Článek
Merkelová to prohlásila v úterý večer na setkání s veřejností v pražském paláci Lucerna. „Všichni víme, že (ruský prezident Vladimir) Putin rozumí jen síle,“ zdůraznila exkancléřka, která stála v čele německé vlády v letech 2005 až 2021.
„A nejsilnější zprávou pro něj bude, když Evropa a Amerika potáhnou za jeden provaz,“ dodala s tím, že přinutit Moskvu k ukončení konfliktu nebude snadné. „Musíme se o to ale snažit,“ dodala.
Podle Merkelové se nesmí stát, aby evropští politici jezdili do Washingtonu a každý z nich tam u prezidenta Donalda Trumpa říkal něco jiného. „Musí naopak ukazovat, že Evropa není slaboch a že je silná. Strach není dobrý rádce,“ zdůraznila.
Merkelová nicméně uvedla, že si stojí za svým diplomatickým postupem vůči Rusku v době, kdy stála v čele spolkového kabinetu. Země jako Polsko nebo pobaltské republiky ji prý tehdy nabádaly, aby volila tvrdší postup.
Za výrokem o migraci si stojí
Bývalá kancléřka poukázala na to, že i za studené války udržovaly země NATO při současném odstrašování jisté vztahy se státy tehdejšího východního bloku. Diplomatická jednání jsou podle ní potřebná i dnes s cílem ukončení konfliktu na Ukrajině.
Merkelová se zmínila také o migrační vlně, jíž Evropa ve zvýšené míře čelí poslední desetiletí. Za svým výrokem z roku 2015, kdy řekla známou větu „my to zvládneme“ („Wir schaffen das“) , si i dnes stojí.
„Řekla jsem ‚my to zvládneme‘, ne že ‚já to zvládnu‘,“ prohlásila s tím, že i při řešení tohoto problému je nutný společný postup, v tomto případě států Evropské unie. „Nikdy bych si nedokázala představit, že budeme zahánět migranty vodními děly do Rakouska a do Maďarska. To by bylo špatné,“ uvedla.
Varovala před hlasy pro AfD
Připustila, že nesmí rozhodovat převaděči a že je nutné odsouvat ty migranty, kteří „tady nemají být“. Podle Merkelové ale není ani možné nechat si vnucovat rétoriku populistů, konkrétně krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD).
Varovala před protestními hlasy pro tuto stranu, která podle ní chce odstranit demokracii. „V roce 1990 jsme si mysleli, že demokracie zvítězila. Teď ale zjišťujeme, že za demokracii musíme znovu bojovat,“ uvedla.
Setkání Merkelové s veřejností bylo součástí její úterní návštěvy v Praze, při níž představila svou knihu memoárů s názvem Svoboda (Freiheit) a uspořádala k ní v pražském Paláci knih Luxor autogramiádu. Kniha vyšla v Německu už loni a dočkala se i překladu do češtiny.
Memoáry Merkelová sepsala se svou dlouholetou spolupracovnicí Beate Baumanovou. Na více než 700 stranách knihy líčí své dětství, dospívání v totalitní Německé demokratické republice (NDR) a politickou kariéru ve sjednoceném Německu, která ji dovedla až do křesla kancléřky. Na několika stranách se zmiňuje také o bývalém Československu a Praze, kde v polovině 80. let minulého století pobývala na vědeckých stážích.
