Článek
Novinkám to řekla státní zástupkyně Petra Lastovecká z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, které se podařilo usvědčit teprve sedmnáctiletého výrostka z Brna z terorismu a pokusu o vraždu. Jak sama řekla, teenager, který u brněnského krajského soudu dostal celkem 9 let vězení, byl překvapen a rozezlen z toho, že se řeší věci, které se staly před dvěma lety, neboť teď přece nic nedělal.
„V této souvislosti vnímám velkou změnu v tom, jak se děti k závadovému prostředí dostávají. Dříve šlo především o problémové party. Dnes dominuje online prostor. Právě sociální sítě a herní prostředí se stávají místem, kde se část mladistvých a nezletilých poprvé setkává s radikalizačním obsahem. Zároveň jde o prostředí, kde se velmi snadno stírá hranice mezi realitou a fikcí a kde může docházet k postupnému posouvání toho, co ještě považují za přijatelné,“ řekla Lastovecká.
Násilí pak podle žalobkyně může působit jako rychlá zkratka k uznání mezi kamarády. „Nelze přehlédnout, že řadě mladistvých chybí pevné a pozitivní vzory, ať už v rodině nebo obecně. Do toho vstupuje i vliv médií, sociálních sítí a herního prostředí, kde je násilí často podáváno zjednodušeně, bez skutečných důsledků, někdy dokonce jako forma zábavy. Určitou roli hraje i to, že společnost je dnes k různým projevům násilí v některých ohledech tolerantnější, než bývala,“ připomněla.
Když rodina nefunguje
O to větší nároky může plíživá radikalizace potomka klást na jeho rodinu. „Nestačí, aby rodina ‚nějak fungovala‘ navenek, důležité je, jak reálně fungují vztahy uvnitř. Obecně platí, že rodiče mají možnost zasáhnout, ale musí o dítě projevovat skutečný, nikoli jen formální zájem. To dnes znamená i aktivní dohled nad tím, kolik času tráví na sociálních sítích a v online prostředí, s kým tam komunikuje a jaký obsah sleduje,“ apelovala Lastovecká.
„Stejně důležité je všímat si změn v chování a reagovat na ně včas, nikoli je přehlížet nebo zlehčovat. Zároveň by v rodině mělo existovat otevřené prostředí, kde dítě může mluvit o svých problémech a necítí potřebu hledat uznání nebo identitu jinde, například právě v online prostoru. Pokud tyto věci chybí, riziko, že se mladý člověk vydá nebezpečným směrem, se výrazně zvyšuje,“ upozornila žalobkyně.
I v případu z Brna, kdy výrostek se svým ještě ani ne patnáctiletým kumpánem chtěl zapálit synagogu, šířil na sítích propagandu islamistických teroristů a nakonec brutálně napadl muže bez domova, vypadala jeho rodina navenek v pořádku. Jenže ve skutečnosti to bylo jinak.
„Na první pohled šlo o fungující rodinu, matka pracovala, otec se podílel na výchově, v domácnosti byla i sestra. Při bližším pohledu se však ukázalo, že matka synovi umožnila nepracovat ani nestudovat, tolerovala jeho noční potulování, umožnila mu konzumaci alkoholu a zároveň nekontrolovala, v jakém rozsahu užívá předepsané léky. Právě tato kombinace vedla k rozvoji závislosti na lécích i alkoholu a následně ke zvyšující se agresivitě,“ popsala Lastovecká.
Ta se přitom v rodině projevovala dlouhodobě, pachatel byl výrazně verbálně agresivní vůči matce i sestře, docházelo i k fyzickým projevům, například k rozbíjení dveří v bytě. Matka na tyto projevy nijak adekvátně nereagovala a fakticky je tolerovala. Rodina sice byla v péči orgánu sociálně-právní ochrany dětí, přesto se nepodařilo tento vývoj zastavit. Znepokojivé navíc je, že matka ani v průběhu trestního řízení neprojevila potřebnou sebereflexi a nedokázala si plně připustit závažnost jednání svého syna,“ upozornila.
Radil se s umělou inteligencí
Mladíkovo odsouzení proto Lastovecká označila za přelomové. „Názorně ukazuje nebezpečný přeliv fascinace násilím z online prostředí do konkrétního reálného jednání. U obžalovaného mladistvého bylo zjevné, že dlouhodobě nejen sdílel a podporoval násilný a extremistický obsah na sociálních sítích, ale postupně ztrácel schopnost rozlišovat mezi virtuálním projevem a skutečnými důsledky takového jednání,“ uvedla.
Státní zástupkyně Petra Lastovecká
Žalobkyně Petra Lastovecká působí na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci. Do povědomí veřejnosti více vstoupila v kauze údajných čachrů s brněnskými obecními byty, kde stíhá i někdejšího vlivného politika ODS Otakara Bradáče.
Právě v souvislosti s bytovou kauzou se dostala do střetu s bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem, který se o případ zajímal. Žalobkyně se také krátce podílela na vyšetřování tzv. bitcoinové kauzy, z níž jí ale nadřízení odvolali právě pro předchozí spory s exministrem spravedlnosti. Za rozhovor o případu pak dostala výtku, proti níž se bude bránit u kárného soudu.
„Tento posun od ‚propagace‘ k reálnému násilí, včetně plánování útoku na synagogu a brutálního napadení výrazně staršího, menšího a slabšího muže bez domova, kterého záměrně před útokem opil a vylákal na osamělé místo, považuji za mimořádně varovný moment, který má širší společenský přesah,“ řekla Lastovecká.
„Pachatel navíc své úmysly opakovaně a dlouhodobě verbalizoval, aniž by to vyvolalo odpovídající reakci okolí. Z hlediska dokazování pak považuji za mimořádně významné, že soud uznal jako důkaz i komunikaci pachatele s umělou inteligencí, které kladl otázky typu, jak by byl označován vrah bezdomovců nebo zda policie po takovém pachateli pátrá,“ doplnila žalobkyně.
Děti se radikalizují v online a herním prostředí
Do budoucna bude muset stát hledat způsoby, jak zachycovat a účinně reagovat na pokusy různých skupin radikalizovat mladé lidi na sítích, což je fenomén projevující se výrazně na západ od našich hranic.
„Přestože nejde o problém izolovaný, ale o celoevropský, zatím nemáme dostatečně účinné mechanismy, jak tyto procesy včas detekovat a účinně na ně reagovat. To znamená, že se často daří zachytit až jejich důsledky, nikoli samotný vznik radikalizace. Právě proto je podle mého názoru nezbytné věnovat tomuto fenoménu mnohem větší pozornost a systematicky hledat nástroje, které umožní zasáhnout ještě předtím, než se projeví v podobě konkrétního násilného jednání,“ dodala žalobkyně.
