Článek
Dnes 71letá Merkelová stála v čele německé vlády 16 let a patřila dlouho k nejoblíbenějším politikům v zemi. Ve volbách v roce 2021 už nekandidovala.
Nyní podle deníku Bild, který se odvolává na nejmenované zdroje z CDU, kolují v Berlíně dohady, že by se mohla stát spolkovou prezidentkou.
Volby se musí uskutečnit nejpozději 16. února 2027 a dosavadní hlava státu Frank-Walter Steinmeier, jenž vzešel ze sociálnědemokratické strany (SPD), už po dvou pětiletých mandátech nebude moci kandidovat.
Merkel Bundespräsidentin in 2027?
— Frauke Petry (@FraukePetry) February 12, 2026
Ich traue ihr zu, dass sie das möchte. Ich traue der CDU nicht zu, dass sie sich klar dagegen positioniert. Ich traue allen linken Parteien zu, dass sie Merkel unterstützen.
Die Medien könnten den Unterschied machen. pic.twitter.com/LatZESFLTr
Starosti budí u CDU možnost, že by Merkelovou mohli navrhnout opoziční Zelení, u nichž je exkancléřka nadále velmi oblíbená. Pro CDU včetně Merze by v takovém případě bylo obtížné říci „Ne“ kandidátce z vlastních řad.
Nervozitu uvnitř CDU dokládá podle Bildu i fakt, že CDU chce už v příštích týdnech navrhnout svého prezidentského kandidáta, což by bylo nezvykle brzy. V úvahu by přicházely ministryně školství Karin Prienová nebo šéfka Spolkového sněmu Julia Klöcknerová.
CDU ale na prosazení svého uchazeče potřebuje i hlasy z jiných stran, což se v případě Prienové či Klöcknerové nezdá pravděpodobné. Zato Merkelová by takovou šanci měla. „Držela by dobré karty,“ poznamenal Bild.
Merkelová na dotaz magazínu Focus dohady o prezidentské kandidatuře prostřednictvím své mluvčí odmítla. „Ne,“ řekla úsečně mluvčí.
Někteří diskutující na sociálních sítích ale poukázali na to, že ambice na prominentní funkce zpočátku popírá většina kandidátů. Bild si také všímá, že Merkelová často vystupuje na veřejných akcích a plní sály.
Chystá se na sjezd CDU
Kromě toho se chce tento měsíc zúčastnit sjezdu CDU, na rozdíl od posledních let, kdy už stála mimo politiku.
Funkce německého prezidenta není zdaleka tak silná jako v USA nebo ve Francii. V Německu plní hlava státu především ceremoniální povinnosti, zatímco výkonnou moc drží kancléř.
Spolkového prezidenta volí v tajné volbě Spolkové shromáždění, což je zvláštní orgán tvořený z poloviny poslanci Spolkového sněmu a z druhé poloviny delegáty vyslanými jednotlivými spolkovými zeměmi. V tomto případě nemusí jít nutně o politiky, často jde o osobnosti veřejného života.
