Merkelová nepřímo nařkla Polsko a pobaltské státy z podílu na vypuknutí války na Ukrajině

Merkelová se takto vyjádřila v rozhovoru pro maďarský server Partizán. Uvedla, že tzv. minské dohody, které v roce 2014 a 2015 pomáhala vyjednat a které měly zastavit konflikt na východní Ukrajině, přinesly v letech 2015 až 2021 „klid“ a daly Kyjevu „příležitost nabrat sílu“.

„V červnu 2021 jsem ale cítila, že (ruský prezident Vladimir) Putin už nebere minské dohody vážně. Chtěla jsem proto prosadit nový formát, v jehož rámci bychom jako EU s Putinem nadále mluvili,“ řekla Merkelová v interview, z nějž citoval německý deník Bild.

Čtyři země to ale podle ní odmítaly. „Někteří to nechtěli podpořit. Byly to především pobaltské státy (Litva, Lotyšsko a Estonsko, pozn. red.), ale také Polsko bylo proti,“ pokračovala bývalá kancléřka.

„V každém případě k tomu (ustavení nového formátu) nedošlo. Pak jsem odešla z úřadu a nato začala Putinova agrese,“ dodala Merkelová, která jako kancléřka skončila v prosinci 2021 a tři měsíce poté ruské jednotky vtrhly na Ukrajinu.

Bild upozornil, že Merkelová „zapomněla“ říci, že Rusko v letech 2015 až 2021 zabilo nebo zranilo více než pět tisíc ukrajinských vojáků a že tedy Putinova agrese „v žádném případě nezačala až po skončení funkčního období kancléřky“. Už od jara 2021 Rusko připravovalo proti Ukrajině plnohodnotnou invazi, poznamenal list.

Merkelová v rozhovoru také řekla, že k vypuknutí války na Ukrajině přispěla také pandemie koronaviru. „Nemohli jsme se scházet, protože Putin měl z pandemie strach. A když není možné se potkávat a probírat rozdílné názory z očí do očí, nelze dojít k žádným novým kompromisům,“ řekla dále exkancléřka.

„Videokonference nestačily,“ dodala Merkelová s tím, že „hlavně“ kvůli pandemii se Rusko politicky zradikalizovalo, a nakonec napadlo Ukrajinu.