Článek
„Běžný operátor výroby ve Škodě vydělá přibližně 55 tisíc korun měsíčně. V německých závodech Volkswagenu je to zhruba sto tisíc korun,“ řekl Novinkám hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Čeští zaměstnanci v třísměnném provozu navíc pracují 37,5 hodiny týdně, zatímco v Německu 35 hodin a tamní pracovníci mají také více dovolené.
„Při skoro dvojnásobné mzdě tak za rok odpracují asi o dvě stě hodin méně,“ doplnil Křeček.
Podobný rozdíl je patrný i u dalších pozic. Střední management ve Škodě podle něj pobírá zhruba 150 tisíc korun měsíčně, v Německu kolem 240 tisíc korun a i zde mají němečtí zaměstnanci kratší pracovní týden.
V porovnání s českým trhem práce je situace ve Škoda Auto opačná. „Loni byl průměrný výdělek zaměstnance mimo management zhruba 82 tisíc korun měsíčně, zatímco průměr celé ekonomiky jen něco přes 49 tisíc. To je zhruba o dvě třetiny víc,“ uvedl automobilový expert poradenské společnosti EY Petr Knap.
Do této částky se počítají také příplatky za směny, podíly na zisku a bonusy. Pohyblivá část odměňování může být při připravovaných úsporách nejcitlivější. Podle Knapa se letos bonusy zatím vyšplhaly přibližně na 120 tisíc korun.
„Ve Škoda Auto je velmi štědrý systém variabilních a zaručených bonusů, díky čemuž si za rok 2025 polepšili zaměstnanci o dalších dvě stě tisíc korun,“ řekl analytik investiční společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Český zaměstnanec je levnější. Výrazně
Pro automobilový koncern jsou důležité celkové náklady na hodinu práce, v nichž je rozdíl mezi Českem a Německem výrazný.
„Cena odpracované hodiny je u Volkswagenu v Německu s více než šedesáti eury dramaticky výše. Hodina ve Škodě vychází zhruba na polovinu,“ upozornil Knap.
Hospodářské výsledky Škody patří v rámci koncernu Volkswagen k nejlepším. Knap připomněl, že automobilka má plně vytížené závody a rentabilitu kolem 8,5 procenta, zatímco některé části koncernu pracují s maržemi pouze kolem jednoho až dvou procent.
Proto podle Křečka nedává smysl uplatňovat stejná úsporná opatření ve všech továrnách. „Úspory by se měly dělat ve ztrátových továrnách, kde by se měly snižovat mzdy nebo počty zaměstnanců, ale v ziskových výrobách podobná opatření mohou být kontraproduktivní,“ podotkl Křeček.
Kdo bude chtít pracovat za zmrazené mzdy?
Pokud by mzdy skutečně zůstaly zmrazené až do roku 2030, jejich kupní síla by postupně klesala.
„Pro zaměstnance by čtyři roky zmrazení znamenaly skoro deset procent reálně méně v tarifu. A pokud by šly na nulu i bonusy, je to dalších v průměru zhruba deset tisíc měsíčně,“ upozornil Knap.
Podle něj by pak Škoda mohla mít problém především s náborem IT specialistů a dalších vysoce kvalifikovaných pracovníků v elektronice nebo robotice.
Podle Tomčiaka by zmrazení bylo pro zaměstnance nepříjemné, ale díky vysoké současné úrovni mezd by jejich životní úroveň zásadně neohrozilo.
„Pořád je to lepší varianta, než kdyby měl koncern Volkswagen začít s rušením pracovních míst, aby zlepšil provozní zisk,“ uvedl.
Odbory se chystají na střet
Odbory daly najevo, že úplné zmrazení mezd ani zrušení prémií nepřijmou.