Hlavní obsah

Tak šel čas s Merkelovou: Jedno rande s historií za druhým

20. 9. 2021, 18:03 – Berlín

Éra kancléřky Angely Merkelové po 16 letech končí. V parlamentních volbách, které se v Německu konají v neděli 26. září, už nekandiduje. Své rozhodnutí oznámila s předstihem, a to v říjnu roku 2018. „Mám pocit, že je čas začít novou kapitolu,“ řekla tehdy k rozhodnutí, že nebude obhajovat post šéfky Křesťanskodemokratické unie (CDU), nebude už znovu kandidovat do Spolkového sněmu a nechce žádnou funkci ve strukturách EU.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Tak šel čas s Angelou Merkelovou - archivní záběry z let 2005 - 2021Video: Reuters

 
Článek

Dlouholetý čelný představitel německých Zelených a bývalý ministr zahraničí Joschka Fischer jednou obvinil Angelu Merkelovou z toho, že během krize eurozóny „popletla své setkání s historií“. Fischerova věta se ukázala být mylnou. Angela Merkelová ve svém funkčním období, na rozdíl od mnohých jiných šéfů vlád před ní, neměla jedno, ale několik setkání s historií.

Její působení ve funkci kancléřky bylo jedno velké rendezvous s dějinami. Kancléřku od nástupu do úřadu provázela jedna historická krize za druhou. Ať už to byla v roce 2008 finanční krize, která přerostla v následnou velkou recesi, záchrana eura, ukrajinská krize, která vyvrcholila ozbrojeným konfliktem na východě Ukrajiny a anexí poloostrova Krym, migrační krize, odchod Velké Británie z EU či pandemie koronaviru.

Merkelová se vřítila na můstek Titaniku

Evropa

Pokaždé to bylo o jedinečných výzvách, rozhodnutích, která se musela učinit rychle a měla dopad nejen na Německo, ale celou Evropu a svět. „Krize, to je její parketa,“ prohlásil Winfried Kretschmann, premiér Bádenska-Württemberska v dokumentu televize ARD nazvaném Merkelové roky. Na konci éry.

Svého času stačila Angele Merkelové k vítězství ve volbách dvě slova: „Znáte mě“, uvádí se v dokumentu televize ARD. A dvě slova stačila, aby se kancléřka stala nejnenáviděnější postavou. Na „Zvládneme to“ nikdo nezapomene, uvádí ARD.

Navzdory tomu, že na její rozhodnutí mají Němci různé názory, Merkelová si drží v průzkumech veřejného mínění stále vysoké hodnocení. Podle aktuálního průzkumu televize ZDF je osmdesát procent respondentů přesvědčeno, že Merkelová jako spolková kancléřka odvádí dobrou práci, opačný názor má 17 procent.

Navzdory neshodám chce Merkelová s Ruskem dialog

Evropa

Mnozí Němci ji vnímají jako záruku stability a předvídatelnosti. Herfried Münkler, jeden z předních německých politologů, ji označil za šťastnou náhodu, která Německo potkala. „Pro Německo to byla šťastná náhoda, protože za složitých podmínek byl právě její zdrženlivý a řekněme typicky ženský vládnoucí styl nehnaný testosteronem pro Německo dobrý,“ domnívá se Münkler. S ohledem na historii poukázal na to, že jakmile Německo mocensky posílilo, vždy proti němu začaly v Evropě vznikat koalice, které se snažily váhu Berlína vyrovnat.

Její klidné vystupování a ochota ke kompromisům byla známá i v zahraničí.

„Zpravidla sledovala a pozorovala, jak se situace vyvine a jaké pozice zaujmou jiní, a pak takříkajíc spíše později než dříve činila rozhodnutí,“ říká Münkler, podle kterého kancléřka řídila krizové situace spíše zezadu než z čela. „Volila střední cestu mezi rychlými a pozdními rozhodnutími,“ řekl.

Merkelová se loučila v Bílém domě. Bidenovi Nord Stream za rozkmotření s Němci nestojí

Evropa

Neplatilo to ale vždy. „Dokázala učinit rychlá a svým způsobem divoká rozhodnutí, jako byl odklon od jaderné energetiky,“ dodal uvedl. Německo se v roce 2011 rozhodlo s atomovými elektrárnami skončit, poslední reaktory odstaví nejpozději do konce roku 2022. Naopak příliš pozdě přišla s rozhodnutím k uprchlické krizi. „Spolehla se na to, že platí (evropský azylový systém) Dublin,“ dodává s tím, že postoj mohla podle něj Merkelová zaujmout již o tři čtvrtě roku dříve.

Německo za vlády Merkelové mocensky výrazně posílilo, tvrdí historik a žurnalista Ralph Bollmann. „Německo za 16 let vládnutí Merkelové neuvěřitelně na poli světové politiky posílilo, přesto o to Merkelová vůbec neusilovala,“ říká Bollmann, podle kterého je německé vůdčí postavení důsledkem krizí v čele s tou eurozóny. „Ona to svým způsobem vše řešila tak, aby to bylo pro Evropu a svět co nejvíce přijatelné,“ říká.

Nástupce Merkelové stahuje CDU ke dnu

Evropa

Podobně se vyjadřuje i Münkler. „Za éry kancléřů Helmuta Kohla a Gerharda Schrödera byli ještě Němci zaneprázdněni sami sebou,“ říká Münkler o době, kdy se Německo vyrovnávalo s nedostatečným výkonem hospodářství a s problémy spojenými se znovusjednocením země.

„Za finanční krize se již ale ukázalo, že Němci mají větší váhu než ostatní,“ uvádí. „Schröder by třeba v takovém případě bouchl do stolu a řekl basta, konec debaty, já rozhodnu. A to by byl problém,“ domnívá se.

„Merkelová se dokázala svým stylem vlády vyvarovat toho, že by se ostatní státy stavěly odmítavě. Německá moc se stala tak trochu neviditelnou,“ doplňuje s tím, že to je oním šťastným přínosem Merkelové Německu.

Reklama

Výběr článků