Německo za Merkelové cvičilo ruské jednotky. Krátce před anexí Krymu

Napsal to ve svém nejnovějším vydání německý týdeník Der Spiegel v článku nadepsaném „Jak se Němci a Rusové stali bratry ve zbrani“. Zmíněné výcvikové středisko je podle magazínu považováno za jakýsi „vojenský klenot“. To proto, že Bundeswehr tady po stažení sovětských vojsk z bývalé NDR a sjednocení Německa instaloval v 90. letech minulého století speciální zařízení, které věrně simuluje válku.

Centrum provozuje firma Rheinmetall. Ostrou munici nahrazují na puškách a kanonech lasery, každý zničený tank a každý zabitý nebo zraněný voják je digitálně evidován a tisíce senzorů přenášejí svá data z „bojiště“ do obrovských serverů v reálném čase.

Chyby se trestají „elektronickou smrtí“. Program s názvem Duel Simulator nahrazuje rozhodčí, kteří dříve rozhodovali o vítězství nebo porážce na takových cvičeních, píše Der Spiegel.

Ruští generálové byli ohromeni schopnostmi tohoto systému a snažili se zařízení získat pro sebe. V roce 2011 podepsaly Rusko a Německo kontrakt v hodnotě 135 milionů eur (3,3 mld. Kč) na výstavbu podobného centra v Povolží. Cílem Moskvy bylo vycvičit takto až 30 tisíc vojáků ročně.

Širší plán počítal s osmi takovými centry ve všech ruských vojenských okruzích. Rheinmetall měl dodat nejen lasery a senzory, ale také pyrotechniku pro simulaci výbuchů.

Vojenská spolupráce mezi Německem a Ruskem se zintenzivnila zejména v letech 2009 až 2013. Záměry počítaly s také vysláním německého styčného důstojníka do ruského generálního štábu a ruského důstojníka, který by zaujal místo na velitelství německé armády v braniborském Strausbergu, kde kdysi sídlilo ministerstvo obrany bývalé NDR.

Vyčleněný ruský důstojník absolvoval kurz německého jazyka a datum jeho nástupu bylo stanoveno na 1. října 2014. Plány také zahrnovaly jeho přístup k interním dokumentům, strategickým diskusím a výměnám na velitelské úrovni, což jsou ale kroky obvykle vyhrazené pro spojence v NATO.

Německý generál ve výslužbě a tehdejší vojenský atašé v Moskvě Josef Niebecker, potvrdil, že vláda nařídila úředníkům, aby vyhověli ruským žádostem o spolupráci „pozitivně a implementovali je, jak jen to bude možné“. V roce 2011 spolkový ministr obrany Thomas de Maizière chválil „intenzitu“ vztahů a zdůraznil německý „bezpečnostní zájem“ na „dobře vedené, moderní ruské armádě“.

Na červenec a srpen 2013 naplánovaly Německo a Rusko společné manévry poblíž finských hranic. Cvičení ale vyvolalo odpor některých členských zemí NATO a jeden pobaltský důstojník to přirovnal k paktu Hitler-Stalin z roku 1939.

Moskva jako námět cvičení ohlásila „ničení ozbrojených gangů“. Berlín ale nakonec účast na manévrech s ohledem na rostoucí napětí zrušil.

Nenaplnily se ani ostatní plány. V červnu 2014, několik měsíců po anexi Krymu, Německo zrušilo Rheinmetallu všechny vojenské vývozní licence. Firma proti zákazu zpočátku bojovala a tvrdila, že chce vyvážet zařízení, nikoli zbraně.

Rheinmetall podal žalobu o 120 milionů eur (2,9 mld. Kč), v roce 2016 ji ale v tichosti stáhl, když soudy nároky zbrojovky zamítl. Připravené zařízení včetně 300 laserových modulů pro pušky byla uložena do skladu v Bremerhavenu. Po roce 2022 Rheinmetall uvažoval o jeho odeslání na Ukrajinu, ale zjistilo se, že materiál je zrezivělý a nepoužitelný.

Navzdory nenaplněné dohodě Rusko své výcvikové středisko v Povolží otevřelo. V roce 2021 tam uskutečnilo cvičení s kódovým označením Západ s 200 tisíci vojáky. Zúčastnil se jej i ruský prezident Vladimir Putin. Použitá technologie zůstává ale neznámá, napsal Der Spiegel.

Nyní němečtí úředníci vyjadřují úlevu nad tím, že německo-ruské vojenské partnerství v roce 2014 skončilo. „Díky bohu, že se to nestalo,“ poznamenal generál Niebecker, jenž se podle svých slov obával, že by Rusko mohlo získat vojenskou převahu.