranný rám však nahradil plastový rám integrovaný do nárazníku. Také trubkovou konstrukci za kabinou nahradil elegantnější plast, zatímco na víko korby automobilka přidala decentní spoiler. Zajímavostí pak byla i žlutě lakovaná kola.

Standardní dvoumístnou kabinu automobilka opět vylepšila volantem se žlutým věncem, žlutou pákou řazení, žlutými dekory ve výplních dveří, žlutými budíky nebo sedadly se žlutými bočnicemi a detaily.

Největší evolucí ale prošlo zadní čelo kabiny, vybavené výklopným a posuvným mechanismem. Vysunutím čela s pevně integrovaným sklem vznikla v zadní části kabiny další dvě místa, vybavená i praktickými uzavíratelnými úložnými boxy.

Zadní cestující sice byli vystaveni rozmarům počasí, na trhu se však objevilo různorodé příslušenství, včetně praktické plátěné stříšky. K dispozici však byly i laminátové nástavby pro zakrytí celého nákladového prostoru, včetně zadních sedadel.

Felicia Fun tak svou koncepcí připomínala ikonický účes mullet, populární na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kterému se také říkalo „vpředu byznys, vzadu párty“. S přepážkou vpředu měla korba délku 1370 mm, což stačí k převozu různorodého nákladu. S jejím vyklopením se ložná plocha zkrátila na 850 mm.

Vedle různých nástaveb pak praktičnost vozu zvětšovaly také volitelné střešní nosiče, na těžkou práci však určen nebyl. Ostatně podlahu jeho korby zdobily smrkové lišty. Pod kapotou automobilka nabízela zážehové motory o výkonu 50 kW (68 k) a 55 kW (75 k) i diesel o výkonu 47 kW (64 k).

S vrcholnou šestnáctistovkou vážila Škoda Felicia Fun 1035 kilogramů, uvezla 445 kilogramů a dosahovala maximální rychlosti až 163 km/h. Cena startovala od 304 900 Kč za základní třináctistovku, šestnáctistovka vyšla na 344 900 Kč.

Výroba probíhala ve Vrchlabí mezi říjnem 1995 a srpnem 2000. Celkem bylo vyrobeno 4016 kusů modelu Fun. Mezi tradičními feliciemi, kterých bylo vyrobeno přes 1,4 milionu kusů, se tak jedná o vzácnou konfiguraci, která je dnes ceněna i mezi sběrateli. Právě verze Fun totiž patří v inzerci k těm nejdražším.

Škoda Felicia Fun představuje v historii automobilky skutečně výjimečný model, který by se zřejmě nemohl zrodit v jiné době než v uvolněných devadesátkách. Automobilka na něj ovšem nezapomněla. A ačkoliv jeho přímého nástupce nikdy neuvedla, několikrát jeho podobu naznačila.

Například v roce 2015 totiž vznikl studentský vůz Škoda Funstar, postavený na základech modelu Fabia. V roce 2025 pak na modelovou řadu Fun navázal digitální koncept Škoda Felicia Fun, který specifika stejnojmenného předchůdce převedl do aktuálního designového stylu Modern Solid.