Článek
Angela Dorothea Merkelová byla první ženou a politikem z bývalého Východního Německa v čele berlínského kancléřství. Škarohlídi poukazovali, že nemá charisma, ona ale prokázala, že je pragmatičkou, která se vypracovala na nejmocnější političku Evropy. V čele Německa Merkelová, kterou Němci přezdívají "Mutti", stála od roku 2005 do roku 2021.
Do tradičně katolického vedení křesťanských demokratů (CDU) tato evangelička nastoupila po dlouholetém kancléři a architektovi německého sjednocení Helmutu Kohlovi a Wolfgangu Schäubleovi. Kohl odstoupil kvůli neúspěchu ve volbách a Schäuble proto, že neustál skandál ohledně tajného financování strany. CDU vedl jen dva roky.
Jakmile se skandál dostal na veřejnost, zachovala se bývalá Kohlova spojenkyně Merkelová energicky a neváhala v novinovém článku svého mentora a muže, jenž ji do vlády dostal, kritizovat. Kohl odmítal zveřejnit jméno dárce dvou miliónů marek straně. Tvrdil, že slíbil mlčenlivost.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová
Otřesená CDU, navíc poprvé od počátku 80. let v opozici, potřebovala začít od znova a Merkelová byla k dispozici. Jestliže její postup vůči Kohlovi vyvolal dojem, že je pouze ambiciózní političkou chopící se bezohledně příležitosti, měli kritici teprve poznat její umění dosahování kompromisu.
Časopis Forbes ji od roku 2006 do roku 2020 každoročně označoval za nejmocnější ženu světa. Výjimkou byl rok 2010, kdy se umístila až na čtvrtém místě za Michelle Obamovou, Irene Rosenfeldovou a Oprah Winfreyovou.
Z univerzitního prostředí do politiky
Angela Merkelová, rozená Kasnerová, se narodila 17. července 1954 v Hamburku, ale vyrůstala v braniborském Templinu v bývalé NDR. Její otec byl evangelický farář, matka učitelka.
Merkelová vystudovala fyziku na univerzitě v Lipsku a pak pracovala na institutu fyzikální chemie ve východoberlínské akademii věd. V roce 1986 získala titul doktorka přírodních věd.
V květnu 2009 v televizi ARD řekla, že se ji v době, kdy se ucházela o místo na univerzitě, snažila získat pro spolupráci východoněmecká státní bezpečnost Stasi. Spolupráci Merkelová podle svých slov okamžitě odmítla.
Od podzimu 1989 se naopak angažovala ve východoněmeckém Demokratickém hnutí (DA) a v březnu 1990 se stala zástupkyní mluvčího poslední vlády NDR. V srpnu téhož roku vstoupila do Křesťanskodemokratické unie (CDU) a o čtyři měsíce později byla zvolena do Spolkového sněmu.
Německá kancléřka Angela Merkelová
Působila mimo jiné jako spolková ministryně pro záležitosti žen a mládeže a jako ministryně životního prostředí. Než po Kohlovi v prosinci 2004 převzala post předsedkyně, byla místopředsedkyní i generální tajemnicí CDU a předsedkyní zemské organizace strany v Meklenbursku-Předním Pomořansku.
V roce 2005 přivedla stranu k vítězství ve volbách.
První kancléřka
Volební vítězství bylo však těsné a Merkelová byla nucena utvořit koalici se sociálními demokraty (SPD) Franka-Waltera Steinmeiera. Znamenalo to, že se musela vzdát plánů na uvolnění pravidel trhu a souhlasit s některými levicovými opatřeními, jako se stanovením minimální mzdy v některých sektorech či peněžními podporami vlády podnikům, které krachovaly v důsledku ekonomické krize šířící se od podzimu 2008 po světě.
Liberálové ji za příklon k levici kritizovali, podle analytiků se chovala především pragmaticky. Deník Süddeutsche Zeitung koncem srpna 2009 napsal, že úspěch "teflonové kancléřky" spočívá v její schopnosti být nenapadnutelnou v jakékoli záležitosti. "Ať jde o hospodářskou krizi, politiku životního prostředí nebo vzdělání, vždycky řekne malé cosi, jinak zůstává neurčitá a lidem sugeruje, že myšlenky těch druhých ve skutečnosti nepřinášejí nic nového," napsal list.
Fotograf Filip Singer: Angela Merkelová je plachá
Kancléřka například otevřeně kritizovala americké vězeňské zařízení na základně Guantánamo na Kubě, a to týden před chystanou schůzkou s americkým prezidentem Georgem Bushem ve Washingtonu, anebo se vyslovila pro „silné nasazení“ německé armády v Afghánistánu. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zase nadnesla možnost vytvoření Hospodářské rady OSN podle vzoru Rady bezpečnosti. Globální finanční krize podle ní ukázala potřebu zlepšit mezinárodní ekonomické koordinace a nový světový orgán by k tomu mohl významně přispět.
Ve vztahu k sudetským Němcům a jejich vyhnání z poválečného Československa Merkelová dříve podporovala požadavek Edmunda Stoibera z bavorské CSU, aby byly zrušeny Benešovy dekrety, a podpořila také budování památníku věnovanému nucenému vysidlování. Po nástupu do úřadu kancléřky svůj postoj zmírnila, když mimo jiné uvedla, že vyhnání bylo důsledkem národně-socialistické politiky nacistů.
Německá kancléřka Angela Merkelová s tehdejším předsedou KDU-ČSL Cyrilem Svobodou
Nemálo bylo těch, kdo si mysleli, že se koalice CDU/CSU se sociálními demokraty rozpadne, ale Merkelová ji udržela pohromadě. Když na podzim 2009 vítězství ve volbách obhájila, utvořil její blok křesťanských demokratů a socialistů koalici s liberály z FDP, což slibovalo snadnější prosazení předvolebního programu.
Svou funkci předsedkyně strany znovu potvrdila 15. listopadu 2010 a v září 2013 dovedla CDU/CSU k vítězství ve třetích parlamentních volbách se ziskem 41,5 % platných hlasů.
Napjaté sestavování vlády po volbách v roce 2017
Merkelová vyšla z německých voleb vítězně i po čtvrté, v září 2017. Tentokrát však její strana ve volbách ztratila (dostala 33 %), stejně jako její dosavadní koaliční partner sociální demokracie (SPD) s 20,5 procenty, takže Merkelová musela skládat novou koalici.
Jednání o vládě se protáhlo až do března následujícího roku. Merkelová původně chtěla vytvořit koalici tvořenou křesťanskou unií CDU/CSU, Zelenými a svobodnými demokraty z FDP. K vytvoření koalice nedošlo, Německu hrozily předčasné volby. Proti předčasným volbám se ale Merkelová postavila a začala vyjednávat o velké koalici se sociální demokracií (SPD).
I přes tlak veřejnosti, kdy takřka každý druhý Němec požadoval, aby Merkelová kancléřský post opustila ještě před završením svého čtvrtého mandátu, nakonec kancléřka úspěšně sestavila vládu. V březnu 2018 většina SPD podpořila vstup do koalice se stranami CDU und CSU a strany podepsaly koaliční smlouvu. Angela Merkelová se tak počtvrté stala německou kancléřkou.
Mezinárodní vztahy
Merkelová se v čele ekonomicky nejsilnějšího státu EU velmi angažuje ve vyřešení krize zadlužených členských států eurozóny. Bývalý prezident USA Barack Obama jí za tuto snahu v červnu roku 2011 udělil nejvyšší americké civilní vyznamenání - Prezidentskou medaili svobody.
Barack Obama a Angela Merkelová
Vřelé vztahy však značně ochladly, když v roce 2013 vyšlo najevo, že americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) odposlouchávala kancléřčin mobilní telefon po dobu deseti let. Obama Merkelovou ujistil, že o sledování neměl tušení a za celou situaci se omluvil.
Svou neohroženost ukázala i při podpoře sankcí proti Rusku v roce 2014. Rok poté pomohla dojednat mírovou dohodu z Minsku, která měla zastavit válku na východu Ukrajiny.
Během nastalé Evropské migrační krize se na hlavu kancléřky snáší velké množství kritiky za otevřený přístup k přijímání uprchlíků. Merkelová si však dále stojí za svým. Koncem roku 2018 však přiznala, že při řešení migrační krize vláda učinila chyby, a to tím, že se vláda nezajímala o situace zemí, ze kterých uprchlíci přichází. Chyba podle ní byla i na straně nedostatečné legislativy ohledně migrantů.
Odchod z čela CDU
Poté, co její strana v zemských volbách v Hesensku na konci října 2018 obdržela nejhorší výsledek za celá desetiletí, oznámila Merkelová, že už se nebude znovu ucházet o post předsedkyně CDU. Po konci volebního mandátu v roce 2021 také znovu kandidovala do Spolkového sněmu.
Ještě v prosinci téhož roku byla na sjezdu CDU zvolena novou předsedkyní strany Annegret Krampová-Karrenbauerová. Politička, kterou německá média přezdívají AKK byla považována za následovnicí politického odkazu Angely Merkelové.
Budu cestovat a lenošit, předsevzala si Merkelová
I když nestojí v čele své strany, Merkelová setrvala ve funkci kancléřky až do konce volebního období. V roce 2021 Merkelová definitivně opustila politiku. V postu kancléře jí nahradil Olaf Scholz.
Rodina a jiné
Merkelová je od roku 1998 podruhé vdaná; manžel Joachim Sauer je profesorem chemie na berlínské Humboldtově univerzitě. Merkelová si nechala příjmení prvního manžela Ulricha. Se svým druhým mužem se kancléřka na veřejnosti objevila jen zřídka. Sauer si tak vysloužil přezdívku "fantom opery". Obě manželství byla bezdětná.
Není bez zajímavosti, že Merkelové příbuzní se rovněž angažovali v politice: bratr Marcus (*1957) ve Spojenectví 90/Zelení a její matka v sociální demokracii (SPD). Merkelová má ještě sestru Irene (*1964).
Už před rokem 1989 Merkelová opakovaně navštívila tehdejší Československo - třikrát pobývala v Praze na stážích v bývalé Československé akademii věd. Díky tomu hovoří také rusky a obstojně česky.